První, co premiér Paroubek udělá, když se octne v úzkých, je, že hledá, na koho to shodit. Běda tomu, kdo není zrovna z ČSSD nebo KSČM a octne se v jeho dosahu. Tentokrát se příliš blízko teritoria, na němž se odehrává případ se stamilionovou odměnou od ČSOB pro kancelář Jansta, Kostka & spol. za pomoc při prodloužení smlouvy ČSOB s Českou poštou (Jansta s Paroubkem spolupracuje), ochomýtala ministryně Bérová, takže byla do věci premiérem vtažena při poslaneckých interpelacích. Bérová se brání, že smlouva byla uzavřena mezi dvěma soukromými objekty a jejího ministerstva se netýká. Jak by se netýkala, když je před volbami!

Starostka vesnice Libčeves, na jejíž území odvezli napřed neznámí dobráci spoustu tun odpadu pocházejícího zjevně z Německa a pak je dvakrát po sobě zapálili, vzbudila svými výroky na adresu vlády nelibost premiéra Paroubka, který ji zjevně jede zpérovat. Pan premiér může paní starostce vyjádřit svou nespokojenost v té míře, jako to může učinit jakýkoli občan ČR. Jinak je paní starostka představitelka samosprávy, pan premiér exekutivy, samospráva je víc než exekutiva, exekutiva ji nemá pod palcem a nemůže si na ni vyskakovat.

V hlasování diváků během Otázek Václava Moravce speciál v Olomouci zvítězila ODS (Langer) se 44,6%, druzí byli lidovci (posl.Kvapil) s 21,8%, třetí komunisté, teprve na čtvrtém místě se s 11,3% octli sociální demokraté, kteří mají dle STEM v kraji největší podporu, a zelení dostali pouhých 3,7%. Výsledky svědčí zjevně daleko víc o organizační schopnosti stranických sekretariátů než o sympatiích veřejnosti pro tu či onu politickou stranu. Odpovědní pracovníci ČT přesto energicky odmítají hlasování zrušit. Výsledky hlasování přitom aspoň do určité míry zpětně ovlivňují stranické preference. Ještě jeden takový výsledek a člověk se opravdu začne ptát, zda to ČT náhodou nedělá schválně.

Komunistická poslankyně Konečná prohlásila o zahraniční politice Cyrila Svobody: „Zásluhou ministra zahraničí se naše země stala symbolem pokleslého ideologického extremismu a zahraniční politika se dostala do vleku propagandy“. Komunistická drzost nezná mezí, takovou politiku dělali nejpozději od roku 1948 oni sami.

Poslední průzkumy veřejného mínění, zejména pokud jde o hodnocení lidoveckých šancí, se rozcházejí tak nápadně, že se člověk ztěží ubrání neptat se, co je vlastně za tím. Odborníci upozorňují, že relativně přesný obraz toho, kolik lidí by ve volbách volilo tu kterou stranu, by měla dávat agentura Factum Invenio, která nezapočítává nerozhodnuté a sympatie těch, co nechtějí volit. Je pravda, že v roce 2002 se právě ona nejvíc přiblížila volebnímu výsledku. Ovšem ve své červnové prognóze. Musíme si ještě měsíc počkat.

Premiér Paroubek ohlásil, že na opravy a náhradu škod, způsobených povodněmi, jde ihned pět miliard Kč, a během několika příštích let pak dalších 40 – 50 miliard, které dostanou města a obce na protipovodňová opatření. Rozdíl mezi oběma sumami je v tom, že ta druhá je tak říkajíc na střeše a nemá oslovit občany, ale jen část každého občana, totiž voliče. A ostatně, kdo může dnes např. říci, kde bude během několika příštích let premiér Paroubek?

Rusko nechce podpořit sankce proti Íránu, dokud nebude mít „konkrétní důkazy“ o tom, že íránský jaderný program není mírový. Konkrétním důkazem pro Rusy bude odpálení prvních raket s jadernými hlavicemi, realisticky kalkulují s tím, že nebudou namířeny právě na Moskvu. Rusové si pak sami posbírají za svým plotem spadané hrušky.

Krajský soud v Ostravě potvrdil zprošťující rozsudek v procesu s Vladimírem Hučínem. Kuriózní je v této souvislosti zejména postoj ministra vnitra: nechápe, proč se ten případ řeší u soudu, mělo se to prý rozhodnout úředním rozhodnutím: „V těchto složkách by se z toho neměly dělat žaloby, aby se to neprobíralo u soudů.“ Mělo by se to snad vyřídit rychle a rázně někde v noci, v opuštěném zákoutí, pokud možno bez zbytečných svědků? A bude se to tak dělat, až ČSSD vyhraje volby?

