24.6.2024 | Svátek má Jan


UKRAJINA: Co a proč řekl Macron

20.5.2024

Od francouzského prezidenta Macrona zaznělo několik prohlášení, naposledy o tom, že jestliže Rusko prolomí frontu, je ve hře poslání vojáků na Ukrajinu (a jak jsem minule psal, Rusko zřejmě obnovuje ofenzivu a tlačí na postup). Proč to říká?

Úvodní východiska
Všichni si občas děláme z Francie a její armády legraci, ale pravda je, že francouzská armáda nebyla nikdy ani špatná, ani zbabělá. Francie si jakožto kontinentální síla udržuje už stovky let silnou vševojskovou ozbrojenou moc, která ne vždycky vyhraje, ale je to za všech okolností síla, s níž se musí počítat. I po druhé světové válce si Francie udržuje slušné síly, vynakládá nyní požadovaná 2% HDP na obranu atd. Kdyby mělo silné řeči například Španělsko, mohli bychom nad tím mávnout rukou, ale Francie je rozhodně významný mezinárodní hráč.

Než si povíme, o co Francii jde, musíme se za prvé podívat malý kousek do minulosti. Francie byla koloniální mocnost, avšak zejména po Druhé světové válce o své kolonie přišla. Stále však v některých zemích udržovala silnou politickou a někdy i vojenskou přítomnost, vlády některých zemích byly zavázány nevýhodnými smlouvami a vůbec se jednalo o jakousi postkoloniální spolupráci. V současné době však v mnoha zemích probíhají puče a profrancouzské kliky se odstavují od moci. Mohou v tom mít prsty i země jako Rusko a Čína, které se začínají například v Africe prosazovat.

Druhý důležitý bod. Víte, kdo je největším vývozcem zbraní? Samozřejmě USA. A kdo je druhý? Rusko, řekli byste, ale jak jsme si napsali v jednom z minulých dílů, to už se díky sestupné tendenci propadlo. Čína zbraně vyrábí, ale moc je nevyváží. Nebudu vás napínat, druhá je Francie.

Třetí důležitý bod. Víte, kolik zemí v EU má jaderné zbraně? Odpověď je - Francie. Nikdo jiný v tomhle spolku je nemá a všichni vesele spoléháme na USA.

Za čtvrté – Francie má spoustu výborné techniky a slušnou armádu, má dobré letectvo i námořnictvo, ale ty pozemní síly nejsou stavěné na rozsáhlý pozemní konflikt (má například málo dělostřelectva). Francie je tedy schopna udělat spoustu práce, ale postavit masu mužů a baterie děl neumí.

Za páté – pomoc Ukrajině je zcela v souladu s mezinárodním právem. Každý stát si může na své území pozvat, koho chce. Kdyby na území Ukrajiny přijely jednotky francouzské protivzdušné obrany a cvičily místní, je to zcela OK. Dokonce i kdyby se zapojily do bojů, například sestřelováním letadel – ruská agrese je zcela zjevně porušením mezinárodního práva, takže pomoc napadenému je v pořádku.

Za šesté – kdo je největší nepřítel Francie? Ano, pochopitelně je to Německo. Co jste čekali? Německo tak dlouho mluvilo o vůdčí úloze Německa v Evropě (a teď myslím v EU, ne toho Německa předtím, však víte), až se díky neudržitelné energetické politice a závislosti na ruských fosilních palivech ocitlo poněkud v krizi a Francie ucítila krev ve vodě.

Současná situace
Jak se ukázalo, útokem na Ukrajinu se ukázala velká rozpolcenost mezi zeměmi EU. Některé země s Ruskem v zásadě kolaborovaly, jako třeba Německo (které od počátku říkalo, že obrana nemá cenu, pak brzdilo pomoc, seč to šlo, a v zásadě je zajímal jen levný plyn atd.), jiné nevěděly, co dělat (třeba právě Francie, kdy si Macron s Putinem tak dlouho telefonoval, dokud nezjistil, že si s ním Putin vytřel diplomatické vztahy), a země jako Polsko nebo ČR začaly něco dělat (USA a VB taky, ale nejsou v EU). Tím se stalo, že těžiště politické váhy se přesunulo tam, kam země, které se vnímají jako vůdčí v EU, nechtěly. Těžko můžete vyčítat něco zemím, které přijaly statisíce a miliony uprchlíků a naopak předaly Ukrajině hromadu své výzbroje. Dovolím si historickou paralelu – v době, kdy země Střední a Východní Evropy a Balkán bojoval proti turecké expanzi, si západ v klidu budoval bohatství díky své vlastní koloniální expanzi. I nyní to vypadá, že čím dál jste na západ, tím víc vás Rusko nechává v klidu. Jenže Francii ne, protože si to nechce a nemůže dovolit.

Za prvé, jestli si pamatujete článek o ruském poklesu ve vývozu zbraní, tak chápete, proč si podobnou situaci Francie nechce nechat ujít. Je to pro ni hospodářsky, politicky a vojensky významné, aby Rusko nevyhrálo.

Za druhé, pokud Francie veřejně a silně nevystoupí (zatím alespoň podporou a verbálně), může ztrácet na mezinárodní sféře kredit ještě rychleji, než teď. Naopak takovýto výrok všichni citují a politikové mají rádi, když o nich všechna média informují. Reklama zdarma.

