Sobota 14. června 2025, svátek má Roland
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

KNIHA: Víno obveseluje srdce člověka!

Journal extime foto: Neviditelný pes

Vaculíkovsky robustní deník Michela Tourniera

Výtky nakladatele Gallimarda (po zveřejnění jednoho svého románu jinde) odbude spisovatel Michel Tournier (19.12.1924-18.1.2016) korejským příslovím: „Drobné zrady dělají velká manželství.“ Do deníku pak suše poznamenává, že ono „korejské přísloví“ si pro daný účel na místě vymýšlí...

Tolik jeden z osmapadesáti záznamů přiřazených v Tournierově stylizovaném deníku jednoho roku pod měsíc březen. (Rok neoznačený letopočtem je rozčleněn pouze do dvanácti měsíců coby kapitol. Formou jako by si tak knížka nárokovala jistou nadčasovost.) Je v něm ironie, sebeironie, přiznání k mystifikaci. Nevystihuje ale zároveň paradox naší civilizace? Cožpak před čímkoli, co se tváří jako východní moudro, nejevíme tendenci sklonit se, srazit podpatky, padnout takříkajíc na zadek? (A nemá se v daném případě věc spíše tak, že i zrada vnímaná pachatelem jako drobná může manželství zcela zničit, pokud mu ji druhý neodpustí?)

Momenty vaculíkovské

Journal extime

Hned první z březnových zápisků se týká počasí a zahrady: „Suchý a prosluněný chlad. Zahrada je čistá a nehybná jako obrázek.“ (Červenec pak spisovatel charakterizuje jako „aktivní léto“, zatímco srpen jako léto „pasivní“, směřující k podzimu; za „vrcholného léta“ – německy Hochsommer – nastává únava z vedra, ve vzduchu visí elektrické výboje a bouřky.) Podobně jako Ludvík Vaculík (23.7.1926-6.6.2015) rozvíjí Michel Tournier postřehy a glosy ve stálém kontaktu s přírodou. Dění na zahradě, potažmo v domě (tvůrce obýval bývalou faru na venkově poblíž Paříže) je věnováno patrně nejvíce z deníkových oddílků. Rozdíl vůči Vaculíkovi je ovšem v tom, že Tournier si najímá zahradníka, kdežto Vaculík třeba sám štípal dříví. (Zápas/souhru dřeva a nástroje Vaculík např. ve fejetonu Bez Googlu líčí zasvěceně, kdežto Tournier pozoruje kácení stromu jaksi zvenčí a s úvahou, co by se stalo, kdyby ...)

Vaculíkovsky robustní jsou Tournierovy aforismy a úvahy věnované veřejnému dění. Jako kulturní celebrita býval zván na kulturní akce, vedle jiných osobností jej vícekrát poctil návštěvou jeden z francouzských prezidentů. V rámci společenské konverzace, stýská si Tournier, totiž nešlo v určitém okamžiku neříci: „Pane prezidente, přijeďte.“ Tichá naděje, že pozvaný stejně nepřijede, se nakonec nepotvrdila. K prezidentským návštěvám pak – k hostitelově pramalé radosti – pokaždé patřilo, že ochranka obrátila dům vzhůru nohama. (Zde se, dodejme, přímo vnucuje obtížně přeložitelné / kulturně přenosné: „Přijďte zas, my k vám také nechodíme.“ Anglicky snad: „Come again, sometime...“ s patřičně odrazující intonací u „sometime“.) Vaculíkovskou originalitou, hranatostí až nekorektností se vyznačují Tournierovy úvahy o francouzštině, němčině a angličtině (jazyku nyní „vykořeněném“, původně prý „kreolštině“ na bázi francouzštiny, mazaně vynalézavé „jako každá kreolština“).

