19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Kmoníček for president!

16.10.2019

V diskuzích na netu jsem se setkal s názorem, že současný velvyslanec v USA Hynek Kmoníček by mohl být dobrým kandidátem na příštího prezidenta, a abych se přiznal, i mně se tato myšlenka čím dál tím více zamlouvá a jsem rád, že to tak nevidím jen já sám.

Zdá se mi, že by se mohl stát ideálním vrcholem pomyslné klenby a jako pevný vrcholový klenák by snad i dokázal pevně spojit její dvě protikladné strany, mohl by se možná úspěšně stát oním doposud nenalezeným kompromisním řešením v nekončící válce elementů nesmiřitelných a proti sobě stojících, čímž mám na mysli tábory havloidů a klauzemanoidů, neboli, jak je dnes v moderní terminologii v módě, kompromisem mezi globalisty a nacionalisty.

Pan Kmoníček je muzikant, hraje na klasickou kytaru, arabista a znalec orientalistiky, má slušné zkušenosti ve světové diplomacii, no a jak jsem se tak informoval, docela zajímavé názory a pohledy na geoplolitiku, jež by mohly být akceptovatelné pro docela širokou voličskou obec napříč politickým spektrem. Navíc, a to je pro mne velmi důležité, nebyl a není bývalý a ani současný komunista jako pánové Zeman, Babiš, generál Pavel a podobní kariérističtí chytráci, kteří postupně zabrali takřka všechna důležitá místa v současném aparátu státní moci.

Hynek Kmoníček má jako velké plus (mimo toho, že rád vaří a oblíbil si pálivé čili papričky, z nichž jednou na chvíli oslepl) dokonce i slušný smysl pro humor, což dokumentuje třeba jeho vyprávění o Indii, kde uslyšíte neskutečné hlášky o nejlidnatější demokracii na světě. Během přednášky vám bude mimo jiné vysvětleno, že vůně Orientu je vlastně jen směsicí kardamonu a hovna, jak a proč se Indové často rozvádějí upálením manželky, proč stále existují kasty, které oficiálně neexistují, a také z jakého důvodu jsou dobro a zlo pro Inda pojmy jaksi neexistující. Budete kroutit hlavou nad tím, jak je možné, že guvernér jednoho z indických států šel do vězení, neboť snědl svého asistenta, a přesto všechno zůstal poslancem v indickém parlamentu, prostě demokracie a tak. No a bude vám také vysvětleno, že prestižní práce řidiče městské dopravy v Dillí je společensky natolik významná, že ji vlastně z jednoho původního platu vykonává v průměru až každý pátý v řetězci po stále zaměstnaném řidiči, jenž se tím cítí natolik společensky poctěn, že jako spoluobčany vážený muž přece nebude pracovat.

Přes to všechno, co pan velvyslanec o Indii vypráví, je podle něj pro Evropu lepší světová hegemonie Indie než Číny, neboť do mysli a typu uvažování Inda se Evropan ještě dokáže vcítit, i když by patrně často došel k jiným závěrům než Ind, což je podle něj u Číňanů již mnohem obtížnější.

Velvyslanec Kmoníček je sice sociální demokrat, tedy člen jednoho z bývalých mocných levicových politických proudů u nás i v Evropě, ale to podle mne není na obtíž pro funkci prezidenta, jenž vesměs hraje roli jakéhosi sociálně cítícího a občany různých názorů stmelujícího tatíčka národa, což se nejen u nás, ruku na srdce, nepodaří pokaždé, řekl bych. Existenci Hynka Kmoníčka zaznamenala i nová stoupající hvězda investigativní žurnalistiky Luboš Xaver Veselý s jeho XTV a nabídl nám letos v červnu ke zhlédnutí ponor do názorů pana velvyslance na současné dění nejen v ČR. Na videu sice oba dva vypadají jako Indové nebo Pákistánci, ale to není podstatné, tak budou v Evropě stejně brzy vypadat všichni. Důležitá je bohužel skutečnost, že stratégové pravdalásky zase určitě vytáhnou nějakou želatinu jako minule docenta Drahoše, nebo bývalého komunistu, jak se to, zdá se, zvolna rozjíždí s generálem Pavlem.