Za třetí, Francie si uvědomuje, že jestliže se Rusko rozhodne napadnout nějakou zemi NATO (třeba některý z pobaltských států), bude mít NATO dvě možnosti. Když neudělá nic, ztratí kredit a nepřímo podpoří další země, aby jeho soudržnost vyzkoušely. Když na obranu vystoupí, bude se muset Francie zapojit. Tomu by se ale raději vyhnula, a vyhneme se vtažení NATO do války nejbezpečněji tím, že se Rusko vyčerpá už v téhle válce na Ukrajině a nebude schopné pustit se do dalších větších akcí. Navíc v případě války s NATO bude Rusko zase hrozit jadernými zbraněmi (klidně vyvolá konflikt a když začne prohrávat, zvolí svou doktrínu deeskalace – už jsme o tom psali). No a na kontinentě jsou jen dva státy, které mají jaderné zbraně a mohly by být přednostním cílem.

Za čtvrté, ono je klidně možné, že k nějaké formě přímé podpory může dojít. Totiž – Západ už poskytnul Ukrajině poměrně velkou vojenskou pomoc, uvalil na Rusko sankce, ale Ukrajina nebyla schopna obnovit svou ofenzivu. Ruské pozice dostaly dost času, aby se opevnily. Naopak Rusové tlačí na několika místech fronty a je možné, že se třeba i nyní v květnu dočkáme dramatického zesílení ruského tlaku. Je také možné, že Rusové zvolí jinou taktiku. Jako stát, řízený diktátorem, který nemá nejmenší schopnost ani ochotu rebelovat, najel na válečnou ekonomiku a vydrží to klidně několik let. Když Putin nebude dělat třeba rok dva nic podstatného, bude budovat armádu, ale v rezervě, tak Západ bude za pár let zcela otrávený válkou, politická ochota pomáhat bude nízká. Pokud v mezidobí vyhraje Trump, je klidně možné, že USA hodí celou věc na Evropu. Když v tu chvíli Putin rezervu nasadí, bude zle. Jenže – pomohlo by v dané situaci pomáhat Ukrajině tak, ať se Rusku ubrání? A jak dlouho to budeme dělat, rok, dva, deset? A co pak? Může někoho napadnout pomoct Ukrajině, aby Rusy z okupovaných území vytlačila – a tady přichází kritický moment. Západní vlády si mohou říct, že toho Ukrajina není sama schopna, i kdybychom jim dodali násobek všeho. V takovém případě by se varianty redukovaly na možnost opuštění Ukrajiny nebo možnost přímé vojenské pomoci Ukrajině.

Jak jsme si ale řekli v jednom z prvních článků, přímé zapojení do bojů by mohlo být dost ošemetné. Putin sice od začátku říká, že na Ukrajině bojuje proti NATO, ale dobře ví, že NATO se ještě nedostavilo. Kdyby ano, bude se mu doma dobře prodávat příběh o napadení SSSR ze západu (na téhle notě jedou neustále) a udrží tak válečnou ekonomiku a mobilizaci v chodu. V lepším případě to znamená porážku Ruska v krátké době, v horším případě neschopnost porazit Rusko ani silami NATO, v nejhorším případě třetí světovou válku.

Za páté, Francie cítí, že Německo nějak neví, co se sebou. Představte si rok 2021. Kdo je největší vojenský partner Německa? USA. Největší obchodní partner? Čína (o té budeme mít samostatný článek). Největší dovozce fosilních paliv? Rusko. A do toho slabý kancléř, který chce být se všemi zadobře, a najednou v únoru 2022 válka na Ukrajině. Německo kulhá na obě nohy a neví, co chce, zatímco Francie ví přesně, co chce. Vůdčí úlohu v EU.

Za šesté – Macron je uražen. Putin ho veřejně zesměšnil. No a co se stane, když veřejně zesměšníte Francouze, co utrácel i čtvrt miliónu měsíčně za make-up? Samozřejmě se chce strašlivě pomstít.

Jaký je tedy podle mého názoru důvod, proč to Macron v únoru řekl? Je jich víc:

1) Je to země, která nesousedí s Ruskem, takže je to zatím spíše teoretická hrozba.

2) Není to Německo.

3) Chce převzít úlohu zmateného Německa, takže musí být ráznější, než ty země, které jsou iniciativní už nyní.

4) Je to země, kterou je třeba brát vážně (i vojensky).

5) Čeká se, co na to Putin řekne a udělá.

6) Čeká se, co na to Evropa řekne a udělá.

7) Macron má na Putina osobní pifku.

To si myslím. Přímá účast zemí NATO v boji na frontě je dle mého názoru zatím neaktuální, ale jiná podpora (například výcvik, radary, REB, protivzdušná obrana, servis a dodávky) a diplomatická hrozba je na stole. Uvidíme, jak se situace vyvine, Rusko začalo tlačit, jak jsem uvedl, a Ukrajina si s tím zatím neradí tak dobře, jak by pro ni bylo žádoucí. Na závěr – komu se líbí mé články, může mi třeba přispět na make-up, přesněji řečeno kafe, díky němuž vypadám ráno snesitelněji.