Z jednání o možné budoucí trojkoalici, která budou doufejme úspěšná, vyšlo mnoho námětů a informací. Jedna z nich však proběhla médii a téměř okamžitě upadla v zapomnění. Jedná se o takzvaný klouzavý poslanecký mandát. Jde o to, že poslanec, který by se stal ministrem, by tím okamžikem ztratil svůj mandát ve Sněmovně a pokud by ministrem býti přestal, tento mandát by nabyl zpátky. Jedná se o řešení, které je nepochybně v české veřejnosti populární a sklidilo by mnoho potlesku.

Osobně si myslím, že princip byť třeba neformální neslučitelnosti ministerské funkce s výkonem mandátu poslance PČR je ve své podstatě správnou myšlenkou. I kdyby nic jiného, jde o prevenci případného narušení dělby moci, která je implicitním, ale přesto respektovaným prvkem demokratického právního státu.

Na zásadní problém ovšem narážíme, pokud by šlo o zpětné nabytí mandátu po konci ministrování. Ústava České republiky nepřipouští jiný způsob nabytí poslaneckého mandátu než zvolením (abych nebyl nařčen z neznalosti – jsem si vědom náhradnictví, ale i v tomto případě jde o sui generis zvolení do funkce, neboť je založeno na volebním výsledku). Pokud bychom ale připustili, že člověk, který se již jednou mandátu vzdal, by jej měl znova nabýt jen tak, bez zvolení, docházíme k brutálnímu porušení Ústavy.

Jistě by se dalo namítnout, že tuto úpravu je třeba provést pomocí novely Ústavy jako takové, takže by k protiústavnosti nemohlo dojít. Potíž je v tom, že v českém právním řádu existuje jakési „nadústavní“ právo, obsažené v tzv. materiálním jádru Ústavy, v čl. 9, odst. 2, který říká, že „základní náležitosti demokratického právního státu jsou nezměnitelné“. Takže, i když schválíme jakousi úpravu formou ústavního zákona, stále může být shledána protiústavní (krásným příkladem je ono slavné zrušení voleb v září loňského roku). A právě takové ustanovení, ustanovení o znovunabytí poslaneckého mandátu po skončení výkonu ministerské funkce, by bylo popřením celého smyslu voleb, popřením principu poslaneckého mandátu. Není možné, aby někdo, kdo se křesla ve Sněmovně vzdá, je znovu nabyl, zvláště na základě v podstatě virilním, to znamená na základě své funkce v jiném orgánu.

Jsem přesvědčen, že i kdyby taková novela Ústavy vznikla a byla schválena, bude v případě jejího napadení Ústavním soudem s gustem a rázně smetena. Poslanecký mandát je funkcí na plný úvazek, nebo jí aspoň býti má. Ministerská funkce je prací snad na úvazky dva. Proto by bylo vhodné, aby se jejich výkon neslučoval, ale myšlenka klouzavého mandátu v té podobě, jak je dnes navrhována, je zvrácená a protiústavní.