Za naprosto nepřijatelné označil premiér Petr Fiala podání hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu Karima Khana. Ten požádal soud o zatykače na předáky Hamásu a také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a další vládní a vojenské činitele. Je velmi dobře, že premiér takto rychle a jednoznačně vystoupil. Budeme zvědaví, kdo další se k němu přidá a hlavně, jaký to bude mít efekt. Takzvaný „případ Palestina‟ už je ve fázi vyšetřování – na stejné úrovni, jako válka na Ukrajině, ale také válka v Afghánistánu nebo v Libyi. Zatykač vzešel z Haagu proti tak strašným kreaturám, jako je ugandský vrah Joseph Kony, ale také proti Vladimíru Putinovi. Přestože Rusko odmítá právoplatnost soudu v Haagu, Putin se neodvážil navštívit ani Jihoafrickou republiku. Sám Karim Khan je ctihodný zkušený – doslova – velikán práva. Je tedy na pováženou, že i taková osobnost pokládala za únosné dát rovnítko mezi premiéra demokratického Izraele a vůdce džihádistické bandy, která ovládla Gazu poté, co činitele palestinské reprezentace zavraždila specifickou metodou, vyvlekla je na střechu a hodila dolů na ulici.

Petr Fiala nemůže ze své pozice udělat sotva o mnoho víc, než udělal. Prokurátorův požadavek je ale alarmující a měl by vést k velkému zbystření. Je zřejmé, že mnohé mezinárodní instituce se ocitají ve vleku… jak to říct? Říkalo se tomu Třetí svět, dnes je to spíš „globální jih‟. Zpravidla jde o země hospodářsky bezvýznamné s politickými poměry na hony vzdálené demokratickým standardům, vzájemně rozhádané (pošetilý ten, kdo věří že „BRICS‟ je solidní blok vzdorující americkému imperialismu), nicméně pospojovaný nenávistí k tomu, co označujeme souhrnně geograficky za „Západ‟, ačkoli jde o země rozprostřené na třech kontinentech. Musíme vzít jako fakt, že nás, Západ, – nic nezastírejme – většina světa nenávidí a má k tomu mnoho subjektivních i objektivních důvodů. Izrael je nyní vybrán jako ostrůvek Západu v této sféře nenávisti, na něj je upřena pozornost. Írán s podporou Ruska v něm otevřel prostřednictvím teroristů Hamásu novou frontovou linii a Západ na ní nevyhrává, přestože počty mrtvých děsivě rostou. Navíc je jisté, že i kdyby Izrael takzvaně dobyl Rafáh coby údajně poslední baštu džihádismu, teroru by se nezbavil. Ten je nevykořenitelný, pokud má mezinárodní podporu a dnes má podporu i části intelektuálních elit Západu, což je doslova šílené.

Je to těžká doba, osa zla má navrch, Rusko na Ukrajině postupuje a džihádismus s mezinárodní podporou je na izraelské frontě silnější než kdy jindy. Kyvadlo dějin se vrací. V devadesátých létech bylo na straně demokracií, teď přeje diktaturám a rozhodnutí hlavního prokurátora ICC jde bohužel v tomto směru.