Sociální demokraté ve spojení s komunisty dvakrát hladce přehlasovali senátní veto: většinou 106 hlasů schválili problematický Zákoník práce, který posiluje roli postkomunistického odborového molocha na úkor menších odborových organizací (a samozřejmě i zaměstnavatelů) a o jeden hlas (totiž o hlas Svatopluka Karáska) více dali dohromady v případě zákona o neziskových nemocnic, jedné z významných zákonných norem, jimiž se české zdravotnictví na první pohled zestátňuje, ve skutečnosti ovšem privatizuje do rukou dr. Ratha a jeho kumpánů. Teď bude nejspíš oba zákony vetovat prezident Klaus (uznávám, že v tomto případě mu nic jiného nezbývá), ovšemže marně, Paroubek s Filipem se mu mohou smát. To všechno se děje na sklonku vlády „levostředé koalice“: jeden koaliční partner (US-DEU) už dávno fakticky neexistuje, druhý, KDU-ČSL, teď poznává, k jak trpkým koncům může vést role „opozice v koalici“, kterou tak dlouho a tak rád hrál. Opozice, ODS, se podle slov ministra a prozatímního šéfa ČSSD Sobotky octla mimo „hlavní proud“. Hlavní proud jsou komunisté a socialisté, stejně jako v roce 1945. Jen jsme se tentokrát do té situace teď dostali zcela samovolně, tak říkajíc samospádem, bez kulisy celosvětového válečného kataklysmatu.

Jacísi „aktivisté“ blokují podle zprávy LN výstavbu radaru NATO u Slavkova. Aktivisté jsou nebezpečné a všemocné bytosti. Hlavně se bojí, že by zařízení mohlo přilákat teroristy. Íránských raket s atomovými hlavicemi se naproti tomu aktivisté zjevně nebojí. Lépe řečeno, leknou se, až to bouchne. Možná, že se pak ukáže, že jsou na rozdíl od nás obyčejných smrtelníků imunní proti radiaci.

Česká obec legionářská požádala radnici v Českých Budějovicích o vztyčení sochy Edvarda Beneše. Řada radních je pro, zajímalo by mne, zda se vůbec někdo odváží být proti. V Lidových novinách zdůrazňují, že na sochu budou „útočit“ zrádní sudetští Němci, radní se jich ovšem nebojí. Stateční chlapíci! V listě též připomínají případ s Benešovou bustou v Českém Krumlově. K tomu ke všemu podotýkám: aby člověk mohl být čs. legionářem, muselo mu být v roce 1918 aspoň osmnáct let. To znamená, že dnes by mu bylo sto šest. Z toho plyne, že Legionářská obec je spolek duchů. Za druhé, prezident Beneš má velkou vinu na vyhnání sudetských Němců, ale to není zdaleka všechno: prováděl nezodpovědnou politiku (vyhnání bylo jen její součástí), která učinila tuto zemi skoro na půlstoletí kolonií zaostalého Ruského impéria. Jinak vztyčení sochy v Budějovicích, v němž většina obyvatel byli Češi, je přece jen o něco menší drzost než když se busta umístí v Českém Krumlově, který byl před deportacemi německého obyvatelstva čistě německý.

Paroubkův sekretariát tentokrát zvládl divácké hlasování v televizní Sedmičce na Nově: premiér porazil svého soupeře Gandaloviče zcela výrazně a mohl si dokonce dovolit gesto pouťového kouzelníka: předem vyzval diváky, ať radši věnují esemesky, které by mu chtěli poslat, na dobročinné účely. Je zároveň třeba uznat, že arogantní způsoby premiéra Paroubka spoustě lidí imponují. Mně se z nich sice zvedá žaludek, protože podobné chování jsem byl nucen trpět od bolševických papalášů od dětství až do převratu v listopadu 1989 a teď mi hrozí, že mu budu byť nepřímo vystaven po zbytek života, ale co naplat, nezbývá mi než vzít na vědomí, že mnoha lidem se to líbí a vyhovuje jim to.

Sociální demokraty podpoří ve volební kampani exkancléř Schröder, Tony Blair a možná i prezident Chirac. Je pozoruhodné, kolik západních politiků má zájem na tom, aby u nás vládla tichá koalice ČSSD a komunistů. V Maďarsku vyhráli volby postkomunističtí socialisté, ale tam něco podobného jako u nás nehrozí.

V této situaci varuje premiér Paroubek před „modrou diktaturou“: “Modrá diktatura není nadsázkou. Naopak může se změnit z noční můry i ve skutečnost. ODS drží ve svých rukou úřad prezidenta, se svými satelitními spojenci, jednotlivými senátory ovládá již dnes Senát. Prakticky ovládá všechna hejtmanství. Má silné pozice na radnicích velkých měst, v Ústavním soudu je většina konzervativních soudců jmenovaná Václavem Klausem. Totéž platí pro bankovní radu ČNB.“ ODS prý tedy zbývá už jen ovládnout Sněmovnu a Strakovu akademii. „Jen my tomu můžeme zabránit.“ Za prvé, tento výčet nabuzuje falešný dojem, jako by ODS většinu ve zmíněných institucích (kromě ÚS a bankovní rady ČNB) nedosáhla volbami, ale vojenskou anexí. A za druhé: všechny tyto pozice nejsou vůbec k ničemu, když Strakovka a PS je v rukou faktické rudé koalice. Ta vždycky prosadí svou a prosadí ji i po případných vítězných volbách, prezident a Senát ji mohou jen brzdit, krajské samosprávy jsou totálně bezmocné a slouží Paroubkovi jen jako Prügelknabe, když přijde velká voda. Pro spravedlnost třeba říci, že Klaus a ODS sklízí to, co zasili, nesmyslná koncepce a zároveň bezmocnost druhé komory a bezmocnost krajské samosprávy je jejich dílem, kdysi se báli, že omezí jejich dominanci, a prosadili pro ně co nejmenší pravomoci.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.