Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996FEJETON: Pozitivní perspektiva
Bydlím v obci Zvole, té ve Středočeském kraji. Ony jsou ještě dvě další Zvole, jedna u Šumperku a druhá u Žďáru nad Sázavou. Jako Pražák křtěný Vltavou se rád holedbám, že bydlím na stará kolena na vsi, ale ona ta Zvole má hodně daleko do tradiční vsi. Tu jsem poznal v dějství, ve Slapech, kde jsme neměli vodovod, tatínek chodil se kbelíky k ruční pumpě půl kilometru daleko a na záchod se chodilo do kadibudky. Naše Zvole má svou – abych tak řekl – náladou charakter spíš městečka, i když oficiální počet 1736 obyvatel tomu nenasvědčuje.
Na jaře jsem se ptal pana starosty, kolik máme nakažených. Odpověď zněla, že jednoho, ale ten je u nás jenom hlášený a fyzicky bydlí v Jesenici. Dnes už se ptát nemusím. Stačí se podívat na denní výkazy a vidím, že pozitivních je u nás čtrnáct občanů. To je jeden ze sto dvaceti čtyř. Kdopak to asi je? V naší části obce zvané Šmoulov jsem o žádném pozitivním neslyšel. Konzultoval jsem věc s kamarádem. Poradil mi, ať si vezmu zápisník a dělám si čárky, až někoho potkám, a tomu stodvacátémučtvrtému ať se obloukem vyhnu, že to je ten pozitivní. Ano, není nad dobré kamarády a nad dobré rady.
Nemá smysl spekulovat, kdepak to ti pozitivní načapali. Mrzuté je, že jejich počet pomaličku stoupá, čtrnáct, ještě před týdnem to bylo třináct a docela nedávno jedenáct. Máme uprostřed obce sámošku. Neexistuje, že bych tam potkal někoho bez roušky a teď to bude respirátor. Dokonce, když se obnovily restrikce, ono to začínalo pokud si vzpomínám jaksi ve čtvrtek, paní pokladní mě sjela na tři doby, protože jsem vešel do krámu s holou hubou. Taková kázeň a přísnost u nás panuje. A stejně máme čtrnáct koviďáků.
Oni to asi chytli jinde. Kdepak asi? Toulám se s pejsky po okolí, a tak trochu vidím, co se děje. Třeba tamhle je hospoda. Funguje přes okýnko, tak jak má být. Ale proč musí mít okna zatažená černými roletami? Z dětství si pamatuju, že babička v pražském bytě měla zatemňovací rolety ještě z války kvůli náletům. Teď tam asi zatemňují kvůli něčemu jinému, ještě to přetáhnou státní vlajkou, aby bylo jasné, že jde o vlastenecký čin. Taková je dnešní doba. Jdeš na pivo, vstupuješ do ilegality. Cesta ke svobodě je dlážděná panáky rumu.
Vidím z naší zvolské perspektivy pozitivní budoucnost? Ale ano, jsem optimista. Zase bude dobře a korona chcípne. A bude to výsledek synergie tří faktorů: restrikcí, šlendriánu a očkování. Zatím vede ten šlendrián, ale bude líp, uvidíte!
Méně pozorného čtenáře ujišťuji, že nejde o mou oblíbenou restauraci U rybníka ve Zvoli, kde řádně fungují přes okénko a žádné rolety a vlastenecké vlajky na oknech nemají. Rád bych ale upozornil, že pokoutných knajp je skutečně v okolí spousta a že dobromyslná „hra na prohibici“ a la USA 1925 je pomýlená za situace, kdy hra opravdu může skončit na JIP s ventilátorem na obličeji, přičemž naděje na úspěšný závěr je padesátiprocentní, ale spíš desetiprocentní. To pak ta hra už není hrou.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

Tátové, už také můžete krmit. S HiPP BIO Combiotik® tekutou mléčnou výživou
S tekutým pokračovacím mlékem HiPP BIO Combiotik® si nyní mohou maminky odpočinout, krmení miminka totiž zvládnou i tatínkové. Ideální je také na...
Brazílii straší amazonská mutace koronaviru. Zdravotnictví se řítí do kolapsu, další dny budou kritické

Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.
