Tentokrát mě zaujalo hlavně to, co v médiích nebylo. A sice jak málo jsme se věnovali, alespoň z toho, co jsem zachytil – tedy s výjimkou Luboše Palaty v Lidových novinách – v minulých dnech tomu, co se děje na Slovensku, kde jeden ze zakladatelů televize JOJ Ivan Jakobovič zakázal vysílat připravenou reportáž o podezřelém financování Ficovy strany Smer. Redaktorka, která reportáž natočila, Jana Krescanko Dibáková nejprve uvažovala o výpovědi a nakonec si do doby slovenských voleb, tedy do 12. června, vzala neplacené volno. Šéf zpravodajství JOJ TV Roland Kubina denníku SME sdělil, že takové věci se dnes na Slovensku dějí všude, jen jejich stanice nátlaky přiznala. SME v článku Mirky Kernové připomněla na webové stránce, že i JOJ TV má podle zákona povinnost zabezpečit objektivnost a nestrannost zpravodajství. A my můžeme dodat, že v tomto případě byla objektivita na Slovensku porušena ve prospěch vládnoucí strany pana premiéra Fica, čímž byl tento zákon porušen.

Myslíte, že se u nás děje někdy něco podobného?

Z toho, co bylo možné zaslechnout v privátních rozhovorech skoro ve všech médií v Česku před volbami, byly tlaky na média ze strany obou největších stran velmi silné a nejhůře se prý projevovala sociální demokracie, a to konkrétně pánové Jaroslav Tvrdík a Petr Dimun, kteří velice násilně se snažili ovlivňovat veškerá média a zvláště veřejnoprávní, ale jak popsala Mladá fronta Dnes i privátní noviny: pro pana Paroubka, když s ním chtěl tento deník uveřejnit předvolební rozhovor jako s ostatními lídry, si kladli takové podmínky, že rozhovor nakonec nemohl vyjít. A i Český rozhlas donutil pan Tvrdík, aby kromě agentury SC&C prováděla bleskové průzkumy pro rozhlas také agentura STEM, která pracovala i pro sociální demokracii.

Můžete být konkrétnější?

V případě deníku Mladá fronta Dnes být konkrétní mohu, protože zástupce šéfredaktora Jiří Kubík jednání s ČSSD v novinách popsal. Budu citovat: Během více než měsíce trvajícího domlouvání postupně vyžadoval otázky předem, chtěl slíbit i následnou autorizaci, a to nejen zveřejněného textu, ale i fotografií… Redakce to odmítla a tentýž den vyhlásila ČSSD informační blokádu médií… Během týdne si to ale pan Paroubek rozmyslel a při obnoveném jednání zase přišel s novou podmínkou: začal si vybírat, který novinář s ním smí vést rozhovor a který nesmí. Konec citátů.

Takové jednání je nehorázné a naprosto v demokratické společnosti nepřípustné. Podobně jako MF Dnes by se měla ale zachovat všechna média a zpětně zveřejnit veškeré pokusy o ovlivňování, aby tak odhalila zákulisí předvolebních tlaků, aby z toho pánové typu Tvrdíka a Dimuna měli ostudu a byli pro další strany v budoucnu nepoužitelní. Nezveřejníme-li to, budou se takové pokusy opakovat i před dalšími volbami, které nás čekají na podzim.

A ještě je třeba dodat: stěžuje-li si dnes pan Paroubek, že mu pravicová média prohrála volby, chová se infantilně jako malé dítě: arogantní a odpudivý způsob chování vnutil skoro celé sociální demokracii právě on, a proto je i hlavním viníkem tak velké prohry ČSSD.

Autor je novinář a spisovatel