Tak si ministra Bartoše znovu zvolili za předsedu v pirátském hlasování. Zatímco on ujišťoval veřejnost, že jeho strana je jistojistě středově liberální, střed totiž nemá žádnou politickou filosofii, na které by se to dalo ověřit, koaliční partneři se předháněli ve veřejných deklaracích, jak jsou tomu všemu rádi. Čemu? No dopovězme si to: že Piráti nejsou marxisté. Zatím.

Soudružka Michailidu, která se cítí být v srdci komunistkou, měla při nominacích i při samotném hlasování nezanedbatelnou podporu (289 hlasů). Kandidovala s tím, že se hlásí ke komunistickým myšlenkám, a doporučila číst Marxe. Možná není náhodou, že zvedá marxistický prapor ve stejné době, kdy z Parlamentu vymizeli jak komunisté, tak sociální demokraté.

Podobný příběh pamatujeme z historie. Jak se objevili naivní zapálení utopičtí vyznavači Marxe v sociální demokracii. Jak si všichni mysleli, že přece nemohou ohrozit hlavní sociálně-demokratický proud. Jak Bohumil Šmeral se zápalem v srdci v roce 1921 založil komunistickou stranu. Jak se pak usnášeli o jednotných postupech a jednotných frontách v třídních zápasech. Jak se k moci dostal Gottwald s karlínskými kluky z hospody. A jak se také usnesli na potřebě „bolševizace“, která měla spočívat v tom, že jim ruští bolševikové poradí, jak ostatním zakroutit krkem. Jak se hbitě internacionalizovali, Kominterna měla být globální politickou stranou. Jak nakonec v roce 1948 pohltili sociální demokraty, s výjimkou těch, co emigrovali. A jak exemplárně popravili Miladu Horákovou, která se nechtěla nechat pohltit. A zbylé zavřeli do vězení.

Marxismus je agresivní ideologie. Mnoho autorů poukázalo na to, že nacismus a komunismus jsou jenom dva projekty téže ideologie. Hledat v marxismu poučení pro dnešní politiku je stejně amorální, jako nacházet inspiraci pro sociální politiku v praxi koncentračních táborů. Je možné, že i tam byly zajímavé myšlenky, ale vracet se k nim je nemorální.

Nevím, do jaké míry koaliční partneři svými gratulacemi Bartošovi pomohli. Všichni pamatujeme, že podstatné jméno ‚nepřítel‘ má druhý stupeň ‚úhlavní nepřítel‘ a třetí ‚koaliční partner‘. I současná koalice k tomu dospěje. A podpora Bartošovi od koaličních stran bude marxistické frakci v pirátské straně vodou na mlýn při jeho sesazení.

Piráti se již internacionalizovali. V Evropském parlamentu sedí ve frakci zelených. Už několik let. je Evropská unie pro marxisty rájem. Zapálení idealisté s marxistickými ideály v srdci vyznávající utopické sny o jednotně naordinované demokratické svobodě prošlapou cestu. Za nimi obvykle nastupují radikální marxisté, kteří již svou unifikovanou pravdu vnucují železnou pěstí. V Evropské unii pokutami a ostrakizací.

Podstatou marxismu je rozdělení společnosti do tříd. Definice třídního nepřítele. Mnozí zelení, také navazující na stejné tradice, často již nyní předvádějí přesně marxistický povýšený přístup neomylného poučování druhých, co si musí myslet. V Praze jsme to už od pirátské radnice nejednou zaznamenali. Také můžeme očekávat podporu všem revolučním silám ve světě, pro marxistickou zahraniční politiku je to typické, potřebuje opak stability. Marxisté se vždycky dovolávají svobody, než se dostanou k moci. Svoboda napomáhá revoluci. Na druhou stranu hned potom vždycky chtějí mít všechno jednotné a pod kontrolou. Dnes pod digitální kontrolou.

Je téměř nevyhnutelné, že internacionálně zakotvená marxistická frakce získá za čas u Pirátů většinu. Stanou se bolševiky a sesadí Bartoše. Bude to snadné, Fialova vláda se stane nepopulární a na kritice vlády se nahromadí dostatek důvodů k jeho sesazení. Bartošova údajně středová (?) frakce se stane menševickou. Bartoš jako ministr nebude mít čas věnovat se straně. Piráti se stanou hlavní levicovou stranou v české politice. Nahradí bývalé komunisty i sociální demokraty.

Komunisté vyznávali rudou barvu, nacisté měli kombinaci černé a rudé. Zelenou měl Kaddáfí. Piráti si vybrali černou a marihuanu. A sprostá slova? Ta patřila k zaníceným marxistům odpradávna.