Ve velmi zajímavém povídání v debatním klubu Kolektiv s arabistou Petrem Pelikánem společně rozebírají a zároveň vysvětlují rozdílnost postojů mezi islámskými šíity a sunnity v neustále trvajícím blízkovýchodním konfliktu, jenž se odehrává nejen v Sýrii, proberou i možné příčiny vzniku Islámského státu, na což nemají stejný názor.

O pohledu Hynka Kmoníčka na dění ve světě a v Evropě se můžete více dozvědět také na přednášce nejen pro komunisty v pražském Klubu společenských věd, což mně dovoluje přijít s úvahou, že když již stojí komunistům za to, aby mu naslouchali, mohl by být kompromisním řešením i pro jejich voliče. Na této výpravě do končin geopolitických mne mezi jiným zaujalo jeho pojetí tzv. třetí cesty, což je věc, o kterou se dlouhodobě zajímám:

„Často dneska vidíme, že ekonomicky nejúspěšnější jsou překvapivě režimy, které kombinují v podstatě kapitalistické tržní hospodářství s centralizací politické moci a se zvláštní příměsí nacionalismu. Ale když si uvědomíte to, co jsem popsal, já tomu říkám zhmotnělý sen Alberta Speera, to je v podstatě národní socialismus. Je-li toto třetí cesta, pozdrav pánbůh.“

Nadvláda euroatlantické civilizace podle přednášejícího končí, přičemž finance a průmysl se přesouvají do Asie, končí i koncepce národních států (z čistě národních států podle něj již přežívá jen Severní Korea a Japonsko), neboť nadnárodní korporace jsou vlivově mnohem silnější, skončil dokonce i socialismus a kapitalismus sice ještě přetrvává, ale mění se údajně do něčeho, o čemž zatím nevíme, co to je. No a dojde i na onu často opakovanou historku o tom, proč je Evropa z pohledu čínského ministra zahraničí jen jakýsi historicky a kulturně významný poloostrov na konci Asie a proč se EU musí snažit, aby nevypadala jako na čínských mapách. Můžete si ji poslechnout od sedmnácté minuty. Pak následuje výklad o problémech EU a o tom, že evropští politici neví, jestli chtějí, aby byla EU federací jako USA, či konfederací, a že by si v tom měli jaksi udělat jasno.

Jak to tak vypadá, Hynek Kmoníček je diplomatem, jehož činnost stojí za to sledovat a jenž by se mohl pokusit překročit svůj dosavadní stín a vstoupit do arény přímé prezidentské volby. Mám však obavy z toho, že se nedostane do užšího stranického výběru na tento prestižní post, a zatím nejsem schopen objektivně posoudit, nakolik je všeobecně známý, aby jeho možná kandidatura coby solitéra dokázala oslovit takový počet voličů, aby to vůbec stálo za pokus. Pokud by k tomu nakonec přece jen došlo, bude mne ještě zajímat, která lobby jeho případnou kandidaturu podporuje finančně. Na závěr přikládám názor velvyslance Kmoníčka na Blízký východ z článku, jenž vyšel v sobotních Lidovkách:

Blízkým východem se zaobíráte již dlouhá léta. Máte nějaký recept, který by ho mohl jednou uzdravit?
Právě proto, že se jím zabývám skoro celý svůj profesionální život, takový recept nemám. Na Blízkém východě platí ještě více než kde jinde, že čím méně o problému víte, tím je váš názor na něj pevnější a jednoznačnější. Blízký východ není jen geografická oblast, ale i jistý styl života a systém přemýšlení. A já jsem po těch letech jenom stále více a více přesvědčen, že by se tělo Blízkého východu asi dokázalo nějak samoregulovat, kdybychom do něj jako Evropané a Američané tak výrazně nezasahovali třeba jen posledních sto let. Vezměte si, že všechny státy v oblasti jsou hodně umělé a často ještě námi původně vymyšlené. Nelze se pak divit, že se takové „tělo po plastice“ chová dlouhodobě nepředvídatelně.

*****************************

Jako hudební epilog pro tentokrát zvolím skladbu od kanadské umělkyně Loreeny McKennith. Její tvorba sice vychází z keltských evropských kořenů, je však zároveň ovlivněna i evropskou středověkou hudbou a Orientem, který je z mnoha důvodů, mezi nimiž není pouze přítomnost orientálního křesťanství, historickou a kulturní součástí Evropy, ať se to již někomu líbí či nelíbí.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem