Úterý 17. listopadu 2026, Den boje za svobodu a demokracii

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

VOLBY: Budeme poslance čtvrtit?

Zděšen a šokován jsem postřehl informaci, že koalice PirStan podala u Nejvyššího správního soudu stížnost na výklad zákona č. 189/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, protože podle ní měla ve druhém skrutiniu získat o křeslo víc, celkem tedy 38, a nikoliv 37 poslanců. Jak je možné, že výsledek voleb vyhlašuje na základě vlastního výkladu zákona volební komise, když právo vykládat zákon má jen nezávislý soud! Nebylo by vhodnější volby do budoucna zrušit a nechat o složení parlamentu rozhodovat soud?

Samozřejmě přeháním. Zděšen a šokován jsem nebyl, jen jsem použil výrazové prostředky poslanců, kterými rutinně popisují své každodenní emoce v poslanecké funkci. Já jsem jen o něco víc znechucen z hokynářského handrkování politických stran, které lze charakterizovat jako „co se nám nepodařilo ve volbách, to vysoudíme“. Bez minimální politické kultury nemůže být u nás přijat volební zákon, který by byl všeobecně respektován, neboť zákon za všech okolností výhodný pro všechny zúčastněné, a navíc kdykoliv v průběhu času, nelze vytvořit. Jen od roku 1995 do roku 2021 bylo podáno a zamítnuto či přijato 31 úprav volebního zákona, což svědčí o neustávajících žabomyších půtkách mezi stranami a koalicemi.

Notoricky je známé, že výsledky voleb v hlavních městech jsou zcela jiné než ve zbytku států, že se v průmyslových centrech odlišují od zemědělských oblastí, a specifické jsou v regionech obývaných menšinami. Rozhodující vliv na výsledek voleb má proto počet volebních krajů a vedení jejich hranic. Rébus by byl řešitelný zřízením jediného volebního kraje, ale na tom nemají politické strany zájem, neboť by tím klesl počet jejich lídrů a lídryň. No představte si tu hrůzu – místo možnosti postavit 14 kohort pouze jednu! Jako důvod nezájmu se ale udává, že by to znamenalo ztrátu vazby mezi poslancem a „jeho“ regionem. O jakou vazbu ale jde, když o tom, ve kterém volebním kraji bude kdo kandidovat, záleží na rozhodnutí „rodné strany“, resp. strany, která uchazeče o funkci do svých řad adoptovala?

Po každých volbách se ohřívá stejná polívčička „volební kraje jsou špatně vytýčeny, volební účast nebyla reprezentativní, preferenční hlasy (kroužkování) dávali politicky dezorientovaní občané, d´Hondtův dělitel jako metoda volebního dělitele je nevhodný, vícekolové přidělování mandátů je špatné, i jediný poslanec by měl mít svůj klub, malé strany mají vyděračský potenciál a nic se s tím nedělá“ a k tomu se pokaždé opakují náměty, které nic nepřinesly už dávno, jako „měli bychom zkusit Hagenbach-Bischoffovv kvóty pro výpočet mandátového čísla, systém jednoho přenosného hlasu v proporčním volebním systému, metodu Sainte-Laguë (zjednodušeně je to téměř to samé jako d’Hondtova metoda), Imperialiho kvótu, Hareovy kvóty, metodu největších zbytků, jinou uzavírací klauzuli, kompenzační mandáty atd.“. Naopak žádnou politickou stranu neznepokojují mizející hlasy voličů, které dali stranám nedosahujícím 5% hranice volitelnosti. To všechno jsou snahy stran „nahnat“ setiny mandátů tam, kde se jim nepodařilo získat mandáty celé.

Nespokojené strany předkládají stále dokola mnohastránkové elaboráty, ze kterých má vyplynout, že jen jejich strana je „ta pravá“, protože ona jediná má zájem na spravedlivých volbách. Záminku k napadání výsledků voleb jim přitom dává jen technická stránka závěru voleb – zaokrouhlování na „celé poslance“. Toto handrkování je jasným příkladem nedostatku politické velkorysosti. I v tomto případě by bylo možné řešení. Buď po každých volbách ustavit parlament s tolika poslanci, kolik celých poslanců matematicky výjde (bez přepočtů), nebo pokud se politické strany a koalice domnívají, že zaokrouhlovat poloviny poslanců na celé je nepřijatelné, přistoupit ke čtvrcení poslanců, což by problém řešilo alespoň zčásti. Samozřejmě předpokládám, že by čtvrcení bylo prováděno humánně.

Jan Ziegler
17. 11. 2026

Pád komunistického otroctví v listopadu 89 vítá většina lidí, ale jak dál?

Ondřej Neff
17. 11. 2026

Opravdu nejsem hrozný, to je pan Macinka, já vím.

Ivo Fencl
17. 11. 2026

Slovo Krakonoš zavedl dramatik Václav Kliment Klicpera (1792-1859)

Nils. A. Haug
17. 11. 2026

Není tak docela jasné, kdo jsou tu vlastně rasisté.

Tomáš Zdechovský
17. 11. 2026

Evropou otřásají miliardové podvody

van Kateřina Vaníčková, lin Lukáš Linhart, tji Tereza Jiránková
17. 11. 2026

Česko si v úterý připomíná výročí sametové revoluce. Od pádu komunistického režimu letos uplynulo...

van Kateřina Vaníčková, ČTK
17. 11. 2026

V úterý ráno se u hlavního nádraží v Praze na přemostění se Seifertovou ulicí v Praze 3 srazily dva...

jhr Jan Hron, ČTK
17. 11. 2026

Jedna ze silničních částí Krymského mostu se včetně oblouku po nočním ukrajinském zásahu zřítila do...

Lidovky.cz, ČTK
17. 11. 2026

Kyjev v pondělí večer čelil útoku ruských balistických střel, aktivovány byly systémy protivzdušné...

sahu Matyáš Sahula
16. 11. 2026

Nedělní živé vysílání pořadu Události, komentáře týdne na ČT24 narušil předčasný odchod jednoho z...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz