Městská státní zástupkyně v Praze Jana Hercegová i její obě náměstkyně k 29. 1. 2016 po všech podezřeních, která trvala léta a o kterých se zevrubně psalo i v médiích, konečně odstoupily.

A je to samozřejmě dobře, protože to je nejkultivovanější způsob, jak spor mezi Vrchním a Městským státním zastupitelstvím vyřešit.

Paní Hercegová podala rezignaci ministru Pelikánovi a s ní na funkce rezignovaly i náměstkyně pro trestní řízení Ivona Horská a náměstkyně pro přezkumnou a dohledovou činnost Dita Havlínová. Ve zdůvodnění rezignace stojí, že se tak stalo kvůli tomu, že je devět let ve funkci, a proto by mělo dojít k obměně, aby nedošlo ke stagnaci.

Jenže kdyby se paní Hercegová k takovému kroku nerozhodla, s největší pravděpodobností by spory musel řešit soud jako tomu bylo v případě Vlastimila Rampuly, a ten by se táhl léta a důvěryhodnost státních zastupitelství by tím utrpěla.

Připomeňme, co stálo v rozsudku Nejvyššího správního soudu, který Rampulovo odvolání potvrdil: „Společnost právem očekává, že orgány veřejné žaloby prosazující trestní spravedlnost, nebudou tuctovými anonymními úřady, nýbrž aktivními a sebevědomými subjekty, které reprezentují veřejný zájem a svými kroky představují ty instituce, jejichž existence spočívá na zavedení, dodržování, prosazování či vynucování pravidel.“

To se pod vedením nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, Vrchních státních zastupitelství i díky předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi, sice pomalu, ale přesto daří, neboť tito lidé se již dokázali emancipovat od moci zákonodárné i výkonné.

K odstoupení paní Hercegové došlo ale nejen díky důsledné práci nadřízených státních zastupitelství, ale i díky médiím, zejména Respektu, který konání této státní zástupkyně cílevědomě a léta monitoroval.

Připomeňme zprávu z Respektu z roku 2011, o důvěrné instrukci, kterou vydala Jana Hercegová pro prošetřování bývalého ministra životního prostředí a vlivného místopředsedy ODS, Pavla Drobila.

Šlo o to, jak hodnotit nahrávku z prosince 2010, na níž Drobil mluvil s ředitelem Státního fondu životního prostředí Liborem Michálkem, který mu přišel oznámit pokus o korupci. Z nahrávky není zřejmé, nakolik Drobil o pokusu věděl. Michálkovi dává rady, které lze vykládat různě: „Buď s tím zajděte na policii, nebo to zničte.“

Hercegová proto tehdy svým podřízeným napsala, jak se na nahrávku dívat: vybrala pouze pasáže v politikův prospěch. Stíhání bylo zastaveno. Podobně Právo zase napsalo v roce 2014, že detektivové z protimafiánského útvaru ji podezírali, že kryla lobbistu Romana Janouška a mezi policisty se proslýchalo, že si nechala prohlédnout byt, jestli tam není odposlouchávací zařízení od lidí Ivo Rittiga.

Poslední spekulace o tom, že důvodem je vyšetřování dotací na Babišovo Čapí hnízdo, je však čistě propagandistická: paní Hercegová již delší dobu nedozorovala žádnou kauzu. Ve funkci však zůstane ještě do konce února, kdy ji končí zákonná výpovědní doba. Pak lze teprve očekávat, že Lenka Bradáčová jmenuje jejího nástupce či nástupkyni.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus