Václav Gruber (*10. 3. 1953) se brzy dožije sedmdesáti, je lékař a spisovatel a dal zrovna dohromady sedmnáctku. Nebylo to lepé děvče, které v lednu 2023 sjelo na snowboardu (a zbytek po zadku) Matterhorn, k čemuž tímto ani nevyzývám, ale jde o sedmnáctku povídek v knize, příběhů hororových občas až matterhornsky.

Nazval je neobratně Už vám straší ve věži? a vedle strašisláckostí jde o směs vědecké fantastiky, krimi a humoru. Plynulý přechod mezi vtipem a závratnou hrůzou je dobrá finta, čtenáře umí zaskočit. Docela ji ovládal autor Černých baronů. Koneckonců nejde o podfuk a řekl bych, že je to spíš odraz autorova realistického vnímání světa. Ten je právě takovou „siláží“ utrpení, paradoxů, smíchu a odražených nábojnic; kdo jiný by to měl chápat lépe než Gruber, který dal Hippokratův slib. Je praktik, ale svá dramata psychologicky propracovává. Obyčejně spěchají k pointě. Líbí se mi jeho parafráze.

Jistě, slovo parafráze navozuje pocit, že autorovi došly nápady. Bývá tomu jinak, i když se zdá, že uzmu slavný titul, překroutím ho po svém a přizpůsobím době, politice, počasí a manželce. Ve skutečnosti jsou parafráze regulérní žánr a dokonce to není v jejich případě ani o tom, že původní ponaučení automaticky obrátím naruby. Gruber napsal mimo jiné povídku Ptáci II. Jeho knihu uzavírají a jsem potvora, tak vyslepičím, že se ke slovu dostanou drony. Roje dronů. Předloha anglické spisovatelky Daphne Du Maurier překonána. Či ne? Už si porovnejte každý za sebe.

Ptáci II mají v knize souputnici v próze Občan Telefon - s Gruberovým často obsazovaným hrdinou Plíhou. Občan Telefon začíná v té slastné budoucnosti, kdy už Evropská komise projednává elektronickou osobnost a kdy Apple zahájil prodej iPhonů XX-F. A k dalším parafrázím. Robert Bloch, autor Psycha a velmi slavné povídky Vlak do pekla, která je vlastně vtip (a svého času byla v českém překladu zveřejněna ve stejnojmenném sešitě edice Karavana), by se neštětil a pobaven by - podle mého názoru - akceptoval Gruberův text Kdy jede další vlak do pekla?, kde si autor hraje s nápadem vlepeným na hodinky zastavující čas. Čerti, ti nikdy nespí a nejméně podle Marka Twaina kupodivu dokonce stvořili svět (viz jeho Tajemný cizinec); a tak Gruber figuru ďábla posunul na parket s názvem Po čertech dobrý obdchod. Pohrává si s časem a podpisy lidskou krví a nevím, zda ďábel svět opravdu založil, ale zničit by ho mohl. Nukleárně, jakkoli.

Další inspirací se Gruberovi staly dvě Nesvadbovy prózy Upír LTD a Upír po dvaceti letech. Vím, vy znáte spíš Herzův film Upír z Feratu, ve kterém hrají Jiří Menzel, Jan Schmid a Dagmar Veškrnová, dnes Havlová. Podle mě se tento film vepsal do duše celé generace v čase, kdy se tady v Československu horory takřka netočily. Herz to chytře obešel. Dokonce tam hraje upíra. A inspiroval se přitom u režiséra Murnaua! S Gruberem ten film ctíme a kladu si rád otázku, jestli je auto na krev úplná výhra. Na benzinu sice ušetříte, ale ta bolest! Upír ze Cvikova odpovídá na otázku jen částečně a tematicky míří k něčemu dalšímu.

Už bych měl končit, ale znáte možná povídku Vítr; napsal další klasik science fiction a hororu Ray Bradbury. Také Gruber má tudíž Vítr ve své knížce a temné linie v jeho díle převažují. Netuším, zda vám Matterhorn připomíná sekeru, ale on ve svých příbězích pro ni nechodí nikdy moc daleko. Ani to nedělá kvůli třískám na podpal. Jeho hrdinové to kvůli nim nedělají a bohužel neumírají pouze lidé, ale i zvířata. Bylo to nutné? Život je drsný a příroda životu rovna. Graham Greene (mj. oblíbený autor výše zmíněného Švandrlíka) řekl: „Život je absurdní, tak je vždy naděje.“ Gruber výrok naštěstí zná, tak píše i podle něj.

A titulní povídka? Je dystopií. Uvědomělí občané jsou ovládaní televizí. Možná měla televize vrhat původně světlo, ale pomyslně chrlí TMU. Oproti tomu ryzí humor představuje Jsi to, co jíš. Text Nechoď spát se slepicemi je detektivka. Jenom nehraje podle detektivních pravidel. Ani mysliveckou latinu si Gruber neodpustil a voperoval do svazku Tichou noc. Ne tu hudební skladbu. Příběh o setkání myslivce s nosorožcem. Stane se!

Brutální story o krásné stalkerce si přečtěte pod titulem Je přece můj. Jako by vypochodovala z archivu akt o sériových vrazích. Dobře si rozmysli, co doopravdy chceš je příběh o cyklistovi-strašidlu. „V zoufalých vzlycích poraněné ženy se tiché skřípění pedálů a zrezlého řetězu snadno ztratilo. Ta nezřetelná postava v kápi se vzdalovala do nastávající noci…“ Zajímavou science fiction je Houstone, mám problém. Zápletka pracuje s dosud posledním přistáním Američanů na Měsíci, ale i přistáními dalšími, o kterých jsme nevěděli. Je to kosmický horor a neodehrává se pouze na Měsíci, protože kontaktem s jiným vesmírným tělesem a jeho faunou-flórou může být - samozřejmě - infikována Země. „Za mě“ kniha obstála.

Václav Gruber: Už vám straší ve věži? Akcent. Třebíč 2022. 150 stran.

Už vám straší ve věži? - Václav Gruber | Kniha na Alza.cz