Náboženství, civilizace, alkohol

S Vaculíkem pojí Tourniera též setrvalý ohled na víru a rozhovor s ní. Jako Vaculík se vymezuje proti převládající laxnosti: „Obecně lze konstatovat, že Voltaire je ve Francii hrozně přeceněn. Co zůstává z jeho díla? ... Představuje však zábavného, ležérního intelektuála, jakého Francouzi považují za ideál zapomínajíce na to, že největší Francouzi se jmenují Corneille, Balzac, Victor Hugo, Zola atd. a že jsou těžkotonážní, majestátní a silní.“ (Přiřazeno pod červen, kdy autor listuje novým vydáním Voltairova Filosofického slovníku, díla „povrchního“, „zoufale průměrného“.) Jaký to kontrast s několika bezděčně voltairovsky ležérními pasážemi z deníků Michala Viewegha z let 2005 a 2010, jinak nejspíš vrcholného Vieweghova díla! (V paměti mi trvaleji utkvěla jedna: „Islám naléhavě potřebuje vizážistu.“)

Citujme ještě v úplnosti jeden z dvaapadesáti záznamů červencových: „Vychutnávám si portské, přitom čtu noviny. Neběží o maličkost: tři měsíce jsem si zakazoval jakýkoli alkoholický nápoj. Dnes ráno jsem mohl odpovědět na tři otázky: 1. Jsem takové abstinence schopen? Odpověď: ano. 2. Připravuji se tím o něco? Odpověď: ano. 3. Jaký z toho mám užitek? Odpověď: žádný.“ Není vyznění opět až vaculíkovsky provokativní? „Ode dneška už natrvalo ani kapku!“ – To jsem naposledy četl v deníku filmového kritika Jiřího Cieslara (7.2.1951-16.1.2006) z let 2003 až 2006 vydaném nedávno pod názvem Matouš (kniha je nazvána podle křestního jména terapeuta, u něhož se Cieslar léčil z alkoholismu a depresí), předtím v jakémsi rozhovoru herce Tomáše Hanáka. Cožpak ale opravdu, navažme na Tourniera, musí být nediskutovatelným cílem (přes nějž takříkajíc „vlak nejede“) vymanění se ze závislosti na alkoholu pouze a jenom doživotní úplná abstinence jako jediná udržitelná alternativa? Není totální abstinence až nelidská? Nepatří výroba a konzumace alkoholu k samotným základům naší civilizace? Neopěvuje náhodou už Bible, jak víno „obveseluje srdce člověka“ (Žalm 104)? Nebyl snad nakonec také zde zanedbán rozhovor s židovsko-křesťanskou tradicí, zatímco byly poněkud jednostranně zpytovány tradice východní?

Jak vidno, stylizovaný Tournierův farský deník blíže neurčeného roku je podnětný, provokativní, relevantní, aktuální. Já si jím zmírňují dvojnásobný abstinenční příznak: Už přes rok mi chybí pravidelné fejetony Ludvíka Vaculíka a postrádám deník roku 2015 srovnatelný s Vieweghovými deníky (jedinečnými např. množstvím zapracovaných minirecenzí knižních novinek) z „báječných“ roků 2005 a 2010...

Tournier, M.: Journal extime. Edition revue par l ́auteur. Gallimard 2004, 272 s.

Jan Kovanic
14. 6. 2025

Kdo chodí spát s raketami, nesmí se divit, když se ráno neprobudí.

Gita Zbavitelová
14. 6. 2025

Izrael v noci na pátek podnikl dlouho očekávaný útok.

Aston Ondřej Neff
14. 6. 2025

Izrael udeřil, protože jeho zájmy jsou ohroženy.

Jan Bartoň
14. 6. 2025

Izrael zasáhl cíle, které souvisí s výrobou jaderné zbraně.

Andor Šándor
14. 6. 2025

Ukrajinský útok na ruské strategické bombardéry, dost pravděpodobně za pomoci americké CIA a kdo...

Miroslav Korecký
14. 6. 2025

Pozor na poslanecké bikiny – jednou se z nich mohou stát bikiny ministerské! Proč ti, kdo dělají...

jhr Jan Hron
14. 6. 2025

Americký ministr obrany Pete Hegseth v Kongresu naznačil, že USA mají připravený plán případné...

Adam Hájek, Petr Topič
14. 6. 2025

Až stovku dronů měsíčně sestaví tým nadšenců kolem české iniciativy Spark spolek. Výkonné a levné...

Petr Kolman
14. 6. 2025

V devadesátých letech minulého století jsem měl to štěstí (Apolena Rychlíková, Tomio Okamura či...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz