Ukrajina a Moldavsko se staly kandidátskými zeměmi EU. Komise vyhlíží zrod bezemisního letadla. Evropský parlament pokročil s projednáváním balíčku Fit for 55. Evropská rada přijala opatrné závěry k výstupu CoFE.

V pondělí (20. 6.) byla zveřejněna sedmá zpráva o pokroku ve spolupráci EU a NATO, která se rozvíjí v návaznosti na dohody z let 2016–2018. Zpráva se zabývá obdobím od června 2021 do května 2022.

Rada opět o rok prodloužila platnost sankcí proti Rusku kvůli anexi Krymu. Tyto sankce byly poprvé uvaleny v červnu 2014.

V úterý (21. 6.) vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě ohledně návrhu novely směrnice o vykazování nefinančních informací ze strany větších obchodních společností. Nová úprava má přinést přísnější požadavky na podávání zpráv, které se budou propříště týkat různých aspektů „udržitelnosti“, jako jsou otázky související s ochranou životního prostředí, klimatu nebo lidských práv. Zprávy budou muset být ověřeny auditorem nebo akreditovaným nezávislým certifikačním subjektem. Návrh musí být ještě formálně schválen oběma institucemi.

V úterý a ve středu (21. a 22. 6.) probíhaly v Bruselu (a částečně online) Evropské dny rozvoje, tradiční akce věnovaná rozvojové pomoci EU. Letošním hlavním tématem byl nový unijní investiční plán Globální brána (blíže k němu v dílu 12 tohoto seriálu).

Ve středu (22. 6.) Komise předložila další dva návrhy, spadající do Zeleného údělu, a sice návrh na snížení používání pesticidů o 50% do roku 2030 a návrh právního rámce pro obnovu přírody, který by měl pomoci k obnově poškozených ekosystémů a ozdravení přírody po celé Evropě. Návrhy podle Franse Fimmermanse „představují obrovský krok vpřed v boji proti hrozícímu zničení životního prostředí“.

Komise také vydala sdělení „Síla obchodních partnerství: společně za zelený a spravedlivý hospodářský růst“, ve kterém spřádá plány, jak zvýšit přínos obchodních dohod EU s třetími zeměmi pro ochranu klimatu, životního prostředí a práv zaměstnanců na celém světě. EU má prý obchodovat „ekologičtějším, spravedlivějším a udržitelnějším způsobem“.

Komise dále oznámila, že novou vedoucí jejího zastoupení v České republice od 1. července se stane Monika Ladmanová, dlouholetá spolupracovnice komisařky Věry Jourové. Ladmanová se prý mnoho let věnuje zejména tématu rovnosti žen a mužů. V minulosti působila mimo jiné ve vedení Nadace Open Society Fund Praha a spolku Forum 50%.

Téhož dne Evropský parlament napodruhé přijal (po neúspěšném hlasování o čtrnáct dní dříve – viz díl 33 tohoto seriálu) pozici ke třem klíčovým návrhům v rámci balíčku Fit for 55, který je součástí Zeleného údělu. Konkrétně jde o reformu Systému obchodování s emisemi, o uhlíkové clo a o Sociální klimatický fond. Výsledná podoba těchto předpisů bude záviset na dohodě s Radou.

Ve čtvrtek (23. 6.) vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě ohledně návrhu nařízení EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách. Nařízení má zlepšit připravenost EU na příští pandemie a podobné krize. Návrh musí být ještě formálně schválen oběma institucemi.

Ve čtvrtek a v pátek (23. a 24. 6.) zasedala v Bruselu Evropská rada. Mimo jiné

• rozhodla o udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku;
• vedla diskusi o návrhu na vytvoření Evropského politického společenství (viz díl 30 tohoto seriálu);
• přijala (spíše opatrné) závěry k výsledkům Konferenci o budoucnosti Evropy, které vzala na vědomí a konstatovala, že „orgány mají každý v rámci svých příslušných pravomocí a v souladu se Smlouvami zajistit přijetí účinných opatření, jež budou na předloženou zprávu navazovat“.

V pátek (24. 6.) Komise oficiálně zahájila dlouho avizovanou iniciativu Aliance pro letectví s nulovými emisemi. Toto společenství subjektů soukromého a veřejného sektoru má připravit příchod bezemisních letadel, fungujících na vodík nebo elektřinu.

Autor je odborník na evropské právo. Publikuje na svém blogu