Členové politického hnutí ANO se po Babišově březnovém projevu v poslanecké sněmovně ocitli v podobné dějinné šlamastyce, jako členové KSČ po Chruščovově projevu na XX. sjezdu KSSS.

Pro kriticky uvažujícího člověka, obtěžujícího se seznámit se základními dosud známými fakty kauzy Čapí hnízdo (dobře jsou shrnuta např. na serveru hlidacipes.org nebo též na serveru NFPK), musí být velmi obtížné dospět intelektuálně poctivě k jinému předběžnému závěru, než že Ing. Babiš se v této kauze velmi pravděpodobně dopustil dotačního podvodu v řádu desítek milionů korun.

Je-li takovým kriticky uvažujícím člověkem státní zástupce, musí přirozeně na cestě ke konečnému závěru procesními prostředky překonat presumpci neviny, pevně však věřím, že mezi státními zástupci dosud mnoho členů ANO není. Ti ostatní se před svým svědomím za presumpci neviny schovat nemohou. Pro ně je Babišův projev zhruba tím, čím byl pro členy KSČ Chruščovův projev na XX. sjezdu KSSS v roce 1956. Tedy bodem, za nímž již opravdu nemohou (sobě ani jiným) dále předstírat, že se v dobré víře účastní projektu vybudování nové, lepší společnosti, při němž tu a tam dojde k politováníhodným přehmatům.

V ANO se v těchto týdnech na kauze Čapí hnízdo svým způsobem láme chleba a bude dobré pamatovat si, kdo jak reagoval. Pro mne zatím nejúžasnější reakcí je reakce ministra spravedlnosti Pelikána v Respektu 15/2016 (shrnuto zde). ANO, jde o téhož Roberta Pelikána, který neuspěl v roce 2012 jako kandidát na post předsedy ČTÚ v důsledku ostře kritických blogových postů na adresu členů Nečasovy vlády, zahrnujících mj. tezi o tom, že „Kalousek má nakradeno“. Ne tedy, že bych s touto tezí jako kriticky uvažující člověk nesouhlasil, žasnu však nad dialektickou flexibilitou, kterou ve své nové roli s přihlédnutím k dosud známým okolnostem týkajícím se jeho stranického šéfa projevuje pan Pelikán.

Ladislavu Mňačkovi musí být v hrobě až trapně nad tím, jak přesná a nadčasová jeho próza o chuti moci byla.

Převzato z Richter.blog.ihned.cz s autorovým souhlasem