3.12.2022 | Svátek má Svatoslav


VOLBY: Konec velké čtyřky EU

29.9.2022

Komunální volby v Česku a parlamentní volby v Itálii ukázaly jeden společný rys. Voliči trestali vládní strany a to tak, že v Itálii došlo doslova k politickému zemětřesení.

Krátce se zastavím u komunálních voleb v Česku. Hnutí ANO a hnutí SPD zaznamenalo poměrně výrazné úspěchy zejména na severu Česka, konkrétně v Libereckém kraji. V některých městech Liberecka, jako například v České Lípě, získala koalice SPOLU pouze 2 mandáty z 25 možných a ANO získalo absolutní většinu 13 křesel. Jak ukázaly televizní přenosy ze štábů jednotlivých stran, vítězem se nakonec v Česku cítí být kde kdo, a to i strany vládní koalice. Nicméně, ODS jako nejsilnější strana koalice SPOLU má jeden obrovský problém. Pouze na jihu Čech v Českých Budějovicích dokázala samostatně výrazně zabodovat a vyhrála. Ukazuje se, že osobnost hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby v tom hraje zásadní roli. Jinde samostatně ODS příliš neuspěla a zdá se mi, že se slušným Petrem Fialou je odsouzena k trvalé koalici s lidovci a TOP 09. Topka by bez ODS už dávno zmizela v politické mapy a s ní i Markéta Pekarová Adamová. A právě Adamová se nejvíce chlubila úspěchy vládních stran. Zakončím tím, že v zásadě musím souhlasit s pregnantním vyjádřením českého prezidenta Miloše Zemana – vládní strany neuspěly. Prezident Miloš Zeman označil za vítěze komunálních voleb hnutí ANO a také SPD. „V poli poražených je velmi mírně ODS a lidovci, středně Piráti, silně STAN. Totálně prohrály levicové strany, je mi líto sociálně demokracie, řekl Zeman v povolebním rozhovoru pro televizi Prima a CNN Prima News. „Vláda ne zcela zvládla energetickou krizi, inflaci, a to jí škodí,“ řekl Zeman.

A to ještě nevěděl o tom, co prohlásil ministr průmyslu a obchodu po volbách, a to že zastropování cen elektrické energie a plynu se nemusí týkat celkové spotřeby domácnostní. Docela kvalitní předvolební podraz.

To italské parlamentní volby dopadly jednoznačně v neprospěch stávající vlády a vyhrály strany, které „objektivní“ evropská média označují jako „populistické“ nebo „postfašistické“. O rozruch se před volbami v Itálii postarala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když pohrozila, že by se Itálie mohla dostat pod stejný tlak jako Maďarsko či Polsko za „nedodržování právního státu“. Ostatně, není to zdaleka poprvé , co se von der Leyenová snažila ovlivnit volby v členských zemích EU. Před volbami v Chorvatsku podpořila „proevropské“ (rozuměj probruselské) síly.

Podporu výsledkům voleb v Itálii naopak vyjádřili politici jako Marine Le Penová z Francie a další politici, které vesměs mediálně patří do „krajně pravicového“ či „postfašistického spektra“. V Událostech na ČT 1 byl 25.9. rozhovor se zástupcem strany Bratři Itálie, který mimo jiné prohlásil, že kdyby jeho strana byla fašistická, jistě by byla již dávno v Itálii zakázána. Podle odhadů by pravice měla mít pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu. Podle projekcí pro italskou veřejnoprávní televizi RAI by pravicový blok měl získat v Senátu 114 až 126 křesel z 200. Ve Sněmovně se očekává většina 232 až 252 křesel z 400.

Domnívám se, že výsledky italských voleb znamenají zásadní obrat v politice EU. Po odchodu Velké Británie se totiž politika EU dělala na ose Berlín-Paříž s podporou Madridu a Říma. Pokud nová italská vláda vezme vážně všechny své hlavní předvolební sliby (zejména zásadní omezení imigrace), s podporou Říma už nemůže Brusel automaticky počítat. A média rovněž tvrdí, že vítězství pravice v Itálii už „oslavili“ i v Rusku, protože očekávají změnu italské politiky i k rusko-ukrajinské válce. To se teprve uvidí.

USA už na ruské výhrůžky použitím jaderných zbraní prohlásily, že v případě jejich použití bude Rusko čelit ze strany USA „katastrofálním následkům“. Tady si troufnu jenom poznamenat, že katastrofickým následkům by zřejmě čelil celý svět.