19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHOVOR: Naše Ústava je nadřazena právu EU

28.7.2021

Je novela Listiny základních práv a svobod častá?

Listina byla přijata v roce 1991, tedy před 30 lety. Dosud byla změněna jen dvakrát, včetně nynější změny zahrnující právo na obranu i se zbraní. Každá novela Listiny je tedy nejen ústavně významná, ale i vzácná, v průměru jednou za 15 let.

Někteří kritici označují změnu za zbytečnou. Prý nic nepřináší. Jaký je tedy její význam?

Změna není zbytečná, což dokazuje i její podpora v rámci rozsáhlé petice, kterou podepsalo přes 102 000 lidí. Na ústavní úrovni nebylo právo na obranu uvedeno. Dosud bylo právo na obranu zakotveno pouze na úrovni obyčejného zákona. Jde o nutnou obranu obsaženou v trestním zákoníku. Povýšením práva na obranu na ústavní úroveň získá toto právo ústavní sílu a obyčejný zákon již nesmí jeho výkon znemožnit.

Symbolicky se do ústavního pořádku převádí morální zásada, že zlu, což je i útok na člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se mu bránit. Zakotvení určitého práva na ústavní úrovni má svůj symbolický význam a symbolismus je jednou z funkcí ústav.

Probruselští aktivisté tvrdí, že naše úprava nemá význam, protože držení zbraní reguluje Evropská unie. Je to tak?

Evropské orgány při regulaci zbraní mají chabé právní základy své působnosti. Zbraňová směrnice se odvolává na usnadnění fungování vnitřního trhu. Přitom se dotýká držení zbraní lidmi, kteří nejsou obchodníci se zbraněmi, ale jen spotřebitelé, kteří nechtějí se zbraněmi obchodovat. I jiné státy si určité zboží a služby regulují podle svého a nepodléhají vnitřnímu trhu Evropské unie. V Nizozemí je možnost beztrestně prodávat i užívat marihuanu, ovšem u nás, v Německu a Francii to možné není. V Nizozemí je legální eutanazie, ale i když je Nizozemí členem EU, je všem jasné, že pokud by nějaký nizozemský podnikatel se smrtí chtěl tuto službu poskytovat u nás, byl by trestán za účast na sebevraždě či dokonce vraždě.

Ovšem někteří právníci tvrdí, že evropské právo je prý nadřazeno i našim ústavním normám.

To není pravda. Naše ústavní zákony jsou víc než evropské směrnice. Pochybnou tezi o nadřazenosti evropského práva prosazuje Soudní dvůr Evropské unie a Evropská komise, ale bez opory ve smlouvách o Evropské unii a o fungování Evropské unie. Ty o otázce vztahu evropského práva k ústavám členských států mlčí.

Při uzavírání smluv představitelé členských států nechtěli tuto otázku řešit. Jakékoliv textové vyjádření úpravy vzájemného vztahu evropského práva a ústavního práva narazí na otázku samotného charakteru Evropské unie a suverenity členských států. Buď má dominanci evropské právo, pak však se Evropská unie stala státem a již nelze hovořit o suverenitě členských států. Nebo má přednost ústava a nelze hovořit o nadřazenosti evropského práva.

Vztah práva Evropské unie k právu České republiky je určen Ústavou České republiky. Uznáváme-li suverenitu státu, nemá evropské právo přednost před naší ústavou. Naše ústava nenadřazuje evropské právo nad ústavní zákony. Všechny ústavní zákony České republiky platí na území České republiky a musí se aplikovat, byť nastane jejich rozpor s právem Evropské unie. Ústava suverénního státu nemůže být podrobena jiné moci. Evropská nařízení a směrnice vydávané na základě mezinárodních smluv o Evropské unii mají přednost jen před obyčejnými zákony dle našeho ústavního pravidla, že mezinárodní smlouvy mají přednost před obyčejnými zákony. Nemají přednost před ústavními zákony.

Takže rozhodující je, zda jsme stále suverénní stát?

Ano. Ve vztahu k ústavám členských států může přednost evropského práva obstát, jen pokud se vstupem do Evropské unie přišel členský stát o svoji suverenitu. Ovšem při vstupu členského státu do Evropské unie a podpisu následných změn základních smluv nikdy nebylo uvedeno, že je to okamžik ztráty suverenity členského státu. A naše ústava přímo definuje republiku jako svrchovaný, tedy suverénní stát.

Přednost naší Ústavy před evropským právem deklaroval náš Ústavní soud. V nálezu, který se týkal Lisabonské smlouvy, v roce 2008 uvedl: „V případě jasného konfliktu mezi domácí ústavou a evropským právem, který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací, musí mít ústavní pořádek České republiky, zejména jeho materiální ohnisko, přednost.“ Náš Ústavní soud se ostře postavil proti Soudnímu dvoru EU a jeho snaze nadřazovat své rozhodování nad naše ústavní předpisy v roce 2012 v souvislosti s důchody vyplácenými Slovenskem našim občanům zaměstnaným u slovenských podniků v době Československa, kdy Ústavní soud označil jednání Soudního dvora EU za „exces unijního orgánu“ a obvinil jej z toho, že nerespektuje evropské dějiny. Naše ústava se před bruselskými směrnicemi sklonit nemusí.

Ptal se Karel Výborný, PL, 22.7.2021