Přelidnění je kardinálním problémem lidstva a stojí u kořene jeho mnoha hlavních problémů. Zkrátka je nás už moc, ale politici mlčí a úzkostlivě se tomuto tématu vyhýbají. Dobře vědí proč, jak by narazili a brzy skončili. To ale neznamená, že bychom se touto otázkou neměli zabývat.

Historický člověk se řídil pravidly přírody a jeho stavy regulovalo klima, predátoři a i nemoci. Před 70 tisíci lety se odhaduje počet lidí jen na pouhých a kritických 15 tisíc. Pak se zavedením zemědělství následoval růst a 6 tisíc let př. n. l. nás bylo už 10 milionů. Rostlo to pomalu a na přelomu letopočtu nás bylo 200 milionů a o tisíc let později 310 milionů. Predátory nahradily války a s větší koncentrací lidských sídel se zapojily i epidemie. Evropské morové rány, které kulminovaly mezi roky 1346 a 1353, připravily podle některých odhadů o život až třetinu obyvatel kontinentu.

Ovšem civilizace se rozvíjela a první miliardy dosáhla kolem r. 1804. Pak vývoj populace nabyl takřka explozívního rozvoje, ne nepodobného exponenciále. Dnes je nás 8 mld a další miliarda přibude za 12 let. Světová populace by mohla dosáhnout 9,5 až 10,5 miliardy v roce 2050. Lidský druh se vymkl z přírodní regulace. Díky rozvoji medicíny už i nemoci přestaly působit až na malé výjimky regulačně. Působily ještě války, ale s velikostí populace už ani ty neregulují. Zdálo se, že nás přibrzdí zdroje energie a surovin či potravin, ale moderní technologie posunují tuto hranici stále dále. V poslední době je hodně akcentován problém odpadů, od škodlivých látek v potravinách a půdě, až po mikroplasty ve vodě a shluky plastů na mořské hladině. Mementem nám budiž laboratorní Petriho miska s agarem. Když do ní naočkujeme nějakou bakteriální kulturu, začne se po chvíli rozvíjet a vytvoří malé kolonie bakterií. Ty se postupně stále rozrůstají, až zaplní celou plochu agaru. Rostou dál, narážejí na sebe, konkurují si a postupně zanesou agar svými rozkladnými produkty, až nakonec všechny vyhynou. No a Země také připomíná takovou velikou Petriho misku.

Jenomže politici problém ani nepojmenovávají a tlumí jen následky. Podávají léky, ale neléčí nemoc. Dokázalo by vůbec lidstvo nějak takový problém řešit? Upřímně moc si nedovedu představit jak. Vždyť právo množit se patří vůbec k těm nejzákladnějším. Není to jen právo, ale dokonce i pud a geny nás k tomu nutí. Nešlo by to rozhodně po dobrém. Pokus před časem učinila čínská komunistická strana a teď toho lituje a snaží se to napravit, když čelí stárnoucí populaci a deficitu žen. Omezení porodnosti by bylo celosvětově i obtížně vynutitelné a kontrolovatelné. Bez teroru by se to neobešlo. Ženy by zřejmě musely celoživotně v potravě nuceně přijímat antikoncepci nebo by jim byla v pubertě implantována a až po předložení úmrtního listu prarodiče by jim bylo početí možná umožněno. Nebo losovat možnost množení a jinak nucené sterilizace. Toho prostoru pro korupci. Takhle si lidstvo svoji zářivou budoucnost rozhodně nepředstavovalo.

Proto jsou pravděpodobnější jiná přirozenější přírodní řešení. Růst napětí a vznik ohnisek napětí, která budou ústit ve války. Nemusí jít vždy jen o politiku, ale také o vodu, energie a suroviny. Bývají však časově omezené a z hlediska vývoje krátkodobé. Populační vývoj neřeší a hospodářskou situaci navíc zhorší. Jednu takovou máme teď za humny. Také s velkou koncentrací a hlavně mobilitou lidí se budou šířit stále více epidemie a pandemie. Zatím ale také do populačního vývoje významně nezasáhly, nanejvýš trochu místně otupily problém stárnoucí populace a důchodového systému.

Mnohem závažnější jsou dlouhodobé migrační trendy. Byly tady vždy. Někde před 60 tisíci lety přišel z jihovýchodu do Evropy druh Homo sapiens a během dvaceti tisíc let vytlačil zde dlouho sídlící druh Homo neanderthalensis. Před 7-8 tisíci lety přišla opět z jihovýchodu invaze zemědělců a postupně nahradila společenství lovců a sběračů. Pak už přicházely migrační vlny hlavně z východu. My si tak nějak pamatujeme, že Kelty vytlačili Germáni a později přišli Slované. Ozbrojené vojenské vpády nebyly takovým problémem. Třeba Hunové i Mongolové byli po čase vytlačeni. Bylo to intenzívní, ale netrvalo to dlouho. Mnohem závažnější jsou pomalé plíživé migrace, kdy se pomalu přesouvá obyvatelstvo s ženami a dětmi. Usadili se na volném místě, možná byli i částečně tolerováni a časem splynuli s původním obyvatelstvem. Přibývalo jich však, protože přicházeli stále další a původní obyvatelstvo raději ustoupilo nebo se v nich rozplynulo. První vlna Slovanů k nám přicházela mezi druhou polovinou 6. století a koncem 7. století. Pak následovala ještě druhá vlna. Podobně se stěhovali Vizigóti z Evropy až na sever Afriky. Příčinou migrace byl populační boom, změna přírodních podmínek, či touha po lepším. To, co trvá dlouhodobě a vytrvale je nejzávažnější. Společnost nemění extrémní události, ale trendy. Nejmocnějšími zbraněmi nejsou meče, kanony či rakety. Těmi je porodnost a dělohy žen. Těm nic neodolá, protože mají ve svých službách čas. Přesvědčili se o tom Srbové v Kosovu, kdy během pár století ztratili většinu. Konec konců i my pozorujeme poválečný rozmach romského etnika u nás.

Důsledkem přelidnění, ještě zdůrazněném klimatickými změnami, bude mohutná migrace, která už započala. Stačí se podívat na fotbalová mužstva třeba Francie či Kanady či do některých předměstí. Kromě klimatických změn ji iniciovaly i lokální válečné konflikty. Životní podmínky v Africe, části Asie a Střední Ameriky se zhoršují a média a internet ukazují, jak dobře se žije v Evropě či Severní Americe. No, nevydali byste se také na cestu? Zprvu přicházejí s nataženou rukou a žádostí o pomoc. Postupně však budou přicházet s nárokem. „Proč my ne, když vy“? Tomu se nedá čelit. Naše hodnoty nám brání střílet do bezbranného hladového davu. A pak už bude pozdě. Vzpomeňte na Mahátmu Ghándího, jak filozofií masového poklidného protestu donutil Angličany vrátit Indii Indům. A ti se přece jen občas nežinýrovali do Indů i střílet. Proto si myslím, že ani nedojde na prorokované války bohatého Severu s chudým Jihem. Musely by to být války genocidní a to nemáme v povaze.

Migrační proudy nás postupně naředí a v dlouhodobém období převládnou. Množstvím i porodností. Dobře, pomalu vymíráme a říkali jsme si o to. Skončíme podobně jako Keltové, kteří se tak nějak rozplynuli. Otázkou je, do jaké míry bude nové etnikum schopné rozvíjet, či jen udržovat moderní technologie? Po rozpadu říše římské „barbary“ přišel středověk. Bez moderního průmyslu a zemědělství by se však neuživila ani současná populace. Dojde ke kolapsu a hladomorům? Přidruží se i epidemie? To bývá účinné a je to přírodní řešení, které má příroda ve své moci. Byl by to smutný konec technické civilizace, která by netrvala víc, než nějakých 250-300 let. Taková doba většinou civilizaci stačí, aby se sama udolala svými problémy.

Ale jak říká profesor Bárta, kolaps neznamená konec. Jen velké zjednodušení a nový začátek. Možná lidstvo vrátí do rozumných rozměrů a změní jeho filozofii blíže k přírodě a souladu s ní. A aby ho mohla i nadále regulovat. Nebo přijdou zase koumáci, co to zkusí znovu? To už se my ale nedozvíme.