Mnoha lidem dělá nenávist dobře. Působí úlevně. Hezky si zanenávidět, to se pak člověk cítí takový lepší, hned je ve svých očích něčím víc, než je ten nenáviděný póvl.

A k nenávisti náleží i patřičný slovník. Jenže je tu potíž. Nenávist nevypadá v dobré společnosti hezky, a tak ji lidé v sobě tutlají. Jaká úleva jim ale nastala v posledních letech! Nenávidět je povoleno, dokonce je to žádoucí. Jen mussíte vědět, koho nenávidět. Dezoláty, konspirátory, dezinformátory. O nich můžete říct cokoli ssprostého, a hned se ocitnete v té správné partě. Dříve působil takový nenávistný prskavec jako buran, který si na ssvatbě polil košili polévkou, dnes si můžete zaprsskat jak chcete, a pořád budete náležet k lepší, vybrané společnosti.

Ale pozor. Vocaď až pocaď. Nenávist je třeba udržet v těch správných korytech, aby se nerozlila nesprávnými směry. A tak se v minulých dnech náš eulament usnesl na tom, že nenávist by měla být trestná. Pochopitelně jen ta ošklivá nenávist, to dá rozum. A že nenávist jako pohnutka musí být zásadní přitěžující okolností.

Nenávist je jednou ze základních lidských emocí. A také je jednou z častých pohnutek a motivací různých konání. Není prý jedno, proč někomu ublížíte. Aspoň eulament to tvrdí. Když někdo týrá druhého z nudy, pro zábavu, kvůli majetku, ze msty, nebo když uděláte zločin z lásky, závisti, strachu, bezcitnosti, tak to podle eulamentu asi ještě není tak hrozné. Není podstatná újma, škoda, následky, utrpení, bolest. Důležitá je prý motivace, která vedla ruku pachatele takových zlých činů. A pozor, nenávist, to je jiný kalibr než ostatní pohnutky, motivace a emoce…

Že by rozbitou hlavu, zlámané nohy, přeražená žebra, anebo například i zastrašování, pomluvu či útok na majetek oběť vnímala zásadně jinak, když pachatel jednal z popudu nenávisti, a ne třeba ze žárlivosti, chtíče či chorobné soutěživosti? Zvláštní úvaha že.

Ale ono to všechno má možná velmi racionální vysvětlení. Jestliže vražda z nenávisti je nějaká horší vražda, pak nutně existuje cosi jako lepší vražda. Omluvitelnější. A jaká by to mohla být? Z jaké pohnutky? Ano, teď jste na to kápli. Vražda ze cti. To je sice tragická a smutná věc, ale kdo má laskavé pochopení pro některé exotické kultury, pak musí vědět, že to je úplně jiná vražda než z obyčejné sprosté nenávisti.

Psáno pro Deník TO