ARMÁDA: Tatra wrestling
Mimochodem, působí to dost zvláštně, když si tři lidé (bývalý velvyslanec William Cabaniss, prezident americké pobočky Tatry Duncan Sellars a šéf Tatry Ronald Adams) po necelých třech letech jako jeden muž vzpomenou, že po nich chtěl někdo úplatek. A navíc jsou shodou okolností ve správnou dobu v České republice, aby je mohla vyslechnout policie.
Adam’s family
Znovuotevření případu nákupu vojenských vozidel Tatra odstartovalo vyjádření exvelvyslance USA Williama Cabanisse a pozdějšího šéfa dozorčí rady Tatry pro Mladou frontu Dnes. Na počátku roku 2008 se řešily problémy mezi Tatrou a subdodavatelem Pragou. Podle Cabanisse si měl o úplatek říct tehdejší náměstek ministra obrany Martin Barták v úterý 26. února 2008 ve washingtonském hotelu Centreville. „S náměstkem Bartákem jsme si normálně povídali. Pak jsme mluvili o problému, který měla Tatra s Pragou. V jednu chvíli řekl, že za určitý obnos peněz – přesnou sumu si nepamatuji – by problémy mezi Tatrou a Pragou mohly být vyřešeny,“ řekl MF Dnes Cabaniss. Údajnou Bartákovu nabídku odmítl a průběh schůzky Cabanissovi dosvědčil i prezident americké pobočky Tatry Duncan Sellars, který jí měl být přítomen. Martin Barták toto tvrzení striktně popřel, s tím, že Sellarse vůbec nezná a nikdy mu nebyl ani představen. Bez zajímavosti není, že o údajném úplatku Američané neinformovali premiéra a ministryni, kteří se dané akce také účastnili.
Následně přišel citovaný deník s tvrzením, že si měl o úplatek říct před washingtonským setkáním Bartákův přítel –majitel společnosti MPI Michal Smrž. A to šéfovi Tatry Ronaldu Adamsovi. Smrž připustil, že s Tatrou vyjednával o možných dodávkách, ale informace o výzvě k úplatku odmítl a hodlá se jim bránit soudní cestou. „Cabanisse jsem neviděl, s Adamsem jsem se setkal asi třikrát. O úplatcích a penězích pro Tatru jsem s ním nejednal. Jenom si matně vzpomínám, že se mně zeptal, jaký mám názor na jeho spor s Pragou a co bych doporučoval. Reagoval jsem ve smyslu, že toho moc nevím, ale pokud Pragu něčím poškodili, a ta by mohla žalobou o náhradu škody uspět, pak bych doporučoval se s ní pokusit mimosoudně dohodnout, což bude pro obě strany výhodnější. To doporučení nebylo nijak imperativní, nebylo doplněno žádným: ,jinak se stane‘,“ tvrdí Smrž.
Podle svých slov zaznamenal, že Adams byl nervózní, protože tatry neplnily ve vojskových zkouškách předepsané parametry. „Cítil jsem obavu z vypovězení smlouvy, protože jsme se potkali krátce po vypovězení smlouvy na Pandury a Adams musel být pod silným tlakem,“ dodal Smrž.
Důrazná žádost
Silný americký zájem o armádní kontrakty ilustruje i další skutečnost. Blíží se totiž termín, kdy vypukne boj o dvě z nejvíce lukrativních armádních zakázek poslední doby. Smlouva o pronájmu nadzvukových stíhaček gripen vyprší v roce 2015 a v dohledné době skončí zároveň životnost takzvané protivzdušné obrany státu. Ministerstvo obrany už teď zvažuje, že vymění zastaralé sovětské protiletadlové rakety země–vzduch 2K12 Kub za modernější. V této souvislosti se podle zjištění týdeníku EURO uvažuje nejvíce o produktu Aspide italsko-francouzského konsorcia MBDA.
Jenže jak se dalo čekat, eminentní zájem o tento kontrakt mají i Američané. A k prosazování amerických produktů použili diplomacii. Chargé d’affaires Spojených států John Ordway proto letos 4. června poslal ministerstvu obrany dopis, ve kterém resort vyzývá, aby si pořídil protiletadlové rakety RIM-7 Sparrow od společnosti Raytheon. A výzva to nebyla ledasjaká, americký diplomat na závěr dopisu, který má týdeník EURO k dispozici, píše: „Důrazně žádáme, abyste si vybrali jako řešení produkt společnosti Raytheon.“
Diplomatických styků při sjednávání armádních kontraktů využívají USA poměrně běžně. Už zmiňovaný někdejší velvyslanec USA William Cabaniss tak například v lednu 2005 kritizoval ministerstvo obrany za přímé nákupy (bez výběrového řízení) protiletadlových střel krátkého doletu a dělostřeleckých protiradarových systémů. „Tato rozhodnutí byla učiněna bez výběrového řízení, čímž bylo několik amerických a mezinárodních dodavatelů vojenské techniky vyloučeno ze soutěže. Nebyla snaha tyto nákupy oznámit jako strategickou zakázku, v níž by kvalifikované podniky zbrojního průmyslu ze Spojených států i odjinud měly možnost učinit formální nabídku. Minimální informace, které jsou velvyslanectví USA k dispozici, nedávají vysvětlení, proč se ministerstvo obrany odchýlilo od standardních akvizičních praktik NATO a EU,“ napsal velvyslanec ve svém dopise ministerstvu obrany.
Témuž diplomatovi už ale nevadilo, že ministerstvo obrany uzavřelo bez výběrového řízení kontrakt za 2,6 miliardy korun na nákup nákladních vozů Tatra od Američany ovládané kopřivnické společnosti. Cabaniss, který tento kontrakt ještě jako velvyslanec protežoval, se pak stal předsedou dozorčí rady automobilky.
Týdeník EURO 47/2010
