O tomto případu nedávno referovala ČT a v zahraničních novinách Neue Zürcher Zeitung vyšel dne 10. října 2006 zajimavý a objektivní článek pod názvem „Seltsames Rechtsverständnis der tschechischen Sozialdemokraten“, kterým dále upadá renomé České republiky, neboť tyto noviny jsou známé především v podnikatelských kruzích pro svoji objektivitu a vážnost.

Je vlastně zprávou o porušování zásad právního státu a jeho základních principů v České republice a varuje zahraniční investory. Vedoucí politická strana totiž odmítá naplnit smlouvu, kterou se svým právním zástupcem uzavřela, a její hlavní právní ideolog JUDr. Zdeněk Jičinský prohlašuje, že některé smlouvy se dodržovat „nemusejí“.

Nejde však jen o nedodržení smlouvy, ale - jak ve svém pořadu ukázala ČT - věřitel ČSSD se stal pronásledovanou a sledovanou osobou, která je nucena telefonovat jen z veřejných telefonních budek atd. JUDr. Zdeněk Altner byl v právním státě zahnán do ilegality jen proto, že trvá na dodržení smlouvy a že desetiprocentní honorář nepovažuje za nepřiměřený nebo za nemorální. Advokát totiž poukazuje na to, že podle dokumentů České advokátní komory z října roku 2005 lze považovat za nepřiměřenou odměnu jen takovou, která je vyšší než 25 procent hodnoty vymáhané věci. Částka, která nyní dosahuje 17,5 miliardy korun, se skládá z podstatné části ze sankcí za neplacení a nedodržování mandátní smlouvy, kterou ČSSD s tímto advokátem uzavřela.

JUDr. Altner měl také podle rozhodnutí kárného senátu České advokátní komory, která je nezávislým orgánem, porušit mlčenlivost tím, že prostřednictvím jeho osoby byl odeslán dopis s informacemi o jeho sporu se sociální demokracií poslancům parlamentu. V rozporu s mlčenlivostí advokáta měl také podle názoru senátu udělat chybu v tom, že předal veškerou dokumentaci své pohledávky třetí osobě. JUDr. Altner byl potrestán za tyto dva činy nejen stotisícovou pokutou, ale ve skutečnosti i životem pronásledovaného psance, životem, který neodpovídá způsobu života jedince v demokratickém státě.

Tomuto člověku, který se netají tím, že mu ČSSD roce 2000 vyplatila 16 miliónů korun, aniž by zaplatila požadovaný trojnásobek (zbylé dvě třetiny částky dala do právní úschovy s odůvodněním, že se jich domáhají dva jeho asistenti), nezbylo nic jiného, než aby na tak vysoce předluženého dlužníka podal u úřadu vlády návrh na pozastavení její činnosti podle § 94 soudního řádu správního, neboť tato politická strana je díky své insolventnosti de facto v konkurzu. Celou tuto právní problematiku, která zřejmě vyústí do žaloby k mezinárodnimu soudu, nyní zpracovává JUDr. Milan Hulik, pražský advokát a žurnalista, který byl nedávno pověřen vypracováním žaloby na zrušení KSČM.

Obvodní soud pro Prahu 1 přiznal JUDr. Altnerovi, že ČSSD mu je povinna zaplatit více než 18,5 miliónů korun s desetiprocentním úrokem a sankcí 0,3 procenta za každý den prodlení, což zhruba činní 17,5 miliardy korun. Soud ale zamítl jeho žalobu vůči společnosti „Cíl“, jejímž prostřednictvím ČSSD Lidový dům vlastní.

Proti rozsudku se obě strany odvolaly. Co bude dál? Bude i pro JUDr. Altnera platit právní stát? Učiní soud zadost klasické právní zásadě „pacta sunt servanda“ (smlouvy je třeba dodržovat), kterou po Římanech citují i studenti každé právnické fakulty? Zastaví soud činnost ČSSD, která jako právnická osoba nedodržuje zákon a tím dává „zářný“ příklad těm svým členům a sympatizantům, o jejichž trestné činnosti denně referují média?