... hlavně ale hodně peněz!

Věcný návrh nového vysokoškolského zákona, který schválila vláda, vyvolal ihned bouři nevole. Na čele hnutí proti zákonu je Universita Karlova s rektorem Hamplem. Její studenti pojali odpor jako recesi a na protest vyházeli devadesát melounů, které byly podle nich vyhozeny zbytečně za služby pro MŠMT. Ministr školství Dobeš se brání útokem a v pořadu Události, komentáře na ČT 24 kritizoval odpůrce tím, že argumentují, aniž by řádně znali návrh věcného záměru zákona.

Největší nevoli mezi studenty budí návrh školného, mezi akademickou obcí návrh nového orgánu vysokých škol. Odpor proti školnému u dnešních vysokoškoláků je zcela pochopitelný. Kdo by chtěl něco platit, že ano. Ani návrh omezující výši školného na 10 000 Kč za semestr (tj. vlastně velmi málo!) nenachází pochopení. Pokud by vysoká škola využila tohoto maxima, bakaláře by studium na školném vyšlo na 60 tisíc korun, což je v silách většiny studentů, zvláště v případě, že během léta budou na různých brigádách, zejména mimo republiku.

Vysoké školy nevidí přínos školného proto, že očekávají, že o stejnou částku získanou na školném stát sníží svůj příspěvek. Vzhledem k obrovskému rozpočtu vysokých škol z hlediska jejich počtu, počtu na nich studujících studentů a způsobu kapitačních plateb dotací z rozpočtu státu je to předpoklad správný. Přitom zejména kapitační způsob plateb je příčinou obrovského boomu počtu studentů na vysokých školách. Honba za studenty jde samozřejmě na úkor kvality studia, což ostatně připouštějí i vysokoškolští pedagogové. Dnešní bakalář je tak o něco lepší středoškolák, a to v tom nejlepším případě. Většinou totiž dochází k tomu, že student zapomene víc, než se během bakalářského studia naučí. Zejména v netechnických oborech je pak výsledek jeho bakalářské práce sporný, což využívají naše politické kádry k tomu, aby si "doplnily vzdělání" tím, že prachsprostě opisují a opisují.

V případě současného ministra hrají v boji o nový vysokoškolský zákon roli i jeho tiskem propírané kauzy. I když považuji věcný záměr zákona osobně jako naprosté minimum toho, co by se mělo v oblasti vysokých škol udělat, je silnou nevýhodou ministra, že současně musí stále čelit mediálnímu tlaku za své minulé činy. To je velká škoda. Zdá se mi, že ministr velmi správně v otázce nutnosti nového zákona pro vysoké školství nejen argumentuje, ale i koná. Bylo by proto ze strany médií lepší, kdyby v této souvislosti došlo skutečně na věcnou a odbornou debatu. Zatím převažují spíše emoce a různé mediální fauly. Přitom není myslitelné, aby vysoké školy dál bobtnaly jak co do počtu studentů, velmi často studujících jen "na oko", tak co se týče financí. Brzda je v obou případech nutná. Vláda by proto měla paragrafované znění nového vysokoškolského zákona připravit velmi odpovědně a rychle. Doporučoval bych co největší otevřenost, diskuse se studenty přímo na akademické půdě tváří v tvář. Pak je doufejme možné i podstatnou část studentů přesvědčit o nutnosti reformu uskutečnit. V případě akademických hodnostářů je navíc důležité, zda nezneužijí svého postavení a nebudou studenty jednostranně zneužívat jako nátlakovou skupinu na vládu. Tady ovšem žádná diskuse nepomůže, bohužel.