Politika ČSSD reprezentovaná jejím předsedou Bohuslavem Sobotkou je pod vlivem. Nezákonné odposlechy, špiclování, lži, turbulence názorů a již i výhrůžky prezidentovi republiky.

Čtyři dny Bohuslava Sobotky, počínaje 2. květnem a konče 5. květnem, se zapíší „zlatým písmem“ do novodobé historie České republiky. Během těchto čtyřech dnů jsme díky Sobotkovi byli „skoro bez vlády“ a „skoro bez vicepremiéra vlády“ v jakési groteskní vlně rozhodnutí, odvolání a nových rozhodnutí. Již to samotné svědčí o naprosté nekompetentnosti českého premiéra stát si za svým slovem. To vše Sobotka zarámoval do boje za „svobodu médií“ a boje za „politickou kulturu“. Nevím, jak vy, ale já považuji příspěvek Sobotky k takzvané politické kultuře za zlatý hřeb jeho vládnutí.

Pučem se nazývá vystoupení ozbrojených složek státu proti vládě, které končí buď pádem vlády, nebo pádem pučistů. Je to akce podniknutá s cílem využít momentu překvapení a přepsat politickou mapu státu. Sobotkovy kroky mezi 2. a 5. květnem mají naprosto shodný scénář. Bez jakékoliv konzultace s členy vlády a proti členům své vlády učinil Sobotka řadu kroků za účelem změny politické mapy Česka. K tomuto puči využil Sobotka nevybíravé prostředky nezákonných odposlechů, obvinění ze lži a manipulace s fakty. Sobotka si počínal jako samozvaný absolutistický vládce bdící nad dodržováním „politické kultury“.

Využití nezákonných odposlechů je součástí puče. Podle kontextu odposlechů, které byly zveřejněny na internetu, byly tyto pořízeny koncem roku 2016. Načasování jejich zveřejnění na přelom dubna a května souvisí s postupem Sobotkova puče. K tématu korunových dluhopisů bylo nutné přidat ohlušující salvu obvinění Andreje Babiše z manipulace jím vlastněných médií. Puč Sobotka zahájil „překvapujícím“ oznámení své demise, aby z Babiše nevyrobil mučedníka. K setkání s prezidentem nepřinesl svou demisi, ale složky „vysvětlující“ Babišovy aktivity. Poté odvolal svou demisi a poslal na Hrad žádost o odvolání Babiše z vlády (čili to, co nechtěl udělat, aby nevyrobil mučedníka). Všechny své kroky učinil bez jednání s členy své koaliční vlády.

Zatím poslední dějství tohoto Sobotkova puče je snaha vyhrožovat prezidentovi republiky žalobou Ústavnímu soudu za „znevažování výkonu prezidentské funkce“, o které usilují senátoři za ČSSD. Dalším tlakem na prezidenta je výhrůžka, že by mohl být prezident Miloš Zeman za „protiústavní aktivity“ nepřipuštěn k prezidentským volbám.

Vpravdě absurdní divadlo s kulisami nezákonných odposlechů, změnami Sobotkových názorů během vteřiny a vyhrožováním prezidentovy republiky je dle mého názoru tečkou za jakoukoliv podporou strany, kterou Sobotka reprezentuje. Cílem Sobotkova puče je zbavit se soupeře před volbami do poslanecké sněmovny za jakoukoliv cenu, včetně pošlapání demokratických principů, které tak rád „brání“. Za tuto aktivitu si Sobotka z mého pohledu zaslouží jen volební výprask.

Poznámka:

V roce 1948 se chopili komunisté vlády tak, že „legálním využití zákonů“ přepsali dějiny a uvrhli nás do komunistické totality. To se historicky i nazývá komunistický puč. Navíc použili Lidové milice. Sobotkova ČSSD jedná stejně - chce ústavními cestami zlikvidovat svého politického soupeře s podporou některých opozičních stran v čele s TOP 09. Babišovo Čapí hnízdo je tisíckrát zopakovaný postup, kdy proto, aby se získala dotace s diskriminační klauzulí „pro malé a střední podniky“ , vytvářejí se malé firmy, které se o tyto dotace mohou hlásit. Co se dotací týče, obludný skandál na MŠMT právě v této chvíli je jasnou zprávou o kvalitě dotačních programů.
Ať politické strany porazí Babiše programem! Prefabrikované odposlechy z bůh ví jakého zdroje a za bůh ví jakých podmínek vzniklé jsou metodou často používanou v politickém boji a byly použity i v minulosti Liborem Michálkem. Tam jsme ale aspoň věděli, že byl autorem nahrávky on. Tady nevíme nic. Z otázky „komu to prospívá“ lze pouze usuzovat, že odposlechy využívá ČSSD k tomu, aby byl Babiš dnes zostuzen a zítra možná i obžalován a poslán za mříže. Jestli si Babiše zasloužíme, je jiná věc - po tom, co způsobil Petr Nečas a nyní Bohuslav Sobotka, zřejmě ano.