Blížící se sjezd Strany zelených je právem očekáván se zájmem, nadějemi i obavami. Přinese množství změn nejen u nejmenší sněmovní strany, ale ovlivní celou českou politiku. Zelení jsou často, v souladu s tradovanými omyly, připodobňováni k liberálně-konzervativním stranám devadesátých let ODA a US. Dnes svým charakterem připomínají dvojče lidovců. A nejen proto, že osmý předseda SZ v její historii Martin Bursík byl dva roky loajálním a nadějným chráněncem Josefa Luxe. Stejně jako u lidovců najdeme uvnitř zelených množství konfliktních linií, často až za hranici osobní nenávisti. Programové a personální spory se prolínají. Zelení mají své „zelené náboženství“, ale pod Bursíkovým vedením je úspěšně vykazují na okraj stranických diskuzí.

Bursík vs, Kuchtová

Za personálně jednoduchým sporem o vedení zelených mezi současným předsedou Martinem Bursíkem a současnou první místopředsedkyni Danou Kuchtovou se skrývá množství jemných nuancí v představách o budoucí podobu nejen zelených, ale celé stranické mapy.

Zelený blizard

Čeští zelení jsou zajímavým úkazem vymykajícím se tradiční pozici zelených v Evropě mezi socialisty a komunisty. V parlamentu už seděli v letech 1992-1996, aniž by po nich zbyla stopa. Teď je jich místo tří dokonce šest, ale vidět jsou především přes různé vnitřní konflikty a bizarnost častých výstupů ministryně Stehlíkové. Programové dokumenty strany ještě nesou silný odkaz předchozího vedení tandemu Beránek –Patočka, ale tím se nikdo nezatěžuje. Širší vedení strany přijímá zásadní politická prohlášení, např. proti radaru, ale Bursík je nerespektuje a omlouvá se za ně šéfovi ODS. Třetina poslaneckého klubu vystupuje proti předsedovi, druhou třetinu tvoří milenecký pár a předsedá tomu člověk s asi nejvhodnější kvalifikací zvěrolékaře.

Bursík jako Pavel Němec

Bursík jde do souboje jako jasný favorit. Kombinuje mediální podporu s umným pragmatismem a potřebnou razancí. Bursíkův podíl na vstupu zelených do sněmovny je trvale přeceňován a zjednodušován. Kde by byli zelení bez kandidatury Pávka na Liberecku, Dědečka na Vysočině, nevyjasněné záhadě s velkým poskočením v průzkumech preferencí v rozmezí jednoho měsíce a především nevídaně masivní podpoře České televize? Jeho nevinný kukuč nápadně připomíná Stanislava Grosse, také to myslí upřímně. Pragmatismus, který ordinuje zeleným, připomíná jiného místopředsedu vlády při krocení své strany a vymítání ideologicky zarputilých členů, Pavla Němce. Tento bývalý předseda US-DEU dnes pomáhá Úřadu vlády ČR.

Bursík není žádným politickým nováčkem, a tak pro pokus ovládnout zelené zvolil nejvhodnější postup. Místo čekání, až se jeho oponenti sjednotí po neúspěšných krajských a senátních volbách, vyvolal řízený konflikt, v němž má trumfy na své straně. Zvolil si čas a místo sjezdu před podzimními volbami tak, aby kritici neměli čas se mu účinně postavit. Vylákal hlavní oponentku do přímého střetu. Jeho spolupracovníci vytvořili desítky umělých místních organizací, které vyšlou delegáty, kteří bez přemýšlení budou volit bursíkovce. Ve sjezdové matematice se zdá, že je vše rozhodnuto.

Ke kořenům

Pokus Kuchtové vrátit zelené ke kořenům čitelné ekologické strany s profilem, jakým známe ze zahraničí, bude krátkodobě poražen. Přes některé vtipné prvky kampaně a solidní prezentaci v rozhovorech pro celostátní deníky prokázala Kuchtová tolik amatérismu, že si porážku zaslouží. Vyjádření bursíkovců naznačuje, že se pokusí s oponenty maximálně zamést. Bude zajímavé, zda někteří poražení neodejdou hledat štěstí za svými předchůdci do hnutí Zelení, spící instituce založené patočkovci.

Pyrrhovo vítězství

I když Bursík ovládne zelené úplně, poslance ani odbojné lídry krajských kandidátek nevymění. Potíží daných vnitřní pestrostí a malou stranickou disciplínou se nezbaví. Navíc, jak je jeho letitým zvykem, brzy se s částí svých dnešních podporovatelů rozhádá, a vytvoří si tak novou opozici. Zelení se po sjezdu postupně přetvoří na městské lidovce vyznačující se pragmatismem a nesourodou směsí idejí, názorů a postojů volených vždy podle aktuální potřeby. Česká politika získá další politickou konkurenční dvojici. Vedle dvou stran velkých, dvou levicových a dvou konzervativních budeme mít městské (zelené) a moravské lidovce. Čunek s Kalouskem mají další problém.

autor je předsedou Liberální reformní strany , osobní stránka 

psáno pro LN