Lékařským odborům se nelíbí, že v krajských nemocnicích nedostali lékaři přidáno na platech. Chtějí jednat s ministrem Hegerem, premiérem Nečasem a zvažují podání stížnosti do Štrasburku.

Je tomu téměř na den přesně rok, kdy skončila lékařská nátlaková akce za zvýšení mezd. Heslo "Náš exodus, váš exitus" nemůže být jen tak snadno zapomenuto, protože si lékaři kvůli - vzhledem k aktuální situaci státu - neadekvátnímu navýšení platů vzali za rukojmí své pacienty včetně ještě nenarozených dětí.

Lékaři de facto vyhrožovali, že pokud nedostanou přidáno, nechají umírat pacienty a vinu že ponese stát, který má ze zákona povinnost postarat se o lékařskou péči. Již před rokem jsem tvrdil, že takové vydírání je nechutné, nemorální a doslova odpudivé. Svůj názor jsem nezměnil ani po roce.

Mzdová otázka je vždy součástí kolektivního vyjednávání a záleží na tom, co je pro zaměstnavatele ještě únosné. Vždy jsem lékaře považoval za součást elity národa. Jsou to lidé, kteří si za svou profesi vybrali pomáhat jiným, léčit jejich neduhy a složili přísahu, že tak činit budou.

Jak se před rokem ukázalo, tak takovou elitou lékaři zjevně nejsou. Nebo, abych nekřivdil, ti, kteří se rozhodli dát přednost své peněžence před životem pacienta. V našem státě existuje jistá veličina s názvem průměrný plat. Není to kdovíjak přesná veličina, ale nějak se průměr počítat musí.

Lékaři měli vysoce nadprůměrné platy, v průměru (zase to slovíčko) okolo padesáti tisíc měsíčně. Jistě, někdo měl třeba jen třicet a jiný půl milionu, ale těch, co mají za svou lékařskou praxi skutečný majlant, je pomálu, takže onen průměr se velice blíží realitě.

Abych nebyl špatně pochopen, já lékařům jejich platy nezávidím. Zastávám názor, že by každý měl být oceněn podle toho, jakou a jak dobře svou práci odvádí. To vše je ale podmíněno tím, co může zaměstnavatel poskytnout. Od toho je právě kolektivní vyjednávání, aby se obě strany dohodly na mzdové otázce.

Považuji za velice špatné, pokud jedna strana začne hned chřestit zbraněmi a brát si veřejnost za rukojmí. A je mi v tomto ohledu úplně jedno, jestli jde o lékaře, piloty nebo třeba popeláře. Stávka by měla být až tou úplně poslední možností a, pravda, lékaři stávkovat ze zákona nesmějí, tak zákon jednoduše obešli.

Už mi lezou krkem lékařské nářky, kdy si stěžují, že nedostali tolik, kolik by si představovali a navíc prokazují absolutní neznalost textu, který sami před rokem podepsali. Tak například nepochopili text "v roce 2012" a myslí si, že to automaticky znamená "od roku 2012".

V textu memoranda je jasně napsáno: "S předpokladem zvyšování efektivity zdravotnického systému a v souladu s reformními kroky bude průměrný plat lékaře zvýšen v roce 2012 o 10%." Lékařským odborářům se nelíbí, že krajské nemocnice od ledna lékařům nepřidaly vůbec a že vesměs ani nemocnice pod ministerstvem nepřidaly tak, jak si odboráři mysleli.

Jenže tady je velký kámen úrazu, na který jsem upozorňoval výše. Neschopnost pochopit napsaný a podepsaný text. Nikde není psáno, že v roce 2012 dostanou přidáno v základní mzdě. "Často proběhlo formou odměny, někde dokonce došlo na varianty vyplácení přes vedoucí zaměstnance, kteří budou peníze dělit," naříká Martin Engel.

Ministerstvo nemůže nařizovat krajům coby zřizovatelům krajských nemocnic, jak mají přidávat lékařům na platech. Stále si ještě pamatuji, jak se Martin Engel divil a pořád žádal po ministrovi a premiérovi záruky, že kraje lékařům přidají, a premiér a ministr mu stále opakovali, že takovou záruku dát jednoduše nemohou.

Odboráři jsou na špatné adrese. Musí si stěžovat na asociaci krajů, u jihomoravského hejtmana Haška nebo přímo v Lidovém domě. ČSSD ovládá podle volebních výsledků kraje, a tedy je právě na této straně a jejích hejtmanech, aby lékařům v krajských nemocnicích přidali, obzvláště když se socialisté tak vehementně protestujících lékařů zastávali a vykřikovali cosi o tom, že oni, kdyby vládli, tak lékařům klidně dají i víc, než chtějí. Mají možnost ukázat, že jejich výroky nebyly jen planým žvaněním.

Lékařské odbory zvažují, že podají stížnost u štrasburského soudu. Nejprve ale chtějí jednat s ministrem Hegerem a premiérem Nečasem. Ministerstvo v přímo řízených nemocnicích svou část memoranda plní, byť třeba ne stoprocentně hned od prvního ledna. Koneckonců, v roce 2012 znamená do letošního Silvestra.

Ani Heger a ani Nečas nemohou krajům nařídit, aby se k navýšení mezd připojily i krajské nemocnice. I v memorandu je jedna věta, která to jasně naznačuje: "Ministerstvo zdravotnictví vyzve kraje a další zřizovatele nemocnic, aby obdobným způsobem postupovali v rámci jimi zřizovaných nemocnic."

Zkrátka ministerstvo může pouze požádat a vše záleží na zřizovatelích. A stížnost ke štrasburskému soudu? Kvůli čemu? Kvůli neplnění memoranda? Oběma stranami podepsaný dokument se jmenuje "Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví". Memorandum znamená prohlášení nebo listinu. Není právně vymahatelné.

Sami odboráři chtěli memorandum, tedy prohlášení. Toho se jim dostalo a obě strany uzavřely prohlášení. Není to žádná závazná smlouva, takže mám pocit, že by se jim štrasburský soud vysmál, i když právě v případě štrasburského soudu si člověk nemůže být vůbec ničím jistý.

Pokud odboráři nechápou, co vlastně podepisují, co znamenají některá slova a termíny, měli by si najmout někoho, kdo jim vše vysvětlí. Lékařští odboráři se jen ztrapňují stále víc a víc. Nejjednodušší řešení by bylo úplné zrušení tabulkových platů. Pak by mohli být oceněni ti lékaři, kteří mají zájem svou profesi vykonávat svědomitě a ne jen čekat, až odslouží určitý počet let a jejich plat se automaticky zvedne.

Proč musí kvalitní lékař brát méně než jeho méně kvalitní kolega s vyšším počtem odsloužených let? Proč neocenit "Štrosmajery" vůči "Cvachům"? Jenže, hádejte, kdo se postavil proti rušení tabulkových platů? Odbory. Proč? Na to samy odpovědět neumějí. Snad jen dodám svůj názor, že odboráři chtějí mít zajištěný vyšší plat a jeho další růst, když místo léčení vysedávají po schůzích a vymýšlejí černobílé sanitky.

Pokud by se tabulky zrušily, tak by byly peníze pro ty, kteří jsou skutečně nedoceněni. Vyřvává-li čerstvý absolvent lékařské fakulty, že chce hned při nástupu ze školy do zaměstnání základní plat 40 tisíc, protože kvůli tomu studoval o pár let více než jiní, ale takovým nedoceněním zcela určitě není.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora