Co takhle optat se, zda je správné zadlužit své děti, vnuky, pra- (i prapra- atd.) potomstvo? To by byl průzkum veřejného mínění, který by měl určitou vypovídací hodnotu. Pokud by nadpoloviční většina občanů ČR byla pro takové zadlužení, mohli by se ti odpovědnější alespoň pokusit ze společenství sobeckých, bezohledných a chamtivých hlupáků odejít (i když téměř není kam).

Tato otázka musí být položena – je elementární a bez uvážlivé odpovědi na ni jsou všechny ostatní parlamentní hrátky, stávky a podobné kontraproduktivní zhovadilosti jenom folklorem.

Jsem optimista a předpokládám, že na takto položenou otázku v seriozním průzkumu veřejného mínění by odpovědělo malinko přes 60% dotázaných, že zadlužovat potomky nelze.(A proč pak prý asi 70% občanů ČR souhlasí se stávkou?)

Pak je nutno zahájit diskusi, jak toho dosáhnout. Tedy dosáhnout nejen zastavení zadlužování, ale i zahájení splácení již vytvořeného dluhu. Myslet si, že něčeho takového lze dosíci buďto bez dlouholeté stagnace, nebo bez zřetelného krátkodobějšího, ale výrazného poklesu životní úrovně, může pouze blb.

To v situaci, kdy na jakékoliv pokusy vnést trošičku logiky do finančních toků státu jsou oslavovány nepřiměřené a i nezákonné reakce zpolitizovaných odborů. Řešitelnost situace komplikuje i fakt, že značná část poslanců současné vládní koalice se podílela na nepochopitelném odkývání t. zv. "ekologických" zvěrstev, jež nyní titíž svými hlasy "napravují" (solární pouště, větrníky).

Pak tu máme VeVerky s jejich bojem proti korupci. Korupce je problémem vždy, pokud je co rozdělovat z cizích peněz. To dosud tito mocichtiví chasníci a nadšené děvy nepochopili. Nebo nechtěli pochopit.

V principu je to neuvěřitelně prosté – nechám-li na občanovi, aby si u státu (podobně, ne však úplně stejně jako u pojišťovny) objednával jistý rozsah služeb za určitou cenu (daně a poplatky), bude spokojen občan.

Začne-li stát nařizovat rozsah toho, co bude poskytováno, komu, a kdo a kolik za to bude platit, je to šejdrem - platí ti, co nic nechtějí, a s nastavenou rukou čeká stále víc zájemců. Pokud se to přenese i do podnikatelského prostředí (což je stav ČR v EU, ale i ČR před tím), je to o větších penězích.

Problémem není lépe kontrolovat. Vzniká pouze další aparát (a každý aparát je korumpovatelný).

Jedinou efektivní cestou je zásadní omezení přerozdělování od občana k obci až i státu a nadstátu. Tehdy by klesly náklady (výdaje státu).Nezbývá než položit zásadní otázku.

Nechá nás někdy někdo platit jen to, co chceme?

Udělá někdy někdo seriózní průzkum s otázkami, jak je shora uvedeno?

Odvysílá mnou vynuceně placená ČT někdy něco, co nebude podporou "alternativně myslících" občanů, kteří jsou vesměs příjemci rozličných mezd a podpor z mých daní?

P.S. Mně je 67 let a pracuji a tvořím hodnoty, nečerpám z daní jiných – já platím, ale za daného stavu už mne to... řekněme... unavuje!

Co s tím uděláme, občané? Budeme dále nadávat? Stávkovat? Nechodit k volbám? Odpovědněji volit?

Nebo snad více přemýšlet?