Bohatě ilustrovaná publikace Beatles. Česká stopa je společnou prací Vladimíra Tučapského (autor první část Brouci za železnou oponou) a producenta Karla Deniše.

Deniš psal zevrubné kapitoly o efektu filmů a písniček Beatles v Česku, ale i na Slovensku, a to samozřejmě s tím vědomím, že slavná skupina nikdy naším státem ani neprojela. Natož tu mít koncert! Jen sami sir McCartney a Ringo Starr u nás později dvakrát bodovali. První z nich teprve 6. 6. 2004 (Park Kolbenova ve Vysočanech) a 16. 6. 2016 (O2 aréna) a Ringo Starr 29. 6. 2011 a 19. 6. 2018, v obou případech v Kongresovém centru.

Zdroje dnes nabízejí víc než osm tisíc cover verzí jejich písní - v podání tří tisíc interpretů - a opakující se prosby o reedice českých předělávek songů bývají někdy odmítány striktním slovem DENIED. Kámen úrazu? Hlavním jsou české verze textů.

A přístup k přebírání písniček ze Západu byl za socialismu poněkud bezskrupulózní, což se po roce 1989 rychle změnilo v opačný extrém. Nu, a proč že jsou české verze songů potírány?

Jde-li o (skoro) doslovný překlad, směřují námitky k „otrocké nepůvodnosti“. A povznese-li se textař naopak, může být zákaz zdůvodněn „odchylkou“ od předlohy. Co ještě víc, majitelé práv ani nemají povinnost tuto věc jakkoli zdůvodňovat. A tak naši vydavatelé a hudebníci do podobného boje často již ani nevstupují…

Budoucí producent Karel Deniš (*1952) slyšel Beatles prvně v lednu 1963 na Radiu Luxembourg a okamžitě vnímal jinakost. Má i dnes velmi solidní přehled a dokonce o „navždy“ zapovězených verzích songů, které sype pro pořádek do krabiček, jimž říká „utajené černoty, nedojednané žádosti a radikální odmítnutí“. Když se pak o problému rozepíše víc, tak tu máme hotovou přehlídku, ano, snad postradatelných, ale právě nedostupností a kuriózností zajímavých pohledů na muziku Beatles.

Bude to (příklad) zrovna půl století, co se - pěvecky vybavená - Věra Špinarová mocně položila do přednesu písně Až za modrou horou, v originále Happy Christmas. Za mořem se to nelíbilo! A ještě méně se majitelům práv zamlouvá verze té samé skladby od Jiřího Helekala (1976) Zkus nakreslit přání. Co s tím? Asi nic. A teprve roku 1989 prošla sítkem Jiřím Kornem předvedená verze To k Vánocům patří.

McCartneyho song So Bad chtěl zase od roku 1985 zpíval Petr Kotvald jako Co s láskou, ale nepochodil. A zrovna tak zná Deniš zapomenutý pokus o hit zpěvaček Marhy a Teny (1972) Hlava se mi zatočila - alias předělávku songu One After 909.

Píseň Luck Of The Irish začal před padesáti lety (1974) prodávat Jiří Štědroň jako Irské štěstí, ale rovněž posléze zapovězeno. I skvělá Eva Pilarová hned třikrát nepochodila. Nejprve s předělávkou Can´t Buy me Love, nazvanou Já čekám dál (1966), a roku 1979 se songem Lady Madonna (Ten bál se koná). Do třetice s verzí Lennonovy písně Mother (Zázrak je žít). To všeuměl a génius František Ringo Čech (*1943) nesmí už dnes oficiálně zpívat Lásku ve třech a půl (1983), což je vtipně přepracovaná klasika Norwegian Wood, a tedy písně, podle níž pojmenoval známý román i japonský autor Haruki Murakami (12. ledna mu bylo pětasedmdesát).

Ale Deniš až moc krutě, řekl bych, popravuje Ringův text, jehož slova sice vzoru úplně neodpovídají, ale osobně mi česká replika přijde zdařilá. A nejen mně. Od dětství se znám s předním českým mandolinistou Petrem Vrobelem, a když nám bylo nějakých devatenáct, pustil jsem u nás doma právě Lásku ve třech a půl; ještě z vinylu. Velmi se Petrovi líbila, ba byl dojat - a v mateřské škole někdy skutečně potkáte kamarádku a nejsou vám ještě ani čtyři, a přece se prvně v žití, ale možná i naposled zamilujete absolutně nevinně.

Láska ve třech a půl (youtube.com)

„Tajemný je také song Lhář (Girl),“ pokračuje zasvěceně Deniš. „Noty a text Edy Krečmara jsou sice v Editio Supraphon k dohledání, ale na rozdíl od nahrávky.“

A kapela Synkopy? Marně chtěla vystupovat s adaptací My Sweeet Lord od George Harrisona (Malý lord). Ale ani Spirituál kvintet (a jeho textař Petr Lander) nepochodili s předělávkou (1970) písně Maxwell´s Silver Hammer (Maxwellovo kladivo) - a roku 1972 otextovala jistá Růžena Sypěnová klasiku Let It Be jako Ona ví. A silně narazila. - Obdobně si naběhla i Hana Zagorová, když stejný text osobně transponovala na To se smí.

Rovněž Jiří Grossmann se pokusil o adaptaci Beatles a song I Call Your Name otextoval pro sebe a Miluši Voborníkovou jako Pojď, usínám. Majitelé práv ale zatnuli této verzi tipec. Posvěcení se (1980) nedostalo ani Představám - v podání zpěvačky Zdeny Lorencové, což původně bylo slavné Imagine.

Ani Karel Černoch roku 1975 neposunul nikam novou variantu písničky And I Love Her (Přijď co nejdřív); rozhodně ne do dnešních autorskoprávních poměrů. A obdobně ztroskotal s Help!, kterýžto song mu odvážně otextoval (1971) Pavel Žák (autor Holek z naší školky) jako Snídani v trávě.

Krásná a semaforská Zuzana Burianová se zase (1971) bez doložky nevydala na Putování za švestkovou vůní (Heart Of The Country) a zpěvák Pavel Novák chtěl (1968) marně zpívat Yesterday jako Slib mi dej. Povolení nepřišlo. Ale ani „sama“ Helena Vondráčková neuspěla (1972), když chtěla píseň Good Night podat Česku jako Sním.

Tolik nešťastníci. Ale byli také šťastní. Oproti moři smolařů například bodovala a úspěšně prošla píseň Ringo Starra Back Off Boogaloo, když ji jako Lásku k říkadlům na singlu zveřejnila (1972) Skupina F. R. Čecha.

I cajdák Mull Of Kintyre v české kotlině zazněl (1978): jako Málo mě znáš - a něco jsem se ho naposlouchal v podání své mladší sestry, když jej za našeho dětství a s doprovodem španělky nacvičovala.

A roku 1979 prošlo Věře Špinarové aspoň Odpouštím, což je vlastně „beatlesácký“ song Oh, My, My,

Roku 1980 uspěly Otázky Jiřího Korna - známá píseň Love - a Evě Olmerové byla povolena česká verze songu Oh, Darling - pod názvem Tvou láskou stíny bloudí (1978).

Abych to shrnul, byl Karel Deniš k Beatles krajně vnímavý a dokonce se domnívá, že právě tahle skupina stanula svým efektem za jeho kariérou hudebního producenta.

Mezi roky 1965-1975 jím každopádně „otřáslo“ nejméně patnáct cover verzí jejich děl - a podrobně je rozebírá. Jmenuji alespoň songy Adresát neznámý (Gott 1964, text Jiří Štaidl, původně From Me To You), Píšu vám (zpíval Jaromír Mayer 1966, text Zdeněk Borovec, původně Yesterday), To vadí (Petr Spálený 1969, původně Ob-la-di), Hej, Jude (Marta Kubišová 1969, text Zdeněk Rytíř), S tebou (Marie Rottrová 1973, původně C Moon) a Namále mám (Jiří Schelinger 1975, text Jiří Grossmann, provedení Skupina Františka Ringo Čecha). - Na samém konci knihy Deniš ještě dost rozvolněně komentuje známé filmy Perný den (1964), Pomoc! (1965) a Žlutá ponorka (1968).

Ten první (u nás byl uveden roku 1965) se původně jmenoval Beatlemania a odehrává se ne snad v průběhu dne, ale během 36 hodin. Ještě je černobílý. Druhý (u nás uvedený teprve 1968) obsahuje jak odkazy na - tehdy moderní - bondovky, tak odkazy na (už tenkrát prastaré) komedie bratří Marxů. O filmu Help! se sice říkalo, že je podle námětu samotného Petera Sellerse, ale užívání marihuany už bylo na chlapcích Beatles trochu znát. Ani exotické exteriéry, a to Bahamy, Alpy a Stonehenge, film tak úplně nezachraňují - a Paul McCartney ostatně později konstatoval, že tam sice hráli, ale na rozdíl od Perného dne „jako hosté“.

Třetí film Žlutá ponorka u nás byl uveden teprve v prosinci 1972 a hraná je pouze sekvence na konci. Jinak je kreslený. Ale kreslení Beatles nemluví svými hlasy.

Skvělý český plakát k filmu vytvořil Antonín Sládek a nejlepší písní je Lennonovo Hey Bulldog; jenže se ta písnička, pozor, původně nevyskytuje ve všech verzích. Snímek byl krácen. - I když sami Beatles tohle dílo původně odmítali, po zhlédnutí byli prý pokojeni, a návštěva premiéry se bohužel stala jedním z jejich posledních společných setkání. - Po výtvarné stránce stvořil Žlutou ponorku (po mamince) poloviční Čech Heinz Edelmann (1934-2009), kterému by letos bylo devadesát, a byl to „náš Dalí,“ jak hrdě řekl Paul McCartney.

Kniha Beatles. Česká stopa má docela únosnou obrazovou přílohu, jíž dominuje slovenský fotograf Dežo Hoffmann (1912-1986). Byl to emigrant a sloužil za války v RAF. Beatles poznal roku 1962 a měl snad velké štěstí, když je mohl fotografovat.

Vladimír Tučapský a Karel Deniš: Beatles. Česká stopa. Vydalo nakladatelství Toužimský a Moravec. Praha 2022. 136 stran.

Beatles - česká stopa - Vladimír Tučapský, Karel Deniš | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví