Josefínka a Tadeášek, to jsou dvě dětičky věku předškolního. S maminkou Verunkou byli u nás malovat s Ljubou velikonoční vajíčka. Ljuba koupila v Hypernově vajíčka z umělé hmoty a k nim barvy, snad původně určené k malování na sklo. Je to princip tuby se zubní pastou, mačkáte a leze z toho barvička, jenom to ústí je mnohem tenčí.

Děti byly nadšené. Teta Ljuba jim malovala krásná vajíčka: v vlnkami, ty byly mimořádně poetické. S květinovými ornamenty. S proužky a vesele rozmístěnými tečkami.
Je to moc hezké, teto Ljubko, hlaholila dítka.

Též jsem se zúčastnil a několik vajíček jsem taky stvořil. Vajíčko - želvu, pak jsem na vajíčko namaloval pavouka, na jiné housenku a na čtvrté překříženého hada. Pak jsem se uchýlil k počítači.

Když děti odešly, odvážil jsem se sestoupit dolů. Ljuba stírala nánosy barvy ze stolu. Poetické kraslice visely na větvičkách zastrkaných do vázy
"Kdepak je můj pavouk? A housenka? A dvojmo zkřížený had?"
"Odnesly si ho domů. To se jim líbilo nejvíc," zněla odpověď.

Obr.: Poezie velikonoc!!!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena