V tomto roce uplynulo 100 let od bitvy u Zborova. Za první republiky bylo výročí tohoto prvního významného vojenského vystoupení československých legií na východní frontě dne 2. července 1917 druhým nejvýznamnějším státním svátkem hned po dni vzniku republiky.

Žádný z památníků bitvy u Zborova nepřežil dobu německé okupace. A památníky Zborova obnovené po roce 1945 se od padesátých let 20. století likvidovaly. Oficiálně se Zborov přestal připomínat po roce 1950. Řada památníků bitvy zmizela. Někde se po roce 1989 podařilo původní památník nalézt, jako například v Českých Budějovicích, kde zborovský pomník odstranili kolem roku 1965 a obnovili v roce 2013 poté, co se jeho části našly jako odpad v armádním skladu. Zvláštností zborovského památníku v Ostravě je to, že po roce 1948 přežil do dnešních dnů bez úhony v centru města, na okraji Husova parku několik kroků od jedné z nejfrekventovanějších ostravských komunikací.

První pomník zborovským hrdinům postavili ostravští legionáři v roce 1927 na památku 10. výročí bitvy. Jejich župa se sídlem v Ostravě měla 31 legionářských jednot s 2259 členy. Pomník stál v Komenského sadech. Byl zhotoven z leštěné slezské žuly podle návrhu akademického sochaře a legionáře Václava Ševce. Na jeho vrcholu byla umístěna urna s prstí půdy od Zborova, Terronu a Doss Alto na znamení jednoty prvního odboje, jehož zásluhou vznikl samostatný stát. V roce 1937 byl pomník přemístěn na vhodnější místo naproti hlavnímu vchodu do parku.

V roce 1939 se pomník musel odklidit. Urychleně jej rozebrali legionáři a ukryli v domě číslo 75 na nedaleké Nádražní třídě. V roce 1942 úřady na udání pracovníků německé firmy Hanke pomník zabavily a za 500 protektorátních korun prodaly německému kamenosochařství Mihatschek. Tam pomník rozřezali na hřbitovní náhrobky. Podařilo se zachránit jen urnu s prstí.

Hned po osvobození v roce 1945 se město Ostrava spolu s legionáři rozhodlo památník obnovit. Předseda místní župy dr. Šrámek to zdůvodnil slovy: „Nesmí se nikdy zapomenout, že republika nám nebyla dána zadarmo, nýbrž že stála mnoho krve a že to byli naši lidé, kteří se o vznik československého státu přičinili.“ Podle předsedy legionářské obce měl být obnovený památník Zborova také „památníkem druhého odboje a odboje všech těch složek, které pro znovutvoření republiky spolupracovaly“.

Památník však již nebylo možné postavit na jeho původní místo v Komenského sadech. Při prvním výročí osvobození Ostravy tam odhalili památník Rudé armády. Pro umístění památníku bitvy u Zborova vybrali místo na kraji Husova parku přímo před vchodem do budovy Revírní bratrské pokladny (dnes hotel Mercure Center). Památník byl zhotoven podle projektu architekta Jana Jírovce a odhalen při 30. výročí bitvy u Zborova v roce 1947.

Památník bitvy u Zborova, Ostrava

Mezi knihami s legionářskou tématikou, které mám po dědečkovi, ruském legionáři (11. střelecký pluk Františka Palackého). jsem našel publikaci Třicet let Zborova – Kytice vzpomínek na Zborov a I. i II. zahraniční odboj. V Ostravě ji v roce 1947 vydala Moravskoslezská župa Československé obce legionářské por. E. Podmola v Ostravě. Emil Podmol, po němž byla ostravská legionářská organizace pojmenována, padl u Zborova. Je pohřben ve společné mohyle v Cecové. Bylo mu 25 let a byl strojním technikem z Ostravy-Přívozu.

Ostravská legionářská organizace ve své knize k 30. výročí bitvy u Zborova uváděla jména 84 svých členů – v roce 1947 žijících účastníků bitvy u Zborova. Někteří účastníci památné bitvy v té době již nežili, zemřeli v meziválečném období nebo byli umučeni v době okupace za účast v domácím odboji. V samotné bitvě u Zborova padlo 13 legionářů, kteří by příslušeli do ostravské organizace. Nejmladšímu z nich – Františku Sovinskému, střelci 1. pluku, jinak horníkovi ze Slezské Ostravy - nebylo ani 20 let...

Foto: autor