25.11.2020 | Svátek má Kateřina


PRÁVO: Koudelka generálem?

23.10.2020

Jaký je rozdíl v pravomocech prezidenta, co se týče povýšení do generálské hodnosti a jmenování soudce nebo profesora? Zdá se, že i v tom, že některé pravomoci jako by nahrazoval soud svým rozsudkem – a některé dosud nikoliv. Lze si tedy aktuálně představit, že by soud uložil prezidentovi jmenovat Michala Koudelku generálem, když ani počtvrté nehodlá prezident navrhovateli vyhovět? Napadne to někoho? Nebyl by to sice dobrý nápad, ale pro někoho asi zcela nemyslitelný není. Vždyť Koudelka splnil všechny náležitosti k tomu, aby do generálské hodnosti mohl být povýšen. Stejně jako všechny tyto náležitosti splnil před lety onen čekatel na své jmenování soudcem a dva ctihodní pánové k tomu, aby byli jmenováni profesory. Přesto k jejich jmenování nedošlo – ač to soudy v podstatě prezidentovi „nařídily“.

Bílá místa státu

Vůbec mi nejde o posuzování, či dokonce zpochybňování správnosti návrhů předkládaných prezidentovi nebo o posuzování rozhodnutí prezidenta. Rozhodnutí akademické obce o jmenování profesorem, návrh ministra na jmenování soudcem nebo návrh vlády na jmenování Koudelky generálem byly bezpochyby věcně správné a prezident svá předchozí rozhodnutí odůvodnil. Jde mi o něco zcela jiného.

Je zjevné, že rozsudky soudů v těchto případech nebyly respektovány. Takovýto respekt či nerespekt k soudním rozhodnutím jsou sice měřítkem právního státu, ale stejně tak je měřítkem právního státu to, zda soudy vynášejí rozsudky ve věcech, které lze reálně vykonat, nebo zda vynášejí rozsudky i tam, kde jejich výkon není myslitelný, a vytvářejí tak jakási „bílá místa“ právního státu. Ptám se, zda se zde justice nevlamuje do věcí, jež rozsudky soudů nelze reálně řešit, nelze exekučně vykonat, a zda se tedy nevytváří situace, kdy rozsudky soudu nejsou respektovány nikoliv proto, že by došlo k haváriím právního státu, ale proto, že takový respekt prostě není reálně možný.

Má to význam?

Jestliže tedy právními prostředky nelze prezidenta „donutit“, aby jmenoval konkrétního soudce, konkrétního profesora nebo generála, což justice bezpochyby ví – nebo by alespoň vědět měla –, jaký pak má smysl ukládat mu něco takového soudními rozsudky? Veřejnému pořádku to rozhodně neprospívá.

Nepřispívá tak justice sama k tomu, že její rozsudky nejsou respektovány? V Lidových novinách je publikován dopis čtenáře, který k mému článku o veřejném pořádku píše: „Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv, moc pěkně píše o tom, že ,… žádný demokratický právní stát se neobejde bez toho, čemu se říká veřejný pořádek‘. Rád bych poprosil pana Stanislava Křečka, aby pokračoval ve svých úvahách a pokusil se nám vysvětlit, proč výše uvedenou myšlenku zašlapává do země náš pan prezident, jenž zcela zjevně pohrdá demokratickým právním státem, neboť naprosto ignoruje závěry Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu ČR. Prosím pana ochránce veřejných práv, aby objasnil ,… tento způsob uvažování zcela se míjející s jakoukoliv představou o spořádané společnosti‘.“

Čtenář má samozřejmě pravdu v tom, že takový dojem opravdu vzniká. Ale otázka po jeho příčinách, po tom, kdo z těch, které čtenář jmenuje, k tomu přispívá více, zdá se mi být zatím otevřená.

LN, 19.10.2020

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je ombudsman



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.