6.3.2021 | Svátek má Miroslav


SPOLEČNOST: Prázdná strategie romské integrace

22.1.2021

Jedním z úkolů vlády v tomto nelehkém období je projednání a schválení dokumentu nazvaného „Strategie romské integrace 2021 -2030“. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že Strategie v podobě, v jaké je vládě předkládána, je téměř nerealizovatelným dokumentem, jehož vznik je determinován „romskými stereotypy“, kterými jsou na rozdíl od běžných občanů prostoupeni někteří úředníci a aktivisté podporovaní v tomto nazírání neziskovými organizacemi, které do tohoto procesu v souvislosti s romskou problematikou vznášejí nálady, které poškozují naši společnost i pověst státu v zahraničí. Máme za sebou 20 let 21. století a stále jsme se neposunuli z místa. Už nám vyrostla dalších generace Romů, ale Strategie stále hovoří v těch samých pojmech, aniž by sama dokázala otevřeně pojmenovat věci, jak jsou.

Jde samozřejmě o úkol, který souvisí s naším členstvím v Evropské unii. Evropská komise v říjnu 2020 představila nový „Strategický rámec pro rovnost, začlenění a účast Romů v EU“. Doporučení v něm obsažená nám však, jak se obávám, mnoho nepomohou. Tak prvé doporučení nám ukládá „alespoň o polovinu snížit procento Romů, kteří byli vystaveni diskriminaci“ a druhé doporučení pak „zdvojnásobit procento Romů, kteří svoji zkušenost s diskriminací ohlásí“. Tedy o polovinu snížit určitý jev, ale současně zdvojnásobit počet stížností na jeho existenci? Dobrá Hlava 22, co říkáte?

Při zpracovávání takového dokumentu však není možné, jak je v textu uvedeno, konstatovat, že není k dispozici dostatek dat pro posouzení situace, když existuje nejen mnoho z rozpočtu placených neziskových organizací, které se situací zabývají, ale i několik vládních výborů a agentur ke sledování téhož. Kde jsou výsledky jejich práce? Dokument se mnohde odvolává na zjištění např. Agentury pro sociální začleňování (nefunkční instituce, se kterou řada obcí odmítá spolupracovat) nebo Platformy pro sociální bydlení (jejíž nerealizovatelné návrhy v podstatě pohřbily připravovaný zákon o sociálním bydlení v minulém volebním období). A za jejich působení se počet vyloučených lokalit v některých krajích – jak ostatně konstatuje samotný dokument - ztrojnásobil.

Dokumentu podle mého názoru zcela chybí důraz na potřebnou spoluúčast Romů na řešení těchto problému (chování v domech a bytech, veřejný pořádek, posílání dětí do škol atd.), který třeba při výčtu „strategických cílů“ v dokumentu zcela chybí. Ale bez úsilí a zájmu samotných romských organizací tento stav napravit se žádná integrace nemůže zdařit. A Romy ta připravovaná k ničemu takovému, tedy k jejich vlastnímu podílu na nápravě věcí, ani nenabádá, natož aby pro to vytvářela na úrovni státu vhodné podmínky. Nelze přece jen konstatovat, že “odhadovaný počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 110 000, přičemž podle odhadu 80 % tvoří Romové“ (str. 58 dokumentu), ale je třeba zodpovědět otázku, co vedlo k tomu, že se z lokality stala sociálně vyloučená lokalita a co je potřena k tomu, aby to nepokračovalo dále. O tom zde není ani slovo. Je třeba, aby sami Romové více přispívali k nápravě dnešního stavu, kdy odsouzení nepřijatelného chování neromského občana v domě nebo v bytě je samozřejmostí, ale v případě, že jde o Roma, je totéž jednání některými aktivisty označováno za projev anticiganismu.

To k nápravě věcí nepovede. Nelze přece donekonečna volat k odpovědnosti jen majoritní společnost. Příkladem toho je věta: „Romové tvoří jednu z nejohroženějších skupin na trhu s bydlením nejen z důvodu jejich velkého zastoupení mezi nízkopříjmovými domácnostmi, ale především z důvodu diskriminace a anticiganismu.“ (str. 55) Je nepředstavitelné, že by někdo, kdo je obeznámen se životem v našich obcích, mohl něco takového považovat za reálnou skutečnost. Každý, kdo je třeba jen povrchně seznámen s problematikou bydlení Romů, přece ví a potvrdí, že problémy s bydlením někteří Romové skutečně mají, ale nikoliv z důvodů diskriminace, ale proto, že značná část z nich devastuje bytový fond, a přeměňuje tak části obcí ve vyloučené lokality. Z tohoto jejich počínání pak pramení nechuť pronajímatelů svěřovat Romům byty do jakéhokoliv užívání. Diskriminace s tím nemá vůbec nic společného. Řešíme tento problém v atmosféře, k níž velmi přispěly v minulosti i instituce, které byly vytvořeny k ochraně lidských práv všech občanů, což si některé vyložily jako ochranu práv jen některých…

Samozřejmě nepopírám existenci diskriminačního chování jak některých občanů, tak některých správních institucí. Ale k odstranění těchto negativních jevů nebude pomoženo tím, že vytvoříme potěmkinovskou vesnici Strategie, která bude ignorovat realitu, která ve společnosti existuje, a bude nabádat k postupům a krokům, které se v minulosti ukázaly jako neúčinné. Jde o příliš mnoho: nerespekt k názorům společnosti může být za jejího současného stavu fatální a může jen nahrávat extremistům, kteří se již úvahami nad obdobnými „strategiemi“ zatěžovat nebudou.

Právo, 21.1.2021

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je ombudsman



Středisko výchovné péče
Speciální pedagog - psycholog

Středisko výchovné péče
Středočeský kraj
nabízený plat: 37 000 - 50 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.