Tu otázku si ekonomičtí a političtí insideři kladou už delší dobu: dopadne švýcarské vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) jinak než odložením detektivní práce v České republice? Na tuto otázku zatím není jasná odpověď. Švýcaři se nicméně podle všeho snaží případ skutečně rozlousknout.

V uplynulých dnech se objevila neoficiální zpráva, že měla padnout první obvinění. Informaci, že by si někdo z obchodníků, které švýcarská prokuratura podezřívá z praní špinavých peněz při privatizaci hnědouhelných dolů, převzal obvinění, se ale ověřit nepodařilo.

Ze švýcarské strany však jistá zpráva přišla, a to zásadní. „V současné době se připravuje obžaloba. Žádné další informace vám proto v této fázi nemůžeme poskytnout,“ odpověděla na otázky týdeníku Euro ohledně možného zahájení stíhání aktérů privatizace mluvčí federální švýcarské prokuratury Jeanette Balmerová.

Aby Švýcaři mohli poslat privatizátory před soud, musí existovat škoda, měl tedy proběhnout takzvaný zdrojový trestný čin. Jenže v České republice škodu nikdo nenahlásil (peníze MUS použité ke koupi akcií firmy byly do společnosti vráceny) a policie případ odložila, trestný čin se tudíž podle vyšetřovatelů nestal.

Bez újmy

Z dokumentů, ke kterým se už česká média dostala, vyplývá, že švýcarští vyšetřovatelé podezřívají v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné z praní špinavých peněz a z takzvaného nekalého hospodaření s veřejnými zájmy Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Jacquese de Groota. Ty samé lidi přitom v minulosti vyšetřovala už česká policie, případ se jí však nepodařilo dotáhnout do konce.

„K průběhu vyšetřování se nevyjadřuji,“ řekl týdeníku Euro Jiří Diviš. „Ta situace je stejná, vaří z vody, nemají nic v ruce. Pokud tvrdí, že mají něco v ruce, je to jejich konstrukce,“ sdělil týdeníku Euro jeden z podezřelých, který si přál zůstat v anonymitě.

Peníze z prodeje akcií Mostecké uhelné putovaly podle zjištění českých i švýcarských vyšetřovatelů přes Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Kypr a daňový ráj – ostrov Man – zpátky na švýcarská konta. Tamní orgány se však domnívají, že tyto peníze pocházejí z trestné činnosti, proto zhruba 700 milionů franků na bankovních účtech zmrazily.

Teď se tedy řeší, jak prokázat, že jde o skutečně špinavé peníze. Pokud se to Švýcarům nepodaří a peníze nezkonfiskují, hrozí zemi nemalé žaloby od českých obchodníků, kteří si zmiňovanou sumu nárokují.

Švýcarská federální prokuratura už před časem potvrdila, že kauza Mostecké uhelné postoupila ze stadia prověřování do předběžného šetření federálním vyšetřujícím soudcem. Problém spočívá v tom, že Švýcaři se podle informací týdeníku Euro už čtyřikrát pokusili podezřelým sdělit, čeho se měli dopustit, jenže tyto pokusy odporovaly českému právu. Zástupci alpského státu proto diplomatickou cestou přesvědčují české úřady (naposledy ministerstvo financí), aby nahlásily škodu. Tedy konkrétní sumu, o kterou český stát podivnou privatizací dolů přišel. Ale k takové újmě se nikdo nehlásí.

Češka varoval

Na podivný způsob privatizace Mostecké uhelné společnosti jejími tehdejšími manažery v čele s Antonínem Koláčkem upozorňoval v minulosti šéf Fondu národního majetku Roman Češka. Ten už také, podobně jako někteří představitelé tehdejšího establishmentu, vypovídal před švýcarskými žalobci.

V roce 1997 Češka zjistil, že někdo na trhu skupuje akcie důlních firem a jedná i s obcemi o převzetí jejich podílů v Mostecké uhelné. Úředníci fondu ve statutárních orgánech společnosti začali mít vážné podezření, že se tak děje za peníze z firemních účtů, které jejich management různým způsobem vyvádí ven. Češka proto podal trestní oznámení, následné protesty odborů v dolech a poslanecké interpelace socialistů nakonec vedly k hlasování o nedůvěře Češkovi a šéf fondu musel odejít z funkce. A Mosteckou uhelnou pak získala skupina záhadných investorů ze skupiny Appian.

Tučná provize

Jak se později zjistilo, za popisovanou transakci přišly příslušným lobbistům provize. Týdeník Euro už v roce 2008 napsal, že podle dokumentů švýcarské prokuratury dostal lobbista Pavel Musela a jistý Foulques de Quatrebarbes honorář ve výši pěti milionů dolarů. Musela byl přitom jednou z osob, které zřejmě ovlivňovaly privatizaci MUS a jejichž angažmá ukazuje, že výnos z privatizace mohl být pro stát mnohem vyšší.

Stručně připomeňme: Společnost Investenergy SA, kterou kontrolovali tehdejší manažeři MUS v čele s Antonínem Koláčkem, nakoupila 19. srpna 1999 od Fondu národního majetku 46 procent akcií společnosti za 650 milionů korun. Necelé dva týdny poté poslala Investenergy SA dalších pět milionů dolarů (v té době 174 milionů korun) na účet firmy Torrence Trading a platbu označila jako „success-fee“. Peníze od Torrence Trading inkasovali Pavel Musela a už zmiňovaný Foulques de Quatrebarbes.

Z informace o provizi pro Muselu, který byl v té době známý úzkým napojením na politiky ČSSD, podle názorů některých zainteresovaných osob vyplývá, že by v případě vyhlášení tendru na menšinový podíl v MUS stát dostal výrazně více. Appian Group by v tu chvíli nemusel lukrativně vyplácet lobbisty a mohl by státu nabídnout minimálně o 174 milionů korun více. Musela, který má dnes vážné zdravotní následky po incidentu při lovu, tehdy všechny otázky kolem tohoto případu odmítl komentovat.

Jak před zhruba půl rokem doplnila Mladá fronta Dnes, případ podezřelého prodeje mosteckých dolů se dotýká i přátel bývalého ministra vnitra a později premiéra z ČSSD Stanislava Grosse. Jeho někdejší spolupracovníky včetně bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory začala kromě prokurátorů ze Švýcarska prověřovat i česká protikorupční policie, a to kvůli podezření z úplatkářství. Švýcaři už prostřednictvím českých úřadů zahájili první výslechy.

Třem lidem z Grossova nejbližšího okolí před lety měly přistát na účtech v zahraničí miliony korun, jež pocházely z provize za prodej státního podílu v MUS. Jak MF Dnes upozornila, švýcarské úřady loni zaslaly dokumenty na Vrchní státní zastupitelství v Praze jako žádost o právní pomoc při vyšetřování. Česká policie pak dospěla k závěru, že informace jsou vážné, a případ otevřela. „Prověřování se týká podezření z trestných činů přijímání úplatku a podplácení,“ prohlásil náměstek vrchního státního zástupce Libor Grygárek.

Je ale poměrně dost pravděpodobné, že případ by mohl nakonec dopadnout podobně jako vyšetřování samotného prodeje dolů. Tedy s verdiktem, že se nic nestalo a peníze byly zaslouženou odměnou za zprostředkování transakce, na níž vlastně stát vůbec netratil.

Týdeník EURO 30/2011, 17.7.2011