aneb Polonahá teta na WC

Nový portál Svobodné fórum zveřejnil 8. března materiál obsahující kamínek do mozaiky v kauze „Michaláková vs Norské království“, který dosud česká veřejnost postrádala.

Mám na mysli dvě rozrastrované fotografie, jež tvoří základ článku „Norská kauza: Fotografie, které dokládají nenormální poměry“ (autorka: Monika Le Fay).

V případu dosud dominovaly názory a argumenty jedné strany, a to paní Michalákové a lidí, kteří ji podporují, včetně politiků. Norové byli, alespoň na mě to tak působilo, poněkud v defenzívě. Zejména proto, že informace, které jsou v tomto komplikovaném případě součástí spisu, není možné zveřejnit.

Na kterou stranu se postavit? S touto otázkou byl konfrontován každý, kdo sleduje tuzemská média, neboť jsme byli tímto příběhem doslova bombardováni – jednu dobu to vypadalo téměř na kampaň. S postupujícím časem přibývalo na kontě paní Michalákové kladných a na kontě norského státu záporných bodů.

Dozvěděli jsme se ledacos nepěkného o Barnevernu, o omezeném přístupu paní Michalákové k oběma synům; víme, že bratři nežijí spolu, ale každý v jiné pěstounské rodině. To všechno a mnoho dalšího.

To podstatné zůstává ale skryto za závojem 13. komnaty – proč vlastně byly hoši odebráni? A proč jsou stále drženi mimo dosah matky? Tak nějak povšechně jsme se něco málo dozvěděli, ale důvody podložené průkaznými důkazy chyběly. (Patrně nikoli ve spise, ale v povědomí veřejnosti určitě.)

Tento nedostatek vyvážených informací vedl mnohé z nás k závěru: Kdoví, jak to všechno je.

O moc moudřejší nejsme ani po osmém březnu, čímž nemyslím MDŽ, ale výše zmíněný článek a zejména ony rozrastrované fotografie. Přesto se kloním k názoru, že to, co je na nich k vidění, musíme považovat za závažné. Popis převzatý ze Svobodného fóra uvádím zde:

Popis k fotografiím
Na obou fotografiích vidíme zřetelně sestru Evy Michalákové Zuzanu s mladším synem Evy Davidem. Jeho teta sedí na toaletě a dítě kolem ní chodí se zašpiněným toaletním papírem. Na druhé fotografii dítě stojí zezadu za toaletou, přistupuje ke své tetě a zřejmě ji utírá. Na obou fotografiích se Zuzana Sovková usmívá a mezi nohama jí kouká jakási láhev či dětská lahvička.

Jsem dalek toho, abych na základě dvou fotografií někoho odsoudil, anebo zaujal v této kauze jednoznačný názor. Budu upřímný: dál tápu. Přesto považuji oba snímky za důležitý kamínek do mozaiky pravdy o tom všem.

Ptám se sám sebe: bylo focení na WC dílem náhody, něčím zcela výjimečným, nebo jde o špičku ledovce? Nevím. Téměř jist jsem si však jednou věcí. Tím, že se nejednalo o nouzovou situaci. Myšleno tak, že někdy jsme sami na hlídání takto malých dětí, potřebujeme jít na malou či velkou stranu a nechceme hlídané dítě (děti) pustit z očí. Pak se může stát, že za námi přijdou i na toaletu. Toto ale není ten případ. Byl tam přece ještě někdo další, údajně sama paní Michaláková, která vše „dokumentovala“. Ať už to byl kdokoli, měl po dobu vykonávání potřeby „polonahé tety“ dítě (děti) hlídat – a ne pořizovat takovéto záběry.

Nejsem fanoušek Barnevernu a nerozumím tomu, proč musí oba bratři žít odděleně. Ovšem děje-li se v rodině paní Michálákové, resp. její sestry to, čeho jsme svědky na obou fotkách, těžko mohu přát tomu, aby se Denis a David do takovýchto prapodivných poměrů vrátili.

Zapeklitá situace. A teď, babo raď.

•

Jedna z rozrastrovaných fotografií (screenhot):

(Původní článek na SF zde)