23.10.2021 | Svátek má Teodor, Theodor


GLOSA: Mají oranžoví koně?

15.6.2006

Ten, kdo sleduje dění na politické scéně, jistě zjistil překvapivou věc. Oranžoví politici a novináři v jejich triku se stali najednou státotvorní. Prý nejlepší je velká koalice, ta by zastupovala zájmy tří čtvrtin voličů, a tedy není větší spravedlnosti pod sluncem. Zřejmě se fandové oranžové barvy po prohraných volbách obávali, že přijdou o výhody a chtěli by si zachovat svá teplá místa. Lze dobře vytušit, že tam též hraje roli obava ze ztráty vlivu nad policií a státním zastupitelstvím.

Bohužel, čas mne již vyléčil z ideálů. Nikdo vám nemůže tolik dát, jako vám politik může naslibovat. Vzpomínám, jak před volbami šéf oranžových sliboval, že bude hledat podporu napříč politickým spektrem, které se nyní náhle zúžilo jen na rudý konec. Vzpomínám, jak před volbami oranžoví vyhrožovali tragédií a terorem v modrých barvách. A nyní, když s hrůzou zjistili, že lidé raději volili modrou, tak najednou jsou státotvorní a chtějí se na modrých hrůzách podílet svou rukou společnou a nerozdílnou. Zkusil už někdo z těch mudrců smíchat na paletě oranžovou a modrou barvu? Asi ne, jinak by věděl že vznikne ohavně hnědá. Možná to není náhoda, ta barva skoro signalizuje, zač by takové vládnutí stálo. Obě velkostrany by se vzhledem k protichůdným programům mohly zaměřit pouze na rozdělení funkcí a placených míst a mohly by mít bezpracný klid až do příštích voleb. Věřím, že by to více vyhovovalo těm, co v předchozích osmi letech byli u moci. Nicméně nevěřím že by modrá parta nevěděla, že je voliči upřednostnili proto, že jsou nadějí pro změnu, nadějí pro další dny (přiznejme, že alespoň malou nadějí). Předchozí vláda se rozpadla, oranžoví se bez svých vlastních vládních nápadů jali přijímat rudé zákony. Ani se nedivím, že zelení a černí se nehrnou podat prst chtivě natažené oranžové ruce. Spojit se s partou, která v předchozím období hodila své vládní kolegy přes zábradlí, by bylo hazardováním. Holt nesmí se oranžoví divit, že je kromě rudých nikdo moc rád nemá.

Matně vzpomínám na veselé billboardy s heslem „Myslím to upřímně“, které následně trumfnul text „Budu pro vás pracovat“. Vzpomínám na hesla o bezplatném zdravotnictví, jako kdyby se po předchozí oranžové vládě nad zdravotnictvím neplatilo za léky, vzpomínám též na hesla o nízkých nájmech, jako kdyby šéf ve stejném dresu neschválil uvolnění nájmů ve formě zákona. Holt povedl se zázrak! Oranžoví, koní nemajíce, přec z nich nesesedli. A nyní se, vyhozeni ze sedla, na zemi diví, jak špatně dopadli.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.