Předseda vlády Paroubek po čtvrtečním setkání s prezidentem Klausem předstoupil před novináře s krátkým projevem, jehož jednu část nám sdělovací prostředky interpretují jako omluvu za nehoráznosti pronesené před týdnem v Lidovém domě ve chvílích, kdy si byl premiér jist volebním vítezstvím socialisticko-komunistické levice.

Pan Paroubek pronesl přesně tato slova:
"Já si myslím, že pokud jde o ten sobotní projev, že pokud jde o výrazové prostředky, tak to byla z mé strany chyba, o tom jsme s panem prezidentem nehovořili, já to říkám otevřeně, myslím si, že to byla první vážná chyba, kterou jsem za třináct měsíců v čele vedení vlády... v čele vlády udělal, a samozřejmě z tohohle hlediska se české veřejnosti taky omlouvám." (Viz zde.)

Připadá-li někomu toto souvětí ctěného pana předsedy vlády jako omluva za výtrysk ryze bolševických myšlenek, jež nám byly ve volební sobotu mnohokrát Českou televizí zopakovány, pak jde o člověka - eufemisticky řečeno - nadmíru shovívavého. Uzná-li pak takový člověk i Paroubkovo tvrzení, že šlo o "první vážná chybu, kterou za třináct měsíců udělal", pak může jít jedině o voliče sociální demokracie nebo komunistů. Paroubek se totiž neomlouval za pronesená slova a výrazy, ale za to, že udělal chybu, když je řekl v přímém přenosu. Kromě toho si musíme uvědomit, že pan premiér projev četl z papíru - to byla pečlivě připravená akce za spolupráce nejvyšších stranických činitelů, kteří ostatně při projevu stáli bez hlesu za ním, a pravděpodobně i za účasti rádce z agentury PSB.

Ctihodný pan Paroubek prostě lhal a potvrdil tak oprávněnost předvolebního plakátu občanských demokratů, na němž byl zobrazen spolu se svými soudruhy coby postava z antického divadla - s maskami pro různé role v rukou. I toto byla jedna z jeho masek, tentokrát nasazená kvůli hlupákům, kteří věří, že komunista, pardon, československý socialista, nyní sociální demokrat dokáže změnit své myšlení. Bratr Paroubek lhal dokonce i v tvrzení, že o tom s prezidentem Klausem nehovořili.

Ostatně jeho "omluvu" uvedl na pravou míru hned nato prezident Klaus, když v projevu po jejich setkání prohlásil:
"Hovořili jsme i o sobotním vystoupení pana Paroubka a o mé reakci. Svá vystoupení v sobotu oba obhajujeme. A zůstáváme při nich. To je jasný závěr k této věci."

Vážený pan premiér ale při svém vystoupení stejně neodolal a přestože se (opět na půl huby) omluvil novinářům za výrok, že "pánové byli žoldáky ODS", tak trval na tom, že "vždy pracovali proti sociální demokracii". Díky svému vrozenému bolševickému myšlení nakonec pochopitelně musel potvrdit, že nerespektuje svobodu tisku a dodat výhrůžku: "Za každý jejich další článek nebo vystoupení, které budou hrubým útokem na mou osobu, budu zvažovat podání trestního oznámení."

Že se náš velevážený pan premiér nemění vůbec, jen si nasazuje při vhodných příležitostech masku, svědčí i nenápadá poznámka, kterou utrousil v rozhovoru s Robertem Břešťanem pro páteční Hospodářské noviny:
"Budu ale tlačit na to, aby ti, kdo umožnili zveřejnění těchto informací, které se na veřejnost podle zákona dostat neměly, byli potrestáni. Podmínka pro jednání (s ODS - pozn. red.) to není. Ale zdůrazním, že takovéto metody odmítám a udělám vše pro to, aby se to už vůči nikomu a nikdy nemohlo opakovat."

Velká škoda, že si ctěný pan premiér nepřipomněl tato slova prezidenta Klause:
"Předseda vlády zmínil Kubiceho zprávu a abychom byli spravedliví, musím říci, že i o tomto jsme hovořili. Rozumím některým důvodům rozhořčení pana předsedy vlády, nicméně zdůraznil jsem mu, že v té zprávě vidím kromě těchto věcí některá vážná obvinění a podezření, která uskutečněním voleb nesmí zůstat zapomenuta a která musí být důsledně vyšetřena."

Pan premiér toto prezidentovo upozornění ignoroval. On se přeci takovými malichernostmi jako je korupce, miliardové podvody a nájemné vraždy kamarádů sociálně-demokratických pohlavárů nemíní zabývat. On jenom dohlédne, aby byl po zásluze tvrdě potrestán člověk, který informace o shnilém státním aparátu řízeném soudruhy z Lidového domu vynesl na denní světlo.

Nám zbývá jediná naděje, a to že sami sociální demokraté rozpoznají nebezpečí, jež jim i celé zemi v osobě předsedy s diktátorskýmmi sklony a extremistickými názory hrozí, a odvolají jej sami. V opačném případě můžeme očekávat rychlý názorový srůst sociální demokracie s komunisty a vznik jednotného extremistického levicového bloku, jenž tuto zemi svými činy vrátí o dlouhé roky, ne-li desetiletí zpátky. A o to snad poctiví sociální demokraté nestojí. Na druhou stranu se ale zdá, že jim nevadí dokonce ani to, co si ptáčci v korunách stromů v parku Strakovy akademie štěbetají - že po uveřejnění Kubiceho zprávy ctihodný pan premiér a jeho Melody Boys zvažovali, že by odložili volby, případně vyhlásilil výjimečný stav. S prvním návrhem narazili tito experti na neústupnost Senátu, s tím druhým je hnali z Hradu bičem.

Posledení vývoj však nasvědčuje tomu, že přinejmenším poslanci ČSSD poslouchají svého vůdce na slovo - museli mu podepsat, že nedají důvěru vznikající vládě a že koalici nebudou ani tolerovat. Jde tedy o to, zda se takový podpis srovnává s jejich svědomím a zároveň zda není podpis "věrnosti straně" v rozporu s Ústavou. Poslanci by měli vědět, že písemný slib daný Paroubkovi má asi takovou cenu, jako kdyby mu přísahali na holý pupík. Oni totiž musí pronést před nástupem do funkce jinou přísahu, a to slib poslance, v němž se mimo jiné praví, že budou mandát vykonávat "v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí". V Ústavě je rovněž psáno, že poslanci vykonávají svůj mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Budou tedy sociálně demokratičtí poslanci slepě plnit příkazy pána Lidového domu, nebo se projeví jako svéprávní jedinci? To nám ukáží nejbližší dny a týdny.

Zatím si však můžeme být jisti jedním - velevážený předseda Paroubek ztrácí očividně ve straně půdu pod nohama a musí si ji upevňovat i nedemokratickými způsoby.