Zábavná pitomost má stoprocentní naději získat zájem médií. Není tedy divu, že řeporyjský starosta Pavel Novotný za volantem multikáry útočící na ruský festuňk v pražském Bubenči měl takový mediální úspěch. Když pak Novotného pozvali k teledebatě v ruské televizi, kde se šklebil jak cvok a plácal si na čelo a vykřikoval o lhářích a idiotech, jeho patnáct minut slávy dostoupilo vrcholu. Pokud přes to všechno věc unikla vaší pozornosti , připomenu, že Řeporyje je okrajová pražská čtvrť. Dotyčný řeporyjský starosta Novotný prosazuje zřízení pamětní desky padlých tří set příslušníků ruského ozbrojeného sboru v rámci wehrmachtu, který se v závěru války obrátil proti Hitlerovi. Zachránili Prahu, nicméně Stalinově pomstě neunikli a oficiální Rusko je nenávidí dodnes.

Rozumně uváženo, tři sta mužů padlo při záchraně Prahy před německými masakry, takže si pietní připomínku zaslouží. Padli před bezmála pětasedmdesáti lety, a je tedy s podivem, že se podařilo kolem toho rozpoutat takový tyátr, Novotný jezdí po Bubenči s rozvinutou vlajkou a Rusové uspořádají televizní arénu, že by člověk čekal na druhé straně telemostu Donalda Trumpa místo rozšklebeného řeporyjského egomaniaka. Nicméně to je právě důsledek výše uvedené zásady, že zájem je přímo úměrný pitomosti.

Bylo přece v nedávné minulosti více příležitostí energicky vystoupit proti ruské rozpínavosti. Zásadní kauzou byl radar v Brdech. To byla příležitost dát karty na stůl a jasně říct, na čí straně stojíme a v jaké rodině se cítíme dobře. Ne raketové silo, ne skladiště atomových bomb, ale radar pátrající po eventuálním útoku, to mělo stát v brdských lesích. Řev z ruské strany dokazoval ne zrovna čisté úmysly. Co by si o mně pomyslel můj soused, kdybych protestoval proti tomu, že si montuje na dveře bezpečnostní zámek?

Radar oficiálně odtroubili sami Američané, ale jistě tam hrál roli odpor ruské páté kolony, které se podařilo zjitřit veřejné mínění natolik, že se zbabělá politická reprezentace nedokázala mužně postavit ruskému tlaku na odpor. Vystupoval jsem tehdy v médiích na podporu našemu příspěvku ke společenské obraně. Možná ale, že kdybych byl jezdil v multikáře, zabaloval se do vlajek a svlékal do naha anebo lezl na komín, bylo by to účinnější. Tak snad příště.

Nebojte, příležitost bude. Už se šikuje k bitvě blízké budoucnosti. Kdo dostaví atomovou elektrárnu v Dukovanech a pak v Temelíně? K tomu musí dojít, pokud máme brát snahy o zlepšení klimatu a potlačení uhlíkových emisí vážně. Pokud se podvolíme a budou to Rusové, staneme se znovu na velmi dlouho, jistě aspoň na století, ruskou gubernií. Na námitku, že když to budou Američané, tak atd. odpovím otázkou: emigrují Rusové do Ameriky, nebo Američané do Ruska? Takže pamatujte, příště řiďte multikáru. Nejlépe nazí, na komíně.

LN, 2.12.2019