Babišova politická filiálka Agrofertu, Hnutí ANO, má podle volebních průzkumů velkou šanci na drtivé volební vítězství. Velkou šanci na zvolení má i prezident Zeman. To jsou špatné zprávy.

Tak, jak postupně přibývá kandidátů na českého prezidenta, zvyšuje se nebezpečí, že na Pražském hradě zůstane i dalších pět let hulvát a rozeštvávač Miloš Zeman. I se svými ruskými a čínskými poradci. A tak, jak přibývají další a další kauzy kolem Andreje Babiše, paradoxně rostou volební preference jeho politické firemní filiálky ANO. Té, stejně jako ostatním svým firmám, šéfuje a stal se v ní neomezeným vládcem. Jsou to velké paradoxy, ale bohužel odrážejí současnou realitu.

Pokud Andrej Babiš výrazně vyhraje podzimní volby do Poslanecké sněmovny a poté v prezidentských volbách opakovaně uspěje Miloš Zeman, bezesporu pak spolu ruku v ruce promění českou politiku do takové míry, že se dostaneme na okraj evropského dění. Nic moc perspektiva.

Co mne k tomuto závěru vede? Miloš Zeman dělá svým chováním a jednáním už nyní ostudu v tuzemsku i v zahraničí. Imponují mu diktátoři a komunističtí vůdcové, distanc si drží od standardních demokratických zemí. Ne, Zeman není demokrat a nikdy jím nebude.

Babišovo politické Hnutí ANO pak není pro Českou republiku nebezpečné ani tak populismem, který mu je vlastní. Ten byl součástí demokracie vždy. Nebezpečí ANO a jemu podobných hnutí spočívá v absenci politického programu. Své veškeré konání totiž zakládá na přesvědčení, že politika je vlastně byznys, že se společnost a její demokratické instituce dají řídit jako firmy s jedním šéfem na vrcholu. Samo ANO je tak vnitřně založené – tedy na vůdcovském principu bez demokracie uvnitř. A právě v principu neomezeného vůdcovství, pro které je demokratická rozprava zbytečné ztrácení času a kompromis projevem slabosti, spočívá nebezpečí Babišova ANO pro českou společnost. Namísto pluralitní demokracie je tak politický program v jeho chápání pouhým výsledkem podnikatelského zájmu.

Zcela souhlasím s významným českým profesorem a politologem Milošem Přibáněm, že ANO a jemu podobná uskupení pak „s veřejností zacházejí jako se spotřebitelem a s mocí jako s kapitálem, který je třeba rozšiřovat až k absolutní hranici“. A to je také zájem, který spojuje Miloše Zemana a Andreje Babiše. Bude nyní záležet na rozumu a citu českých voličů, jestli jim k jejich dalšímu řádění dají ve volbách zelenou.

Autor je radní pro školství za ODS, Praha 4