Co přispívá k cejchování vlády jako party chaotů

Vztah mezi svobodou slova a ochranou společnosti před riziky je asi nejobecnějším sporem pandemie korony. Na jedné straně barikády jsou magoři hlásající bizarní bludy a konspirace. Druhou stranu ilustruje titulek článku Právo šířit nesmysly neexistuje. Dejme tomu, ale pak nemluvme o svobodě slova. Zakazovat „nesmysly“ nelze a po zkušenosti s totalitou už vůbec ne. Ale je možné se jim bránit. Respektive se divit, jak stát působí v této obraně bezmocně.

V pondělí – po devíti měsících epidemie! – začalo ministerstvo zdravotnictví na webu informovat o nejčastějších dezinformacích kolem korony. Činí tak vlastně partyzánsky, neboť komplexní komunikační kampaň nezačne dříve než 1. ledna, a to kvůli termínu výběrového řízení. Za ocitování stojí pasáž z nedělní tiskovky ministra Blatného (v podání ČTK):

„Po rozhodnutí vlády na konci října podle Blatného bylo vypsáno výběrové řízení na právní kancelář, která vypíše výběrové řízení na dodavatele kampaně. ‚Nyní se vypisuje to výběrové řízení na samotnou kampaň. Nejde počítat s výsledkem dříve než 1. ledna, a proto spouštíme i tuto kampaň,‘ dodal ministr.“

To není trefa do Jana Blatného, ten se snaží věc napravit. Spíše jde o celý současný systém rozhodování, který nahrává názoru, že vláda jedná chaoticky a nesystémově.

Normální občan, neznalý detailů pravidel a lhůt výběrových řízení, kroutí hlavou nad tím, že stěžejní vládní resort reaguje na dezinformace tak pozdě. A úvahy ho vedou tímto směrem: Je doba, kdy se pod záminkou boje proti dezinformacím dějí dosud nemožné věci. Kdy americké televize vypnou projev prezidenta. Kdy globální firmy jako Facebook tvrdě vymáhají vlastní politiku: vypnou vás jen proto, že jste „porušili pravidla komunity“, a můžete si stěžovat leda na lampárně. A v této době, kdy u nás navíc platí stav nouze (umožňující hrozit vězením za krádež housek), vláda není s to prorazit bariéru výběrových řízení. Jak tomu říkat? Třeba bezmoc mocných.

LN, 1.12.2020