20.1.2022 | Svátek má Ilona


EKOLOGIE: O Krtečkovi a uhlí

15.1.2022

Často u nás pobývá tříletá vnučka. Jsem její favorit, říká se tomu „dědeček je v kurzu“: zatímco žena vaří, já mám čas se jí věnovat. Kromě všemožných aktivit s hračkami (i jiných – obr. 1) sledujeme také písničky na YouTube Kids.

A pohádky. Z českých patří k nejoblíbenějším Krteček. Vzhledem k tomu, jak často si ho pouštíme, měli bychom seriál znát i pozpátku.

Přitom člověka napadne, jestli je Krteček z hlediska dnešního módního progresivistického uvažování zcela v pořádku. Že v díle Krtek a televizor střílí sehnutému seniorovi pracujícímu na zahradě do hýždí trubičkou kamínky? To je jenom takové nevinné rošťáctví.

Ale co ta ekologická katastrofa v díle Krtek a uhlí?

Připomeňme. Krteček se prohrabe na povrch, tak jak je to v tomto seriálu obvyklé. Tentokrát ale nevytvoří na povrchu hromadu hlíny či kamínků, ale černého uhlí.

Jako první ji spatří myška. Neví, nezná, k jídlu to evidentně není. Zkusí olíznout a znechuceně si odplivne. Co tedy? Zamíří za sovou. Ta v moudré knize vyčte, že ty černé kusy hoří – a dávají teplo.

Myška pochopí.

Vrátí se pro kolečko a přiveze k domečku první várku. Není sobecká, zapíská na zajíčka a ten si jde pro zásobu s putnou. Cestou zpět mine ježka se dvěma velkými koši. Všichni vypadají radostně, na zimu jsou tentokrát skvěle zajištěni.

Krteček to celé se zájmem pozoruje. Zprvu nechápe proč, ale tuší, že ty černé kusy jsou jeho kamarádům k užitku. Vyrube tedy ještě jednu hromadu a když i ta zmizí a povětrnostní situace se začíná dramaticky zhoršovat a on se víc a víc klepe zimou, pochopí, že sousedé si neodváželi vykutané kameny ke svým obydlí pro nic za nic. Skočí střemhlav do svého podzemního domečku, kde má antracitu na rozdávání, nakope si vrchovatě do kýble, zkompletuje roury ke kamnům, zatopí a v teplém pelíšku spokojeně usíná.

Jedna ze závěrečných scén je jako vystřižená z Ladovy zimní romantiky. Všechna zvířátka si nechají zdát sladké sny vedle hořících kamen naplněných fosilním palivem, v zasněžené krajině u lesa se z komínů line bílý kouř a všichni jsou šťastní, protože mají to, co dělá domov domovem – teplo. Zde z černého zlata.

Myška, zajíc, ježek i Krteček si počínají tak, jak si počínali lidé po desetiletí, ba staletí. Topili darem této země, kterým je uhlí, černé či hnědé, uhlím jakožto upraveným nerostem, případně nerostem zušlechtěným, tedy briketami (ty tuzemské se přestaly vyrábět začátkem října 2010). Ano, mělo a má to své neblahé ekologické souvislosti, stejně jako jiné lidské počínání – například v oblasti dopravy. Je a bylo to vždy ve stylu „něco za něco“.

Jako člověk ze „starého světa“, který zušlechtěným uhlím léta topil a vytvářel si ve svém mládeneckém pokoji stejnou pohodu jakou měla zvířátka v popsaném příběhu, vnímám dění v díle Krtek a uhlí jako cosi normálního, co bylo (pro mnohé stále je) nedílnou součástí našich životů.

Jen mě napadlo, co by asi řekl svému dítku při sledování tohoto dílu tatínek – ekologický aktivista (vyhýbám se slovu fanatik), který právě slezl z chladicí věže nějaké tepelné elektrárny, kde se zúčastnil protestu proti jejímu provozu.

krupičky

obr. 1/ Krmení křupičkami. (zdroj: autor článku - selfie.)

Převzato z blogu autora s jeho svolením.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.