ÚVAHA: Komunistické čeření vody a Karel Marx
Karl Marx statue foto: Neviditelný pes
Komunisté si připomněli výročí - 200 let od narození Karla Marxe. A tak pár slov o tomto pánovi.
Jeho otec byl právník a rovněž Karel Marx začal studovat právo na univerzitě v Bonnu. Následně přestoupil na univerzitu v Berlíně a doktorát z filozofie obdržel na univerzitě v Jeně. Po studiích působil jako novinář listu Rheinische Zeitung. Následně odešel do Paříže, kde se seznámil s Bedřichem Engelsem, s kterým pak spolupracoval celý život. Poté působil v Bruselu, kde v roce 1847 uveřejnil svůj první významnější spis nazvaný Bída filosofie, následně pak spolu s Engelsem Komunistický manifest. Poté žil krátkou dobu v Kolíně nad Rýnem a pak v Londýně, kde strávil zbytek svého života. V Londýně se věnoval studiu a publikační činnosti o politice a ekonomii. V roce 1867 vydává první díl Kapitálu. Další dva díly však dokončit nestihl, vydal je až Engels po jeho smrti v roce 1883.
Marxovy spisy tvoří teoretický základ komunismu a socialismu. V době, kdy Marx žil, neuvedla do praxe jeho ideje žádná země. Až v následujícím století byla na mnoha místech ustanovena komunistická vláda. Byly to především Rusko a Čína, ale i další desítky zemí, po roce 1948 taktéž Československo.
Celá činnost marxistických stran v těchto státech, zahrnujících brutální komunistickou propagandu, vraždy, terorismus a povstání, brutální represe, krvavé čistky se držela nad vodou v celém světě desítky let. Veškeré toto dění mělo na svědomí více než sto milionů životů. Je možno tedy jednoznačně konstatovat, že marxismus jak politicky, tak ekonomicky měl zcela katastrofální následky. Všehoschopní pomatenci, kteří precizovali výše uvedené a vše uvedli do praxe, byli například pánové Lenin, Stalin, Mao Ce-tung a někteří další, kteří si vše přizpůsobovali k obrazu svému vždy podle podmínek v daných zemích.
Marx, který psal rovněž o hegelovské dialektice a nadhodnotě, se musel asi v hrobě obracet. Faktem zůstává, že jeho vliv nespočívá ve správnosti nebo chybovosti jeho názorů, ale v tom, že jeho ideje pohnuly lidi k jednání s velice neblahými následky.
Tzv. marxistické hnutí vycházelo ze čtyř hlavních idejí. 1. malé množství lidí žije v blahobytu, zatímco většina žije v chudobě; 2. Cesta, jak toto napravit, je nastolení socialismu, kdy výrobní prostředky vlastní vláda a nikoli soukromý sektor; 3. Jediným prostředkem, jak tento řád nastolit, je revoluce; 4. Aby mohl být tento socialistický řád zachován, musí být vytvořena diktatura komunistické strany. První tři myšlenky byly konstatovány dávno před Marxem. Čtvrtá myšlenka je odvozena od Marxovy ideje diktatury proletariátu. Některé prameny uvádějí, že například trvání sovětské diktatury bylo spíše důsledkem praktik Lenina a následně Stalina a práce Marxe byla využita jako ospravedlní této politiky v dané době a tyto ideje by beztak byly přijaty. Faktem je, že jak Lenin, tak Stalin či Mao Ce-tung, ale i jiní komunističtí zločinci Marxe četli, plně ho akceptovali a jeho idejím věřili a řídili se jimi.
A jak někteří uvádějí, že Marxovy ideje byly špatně pochopeny a vykládány? To se dá říci v historii rovněž o idejích Ježíše, Mohameda a třeba i Buddhy a je to názor asi dosti zavádějící. Faktem je, že některé Marxovy úvahy, například o ekonomickém výkladu dějin, mohou být asi aktuální i po úplném zániku komunismu ve světě. Faktem také zůstává, že sto let po Marxově smrti ovlivňovaly jeho ideje na celém světě životy lidí v mnoha zemích. Nyní je to podstatně méně, nicméně to, že komunisté třeba v Evropě stále tzv. čeří vodu, že některé parlamenty a vlády jsou ochotny akceptovat jejich populismus a dokonce počítat s jejich podporou při správě země, popřípadě i s přímým podílem na moci, mi přijde jako jeden z velkých paradoxů dnešní doby, dnešní demokracie. Odpovědní by měli být asi více zodpovědní a nedopouštět takovéto excesy, nedopouštět excesy všeobecně...