ČSSD rozjela svou billboardovou kampaň k volbám do Evropského parlamentu ve velkém stylu. Ukazuje nám červenou kartu a stěžuje si na fauly. EU ale fauluje úplně na jiném hřišti, než ČSSD tvrdí.

Lídr ČSSD Pavel Poc mě na rušné křižovatce doslova vyděsil, když na mne z billboardu vytáhl červenou kartu, a měl jsem co dělat, abych se z křižovatky vymotal. Pak jsem si všiml i jiných plakátků menších rozměrů s podobnou tématikou - faulem jsou podle socialistů „nespravedlivé mzdy (?!), nekvalitní potraviny (?!) atd.“ Takto pojatá kampaň k eurovolbám je jen dalším dílkem k bezbřehému populismu a úplatkářství prostřednictvím volební urny. Chceš spravedlivé mzdy? Hoď to nám a my ti je v Bruselu zajistíme!

Kampaně k volbám politické strany motivují i k tomuto způsobu marketingu. Komunisté nám prostřednictvím své lídryně tvrdí, že „když EU, tak jedině sociálně spravedlivá“. ODS „chce být v EU slyšet“, TOP 09 jsou „spojenci pro Evropu“. To jsou krásná slova, která možná osloví pár posledních voličů, kteří ještě věří v myšlenku „silné Evropy“. Levicové strany, jako právě KSČM a ČSSD, znají dobře své „pappenheimské“ a takovými frázemi se vůbec nezatěžují. Jdou přímo na dřeň a slibují zejména vyšší mzdy a lepší sociální stát - komunisté dokonce „sociální unii“.

Že se kampaně k volbám zneužívá k předvolebním úplatkům, je věc již notoricky známá. Polská vláda dokonce rozhodla, že důchodcům vyplatí „třináctý důchod“ právě těsně před volbami do Evropského parlamentu. To se samozřejmě děje s nadějí, že pár důchodců to vládnoucí straně vrátí lístkem do volební urny. Přitom právě toto je ta nejryzejší forma populismu.

V jakési úvaze jsem se dočetl, že současný populismus lze přebít jen „liberálním populismem“. To chce pár slov na vysvětlenou. Podle dosud vládnoucí Evropské komise a Evropského parlamentu je populismem míněno nadbíhání voličům ve věci národnostní, chcete-li nacionální. Populisté jsou tak politici vyzdvihující vlastní národ a kritizující vše, co přichází „z Bruselu“. Co si mám představit pod populismem „liberálním“, jsem spíše nepochopil - více svobody (?), více trhu (?) nebo více rovnosti (?).

V reálu však existuje zřejmě jenom jeden populismus, který dokáže „lidovou formou“ semlít sociální i ekonomickou politiku, tu důrazem na „ryzí patriotismus“, tu brnká na nacionalismus. Vše musí být vhodně opepřeno podle aktuální situace. Nevidím proto žádný podstatný rozdíl mezi populismem komunistickým, sociálně demokratickým, pravicovým (liberálním?) nebo nacionálním. Vždycky je to jen určitá karikatura politiky.

Pokud si dnes ČSSD „stěžuje“ na nespravedlivé mzdy právě před volbami do Evropského parlamentu, dává tím najevo dvě věci. Chytá se rozdílu mezi mzdou českou a na „Západě“ a naznačuje, že lze „chytrou“ politikou změnit ekonomické zákonitosti a zajistit všem lidem v EU „spravedlivé mzdy“ - tj. stejnou mzdu za stejnou práci od Portugalska až po Estonsko. Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, je podle socialistů zdanit více bankovní sektor a získat tak prostředky na zvýšení minimální mzdy a na to navazující sociální dávky. Funguje to podle ČSSD i jinde v Evropě a bude to fungovat i u nás. Přitom existují i rozbory, které tvrdí, že bankovní daň na Slovensku nebo v Rakousku zdražila úvěry a snížila jejich počet.

Podobně se vyvíjí i „ochrana spotřebitele“ proti „nekvalitním potravinám“. Po neúspěchu na úrovni EU chce nyní ministr zemědělství novelizovat zákon tak, aby se v jednom napohled stejném obalu a v jedné marketingové kampani mohla prodávat jen jedna potravina. Tresty mají být drakonické. Takže lze očekávat, že v budoucnosti již nebudou „stejné obaly“, ale s kvalitou to ani nehne.

Filosofie všech stran, které podporují současnou politiku EU, je tak teze, že právě ony využijí v rámci EU svou moc k tomu, aby nám tu zařídily „více svobody“ nebo „spravedlivé mzdy“. Jde tedy o to, že EU prostřednictvím Evropské komise a parlamentu vydá příslušná nařízení a směrnice a bude to. Právě tak ale EU funguje dnes! To není žádná změna. Víra v to, že EU něco „zařídí“, je právě cesta do dalších a dalších krizí důvěry v jednotnou evropskou politiku. Vždyť selhání vedení EU v migrační a ekonomické krizi roku 2015 bylo tím nejhorším faulem, kterého se Evropská komise dopustila. Za to, že právě socialisté vytáhli na nás, voliče, červenou kartu a slibují, že „z Bruselu“ zařídí „spravedlivé mzdy“, si zasluhují jenom jediné - červenou kartu od nás, voličů!