Miliardy z dotačních fondů Evropské unie jsou velkým lákadlem. A to nejen pro seriózní zájemce o subvence, ale i pro podvodníky. Na správné nakládání s unijními penězi dohlíží Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. Podle mluvčího Johana Wullta tento úřad aktivně vyšetřuje v České republice dva případy možného zneužití strukturálních fondů, jednu právní pomoc a prověřuje osmnáct projektů. „Mnoho z prověřovaných projektů pravděpodobně skončí vyšetřováním. Protože tyto problémy stále řešíme, nemůžeme se k nim konkrétně vyjadřovat,“ sdělil týdeníku EURO Wullt. Dalšími případy se zabývá česká policie.

Mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Irena Válová říká, že jde vesměs o velmi složité záležitosti. „Ostatně jako každá hospodářská a finanční kriminalita, popisy peripetií, jednání různých osob, rekonstrukce toků na účtech v různých časech, množství listin a výpovědí jsou často doslova ohromující,“ konstatuje Válová.

Vrchní státní zastupitelství poskytlo týdeníku EURO sedm případů podezření na dotační podvody, u nichž byla podána obžaloba. Z těchto sedmi byly dvě trestní věci nepravomocně odsouzeny a tři pravomocně, přičemž ve všech případech dal soud za pravdu státnímu zástupci.

Vždy šlo podle Válové o podvodné vylákání dotací, zastírání pravého účelu užití peněz a většinou bylo doprovázeno falšováním a pozměňováním listin či podvodem. Většina obviněných byli lidé, kteří dosud neměli žádný konflikt se zákonem. S ohledem na to, že některé případy soudy ještě nerozhodly, uvedlo státní zastupitelství pouze iniciály podezřelých.

Případ pána F. a paní N.

Pan F. (dle informací týdeníku EURO Petr Forman) si jako bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj spolu s dalšími devíti osobami „stáhl“ z účtů fondů Phare celkem 229 milionů korun. Z této částky se v průběhu vyšetřování vrátilo 58 milionů korun, státnímu zástupci se podařilo zajistit dalších 150 milionů, 17 milionů zmizelo v zahraničí. Na základě tohoto případu Evropská unie konstatovala, že Česká republika má zmíněných 229 milionů vrátit, a rozhodla, že částku odečte z přidělených dotací. Případ je ve stadiu po přednesení závěrečných řečí a očekává se rozsudek. Poslední březnové jednání Městského soudu v Praze bylo opět zrušeno a odročeno snad na červen letošního roku. Forman tvrdí, že je nevinný.

Pan G. organizoval školení pro soudce z peněz EU, následně vykazoval školení, která se vůbec nekonala. Byl zatím nepravomocně odsouzen pro zneužití peněz EU a pro úvěrový podvod na dva roky podmíněně.

Za dotační podvod byla pravomocně odsouzena paní MUDr. N. (viceprezidentka golfového klubu v Kořenci Marta Nazari). „Paní N. je podle pravomocného rozsudku vinna, že v roce 2005 předložila žádost o dotaci ve výši 56 577 600 korun ze Společného regionálního operačního programu mimo jiné s rozhodnutím o umístění výstavby Moravského multifunkčního centra Kořenec, přestože věděla, že takové rozhodnutí nikdy nebylo vydáno a předložená listina byla padělkem. Pro spáchání pokusu trestného činu úvěrového podvodu a trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků s odkladem na pět let a k peněžitému trestu ve výši 200 tisíc korun,“ konstatuje Válová.

Inovace konzerv

Za dotační podvod byl v roce 2006 odsouzen k šesti letům a deseti měsícům, k zákazu činnosti, k peněžitému trestu a k náhradě škody pražským městským soudem pan M. (Rus Sergej Morev). „Podle rozsudku byl uznán vinným, že jako jednatel obchodní společnosti se sídlem v Praze 8 podal jménem své firmy pod názvem ,Inovace technologie výroby konzerv‘ u tehdejší Agentury pro rozvoj podnikání žádost o dotaci z Národního programu pro Českou republiku ve výši 600 tisíc eur spolu s nepravdivými přílohami,“ vysvětluje Válová. Morev následně uzavřel smlouvu s ministerstvem pro místní rozvoj na poskytnutí dotace ve výši 600 tisíc eur s tím, že 50,2 procenta, což bylo 20 milionů korun z celkové částky projektu, poskytne podle pravidel dotací sám. Poté založil pro tento účel účet a na něj složil 20 tisíc korun, bankovní výpis z účtu padělal a předstíral, že na něj byla složena částka 20 milionů. Padělek předložil agentuře a žádal 480 tisíc eur, které posléze využil na jiné účely.

Známějším případem je vylákání dotací na projekt Bono Publico. Čtyři obžalovaní v čele s architektem Markem Řičářem měli podle soudu vylákat více než patnáctimilionovou subvenci. Z rozsudku vyplývá, že obžalovaní v dotaci uvedli nepravdivé informace, trestný čin spáchali jako členové organizované skupiny, způsobili škodu velkého rozsahu a zastírali původ věci, která byla získána trestným činem. „Tím spáchali zločin dotačního podvodu a legalizovali výnosy z trestné činnosti,“ uvádí Válová.

Kauza Jihozápad

Před Krajským soudem v Plzni se odehrává hlavní líčení s paní Č., přičemž jednání bylo odročeno na 26. června. Manažerka (Marcela Černá) pověřená přípravou podkladů pro žádost o dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad v celkové výši 120 796 893 korun v roce 2009 sama vytvořila tři strany listiny rozhodnutí ministerstva kultury. Následně si opatřila skutečné rozhodnutí ministerstva, z něhož vyňala stranu s razítkem a podpisovou doložkou, takto upravený dokument podle státního zastupitelství předložila Regionálnímu technickému muzeu v Plzni k doručení jako chybějící přílohu k žádosti o dotaci. Když ředitel muzea zjistil, že žádost obsahuje fiktivní rozhodnutí, stáhl příslušnou projektovou žádost zpět z procesu hodnocení a případ začala vyšetřovat policie. Černá se podle obžaloby dopustila padělání a pozměňování veřejné listiny, dotačního podvodu a trestného činu poškození finančních zájmů Evropských společenství.

Co se týče takzvané kauzy ROP Jihozápad, policie státní zástupkyni v posledním dubnovém týdnu doručila návrh na podání obžaloby, jež se týká dvou dosud obviněných osob (Jiřího Trnky a Martina Půlpytla). Oba jsou stíháni kvůli zneužívání pravomocí veřejného činitele, pletichám při veřejné soutěži a poškozování zájmů Evropského společenství. „Předložený návrh se spisem čítá 6626 listů a 28 svazků. Vzhledem k ohromnému spisovému materiálu bude státní zástupkyně nejméně dva měsíce spis studovat a očekává, že v červenci 2011 rozhodne,“ dodala Válová.

Don poradce

K dotacím pomáhají žadatelům často poradci a poradenské firmy, přičemž praktiky některých jsou nekalé. Takoví lidé jsou při jednání s potenciálním klientem schopni předložit hned tři svoje vizitky zároveň: konzultanta, organizátora výběrového řízení, ale i stavebníka, který projekt za evropské peníze postaví. Někdejší šéf Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek k tomu říká: „To je samozřejmě neslučitelné, na druhou stranu se proti tomu těžko bojuje. Pak se samozřejmě setkáváme i s různými nosiči teplé vody, což jsou lidé, kteří jsou schopni obchodovat s informacemi, jež jsou přitom naprosto veřejné, a vyvolávat zdání, že dokážou zařídit více.“

Za nejhorší považuje šéf fondu životního prostředí třetí kategorii poradců. „Víme, že někteří žadatelé z veřejné správy jsou pod tlakem svých politických stran, aby spolupracovali s tou kterou firmou, což je věc také těžko postižitelná.“ Do této kategorie patří i poradensko-lobbistické agentury. Konkrétní firmy napojené na politické strany ale Štěpánek jmenovat nechtěl.

Týdeník EURO 20/2011