19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Já neříkám tak, ani tak

6.12.2019

Tak se dá dešifroval rozhodnutí hlavního prokurátora, totiž nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, že zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Babiše a někdejší členky představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové. Případ se tak vrací policii do fáze vyšetřování.

Tak to alespoň vypadá z odůvodnění, kde zároveň řekl, že to neznamená, že by byl Babiš vinen, ale ani to neznamená, že by byl nevinen.

Co lze kvitovat s povděkem, bylo zrušení neúnosného trestního stíhání členů Babišovy rodiny. To, jak mi pravil jistý právník, byla prý „do nebe volající prasárna“ ze strany policie a státních zástupců. Nejsem právník, ale jedno je jisté. Od počátku to kolem akce „zničte Babiše“ smrdí.

Vše to začalo v listopadu 2015, kdy přijalo státní zastupitelství trestní oznámení od do té doby neznámého ajťáka Tomáše Kaplera na dotační podvod. Na základě článků o této kauze zveřejněných ve Svobodném fóru a týdeníku euro. Bylo podivuhodné, jak policie na tomhle základě rychle zareagovala. Symptomatické je ovšem to, že dnes je pan Kapler členem pirátů. Jako další je známý udavač Lukáš Wagenknecht, který se svými „oznámeními“ do Bruselu i jinam dokonce chlubí.

Dotyčný Kapler podle své výpovědi na serveru Aktuálně.cz podal něco mezi pěti a deseti trestními oznámeními. Například před rokem 2015 stál za udáním a následným trestním stíháním bývalého pražského radního za ČSSD Karla Březiny. Na Březinu pak i po podmíněném trestu útočil štvavý server Kverulant.org. To je dle Wikipedie „česká obecně prospěšná společnost, která se zaměřuje na watchdoging (organizované udavačství). Byla založena v 23. července 2009. Jejím zakladatelem a ředitelem je Vojtěch Razima. Kdo skutečně stál za touto akcí, není veřejně známo.

Politicky se pak do boje za zničení Babiše – i kdyby měla chcípnout celá republika – vrhli pánové Bohuslav Sobotka, Petr Fiala z ODS a už tehdy pod vodu se nořící Miroslav Kalousek. Přidala se státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Novináři se věci velice silně věnovali, například paní Zlámalová z Echa. Presumpce neviny sem, presumpce neviny tam, až mne to u ní překvapovalo. A media obecně spustila řev. Který doléhal až do Bruselu.

Tam na něco takového už čekali. Do Bruselu, do OSN, do UNESCO, a tak různě už dávno posílaly svá udání a své hanopisy mnohé „neziskovky“. Používaly a používají systém, který měli vypracovaní sověti. Dotyční sehnali nějakého pitomého, naivního anebo rovnou úplatného novináře, ten podle dodaných not stvořil článek. Kdysi to sověti dělali hlavně přes indické noviny, dnes otiskne kdekdo kdeco, jen když je to nějaká senzace. Připravení aktivisté prohlásili, že mají „závažné informace z veřejných zdrojů“ a TASS měl „důkaz“. Dnes tak fungují „neziskovky“ Transparency International, Rekonstrukce státu, Strana zelených, Greenpeace a podobní. Ti od svého působení u nás zásobovali různé spřízněnce novináře a aktivisty na Západě články o tom, že jsme největší alkoholici na světě. Že u nás mládež již od 10 let běžně kouří marihuanu. Že neplatíme dluhy. Firmy ani lidé. Že jsme proti ochraně přírody. Že jsme xenofobové. Že jsme rasisté a bijeme Cikány, pardon, Romy. Atd. atd. A naši novináři to pak otiskovali a mleli o tom v rozhlase a televizi s tím, že to musí být pravda, protože o tom psal The Guardian anebo New York Times.

To se Západu i neziskovkám ohromně líbilo a líbí. Viz oblíbený slogan francouzského presidenta, že máme hlavně mlčet. Tedy držet hubu.

Jak ekonomická a politická síla bývalé postkomunistické Evropy rostla, srážela se stále více s přesvědčením západních politiků, a ostatně většiny obyvatel Západu, že na Východě žije jen banda drbanů, negramotů a vůbec verbeže.

Tlak budí protitlak a Havlem původně vytvořené těleso pro lepší „zařazení se do Západu“ se stalo svébytným politickým sdružením, začínající mít vliv na okolní státy – Rumunsko, Slovinsko, ale také na Rakousko a Ukrajinu (v ČR a Polsku žije a pracují cca tři miliony Ukrajinců). A to bylo pro nadřazené postavení původních státu Unie nutně nebezpečné.

Emancipace Polska a Maďarska, které se ani za spolupráce místních euro-kolaborantů nepodařilo zabránit, vedla k útoku na Slovensko – odstranění Fica – a následně na Českou republiku přes postavu Babiše. Ono tedy nejde v zásadě vůbec o Babiše. Jde o další směřování republiky.

Oni to mají hoši v Bruselu a levičáci v USA s námi vůbec těžké. Na Havla si netroufali, protože z něj udělali nejdřív vlastní modlu. Pak mu ale ze všech sil pomáhali proti Klausovi a když to nevyšlo, tak se vrhli na Miloše Zemana. A ten „pomstychtivý dědek“, jak jej titulují na internetu, se nechce a nechce dát. A lidi ho volí. Babiš vede všechny průzkumy volebních preferencí a ti manipulátoři s volbami, co se neúspěšně snažili odstranit Kaczyńského a Orbána a u Fica se jim to povedlo jen napůl, tuší, že příští volby u nás asi vyhraje opět Babiš.

Tak mysleli a zainvestovali – hlavně mediálně -, kde to šlo, dneska do Pirátů. Ti se odvděčují sérií udání do Bruselu, vytvářením blasfemií, neskutečně drzým lhaním. A vyhrožováním, jak všechny, co dneska vládnou, pošlou do kriminálu. Ale to taky funguje jen tak napůl.

Ta parta, co začala s likvidací Babiše a jiný program neměla, tedy TOP 09, Starostové či dnes už jen na pražském magistrátu ukrytí Zelení, kteří jsou dnes prakticky politickými mrtvolami. Na tech všech jen vnitřní rozklad a tím vznikající plyny vytvářejí na povrchu pojem života. ODS se rozpadá a v čele má „uspávače hadů“, který už nikdo nezajímá.

Tak je tedy nutno Babiše zničit. Za každou cenu a jakýmikoliv prostředky. Co to udělá s Českou republikou, je jim fuk.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si je asi vědom toho, že je v nemilosrdném mlýně. Ať rozhodne, jak rozhodne, tak či onak, vždy to bude špatně. Tak se zachoval jako chytrá horákyně a pevně a rozhodně pravil: „Já neříkám tak, ani tak, ale na má slova dojde.“ A ať si to vyžere žalobce Šaroch. „Já nic, já muzikant!“

Ale na charakteru a o politickém směřování a těch, kteří se snaží získat vládu a moc na úkor demokraticky zvolené representace lidu, tak jako jejich předchůdci za první republiky není nic nového. Už o tom zpívali pánové V+W v písni Hoja hoj, kapitán:

Já jsem první po Bohu, vymejšlím hesla,
přikovu tě za nohu pevně u vesla…
… Může mi svět nadávat – třeba pirátů,
jen když bude tancovat jako na drátu…

A tady je v originálu. To abyste věděli, co vás čeká, kdybyste zvolili náhodu Piráty:

První republika skončila vpádem nacistů. Někteří idioti, jako Národní obec fašistická, komunisté na pokyn Moskvy, Strana národní jednoty (1938-1939), to dokonce vítali. A špatně dopadli. Často v koncentrácích. To nějak dnešním antibabišistům, hledajícím, jak se dostat k lizu, nedochází. Mouřenín posloužil, mouřenín může jít (viz hra Othello).

A k tomu žvanění, jak nemůže existovat civilizovaný stát s trestně stíhaným předsedou vlády? Jen na ukázku. Itálie za Berlusconiho i dnes, Izrael – Benjamin Netanjahu, USA – president Trump, v Rumunsku trestně stíhají presidenta Klause Ioannise, ve Francii je trestní stíhání presidentů a politiků vůbec národní sport – Jacques Chirac, president Mitterrand, chování v době obsazení Francie nacisty atd. atd.

Babiš je vedlejší, jde o nás. Zda chceme být pro Brusel novou kolonií s postavením a s platy jaké měli proti Britům Indové za vlády Velké Británie, zda budeme mít vládu v čele s nějakými po totalitě toužícími satrapy. Anebo zda budeme samostatným, sebevědomým státem.

Celá ta takzvaná „demokratická opozice“ se příště - zřejmě až na ODS - nedostane do Parlamentu. A pokud se Chvilkařům podaří vyhecovat ulici a udělat podle vzoru Mussoliniho nějaký „pochod na Řím“ u nás „na Hrad“, jak ve středu vyhlásili, bude příště vládnout Bartoš, anebo Minář.

O to vlastně jde.