Hodně se v poslední době hovoří o rovnosti pohlaví. Diskuze se však vede značně jednosměrně a fakticky i povrchně.

Taktéž se v české kotlině dlouho debatuje o tzv. důchodové reformě. Satirik by dodal: (ne)moudré řeči, se o ní vedou, voda ve Vltavě i Svratce teče, pivo se pije, ale skutek pořád zatím utekl.

Dovolím si ve veřejném prostoru připomenout jeden zásadní opomíjený aspekt.

Podle oficiálních statistik byla v roce 2021 průměrná doba pobírání starobního důchodu pro muže 18,88 roku a pro ženy 28,07 roku.

To je opravdu obrovský nepoměr. Deset let, to je gigantická část života a hlavně zde narážíme na ekonomicky neuvěřitelně vysoké rozdílové číslo.

Nalejme si čistého sójového genderového latté – rozdíl deset let ve prospěch žen činí přibližně dva miliony korun. Navíc čistého, jelikož důchody se prozatím nezdaňují. Dva melouny, jak by řekli mladí pojištěnci, navíc ze společné kasy oproti mužům, to není opravdu málo. Takže časté řeči o znevýhodňování žen nemají u tématiky starobních důchodů své legitimní místo.

Nutno mít za to, že pokud se má citovaná genderová nerovnost napravit, měl by být posunut věk odchodu do starobní penze pouze ženám, ostatně se dožívají díky své od přírody odolnější konstituci vyššího věku. Skutečnost, že si neustále na něco polo-bulvárně stěžují, jak v soukromém tak i veřejném prostoru, na tvrdých avšak pravdivých statistických číslech nic v zásadě nemění.

Anebo je tu druhá možnost, zvýšit ženám – jak zaměstnankyním, tak i OSVČ – výši sazby sociálního pojištění. Kterak říká v laskavé nadsázce takřka osmdesátiletý soused – právník v důchodě, dlouhodobý trend, aby muži dotovali ženám penze je mravně neudržitelný.

Sečteno a podtrženo – z genderové tématiky si nemožno vyzobávat, milí/ý (sic!) woke aktivisté, pouze to, co se Vám zrovna hodí do krámu. Padni komu padni.

Vyšlo v MFD, 22.5.2023