Papouškům hrozí nebezpečí, že budou muset odejít, tedy odletět, do ilegality. Dokonce i ten odlet do ilegality bude ilegální, pokud mu bude někdo přihlížet, takže se budou muset do ilegality odebrat pěšky, nejlépe pak v převlečení za jiné tvory. Například za psy nebo kočky, těm zákonný postih nehrozí.

Nuže, snad jsem navnadil vaši zvědavost a mohu přikročit k nudné části výkladu. Tento týden, konkrétně ve čtvrtek dvanáctého listopadu, bude senát projednávat změny zákona číslo 246 z roku 1992 o ochraně zvířat proti týrání. O novele se hodně psalo, zasáhne především cirkusovou drezuru divokých zvířat, takže sbohem lvům skákajícím skrz ohnivou obruč a drezér nebude už strkat hlavu tygrovi do tlamy. K této věci se nechci vyjadřovat, ano, lev patří na savanu a ne do klece. V Africe jsem viděl lvy na savaně, jsou to vychrtlá, uštvaná zvířata s obličeji posetými klíšťaty a mouchami, krok od smrti hladem. Kdyby takového zuboženého lva měl pan magistr Bobek ve výběhu ZOO v Troji, rozhněvaná veřejnost by ho předhodila lvům jako krmivo. Ale opravdu mi nejde o lvy, nýbrž o papoušky.

Zmíněný zákon, který ve čtvrtek přijde v senátu k projednání, zakazuje vystoupení zvířat před veřejností, bez ohledu na to, zda se vybírá nebo nevybírá vstupné. Jsou mezi námi chovatelé papoušků. Rádi cvičí své skvělé opeřence ve volném létání. Papoušky to baví, majitele taky, veřejnost jakbysmet. Teď hrozí nebezpečí, že novelizovaný zákon tomu zjedná zákaz. Jde o paragraf čtrnáct, kde jsou vyjmenovány výjimky: do nich spadají i sokolníci. Ti už jsou v novelizovaném zákoně schováni. Podaří se do paragrafu čtrnáct zařadit i papoušky?

On ten senát nemůže jen tak měnit znění zákona, buď ho schválí, nebo vrátí. Nicméně, ať s ním naloží jakkoli, spolu s dalšími volám – nechte papoušky létat! Volám nezaujatě, nejsem ve střetu zájmů, odjakživa mám psy, nikoli papoušky. Nicméně cítím s milovníky papoušků. Znám takovou arafilní rodinu, ti svým papouškům vyhradili jednu místnost v bytě a do podlahy zapustili strom. Jestlipak nechávají své papoušky létat? Samozřejmě, na to vemte jed. Teď by měli jejich papoušci utrum a museli by jen posedávat ve větvích stromu v obýváku.

Jsem zvědav, jak to s novelou bude. Možná, že papoušci utřou zobák. Ale i pak je tu možnost, jak jim zjednat prostor k volnosti.

Což kdybychom papoušky prohlásili za specifickou odnož sokolnictví? České sokolnictví je na seznamu UNESCO jako součást Mistrovských děl nehmotného dědictví lidstva. Mohli bychom do něho zařadit papoušky jako specifickou odrůdu dravých ptáků požírajících kukuřičná semínka. Nebo udělejme cokoli, jen aby mohli volně létat.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

  **********************************************************************************************

Nový sci-fi román Ondřeje Neffa nazvaný Barbora a zlatý robot je tentokrát určen starším dětem, ale i dospělým, kteří ještě nezapomněli na romantiku čtení dobrodružných příběhů někde na větvi v koruně stromu.
Sledujeme v něm partu dětí, které se narodily po nouzovém přistání výzkumné kosmické lodi na planetě Botera. Jsou doma ve světě, který jejich rodičům připadá cizí a nepřátelský. Jsou tu chodící stromy a žijí tu bytosti se schopnostmi přesahujícími běžné chápání.
Barbora a její kamarádka, boteranská dívenka Pavučinka, postupně odhalují to, co rodiče tajili. Proč se najednou objevil Zlatý robot a jaký je jeho úkol? Proč vlastně kosmická loď musela na planetě přistát? Jaká byla role admirála Harolda, jejího velitele? Při pátrání po kořenu záhad vás povedou ilustrace mistra comicsového vyprávění Karla Jerieho, díky němuž se podařilo vydat skutečný knižní klenot.

Dopřejte ho svým dětem pod stromeček, je k dostání ve všech knihkupectvích i na webu Albatros Media.