Japonský scenárista a výtvarník Gó Tanabe (*1975 v Tokiu) adaptoval v letech 2016-2017 do podoby mangy (slovo manga přijímá svět i pro japonské komiksy jako takové, a tak sem náleží i tenhle, tradičněji kreslený) román V horách šílenství, který vznikl ve Spojených státech roku 1931, ale uveřejněn byl prvně až pět let nato (1936). Napsal ho klasik Howard Phillips Lovecraft (1890-1937).

Spisovatel Josef Škvorecký kdesi vzpomíná, že četl tento bizarní horor poprvé, když byl zrovna nemocen, v horečkách, a měl taktéž díky sklonu k blouznění to štěstí jím být mocně zasažen. To samé se později pokusil přenést na své studenty v Torontu, ale nikoli vždy se věc podaří. Skutečně záleží také na prostředí nebo osobnostním nastavení. Zvlášť když dnes víme o Antarktidě poněkud více, než věděl Howard Phillips Lovecraft.

Gó Tanabe zvládl přinejmenším jedno. Adaptoval předlohu značně věrně, dosti realisticky a nepitvorně, věrohodně, s úctou, a přece neskutečně působivě. Postůjme v té souvislosti ne snad nad hrobem veledíla, ale naopak a pouze u momentu, kdy jest titulní pohoří hrdiny objeveno a dva členové antarktické výpravy uvnitř hazardně přistávají v letadle. „Ne-napadlo by mě, že se v Antarktidě bude nacházet obří černé pohoří,“ poznamená jeden, když si uvědomí, že se skupiny vrcholků táhnou, kam oko dohlédne. „Kdyby mi to někdo řekl, myslel bych si, že je to cvok.“ A druh odpoví: „Jsou to skutečně hory šílenství.“

Co Lovecrafta k psaní tohoto neobvykle na něj dlouhého příběhu přivedlo? Bezesporu nedokončený román Edgara Allana Poea Příběhy Arthura Gordona Pyma (1838) a magická Ulalume téhož básníka, inspirovaná dobovými zeměpisnými objevy - a nelze než z veršů velestručně citovat (spolu s japonským kreslířem):

V těch dobách, kdy mé srdce bylo sopečné
Jako řeky strusky, co se valí
Jako láva, co se nekonečně valí
Její sirné proudy po hoře Yaanek
V nejzazším podnebí pólu
Jež se s rykem valí po hoře Yaanek
V říši mrazivého pólu

U slova mrazivého se zastavme. Antarktida je děsivá již jen hlubinami rtuti pod nulou, ale Lovecraft smrtící teploty očividně - a snad v zájmu příběhu - trochu podceňuje. Dělá to i navzdory tomu, že se sám chladu až přemrštěně bál, nebo právě proto. Dobrodružství, které vysnil ve městě Providence, se každopádně netočí jen okolo šancí zmrznout či nezmrznout, ale víc (a opravdu) kol možnosti zešílet z objevů v dotyčných horách. Spolu s příběhem autor navíc vytváří pozoruhodný mýtus. Činí tak bravurně a s pocitem, že právě na tom nejméně hostinném kontinentě je třeba zakleta i uchována „tajná historie“ naší planety.

Od svého prvního vydání - v dnes už kultovním časopise pulpové éry - ovlivnil Lovecraftův příběh rozvoj hororu, ale také science fiction. A právě tento román taky inspiroval dnes už klasickou Campbellovu povídku Kdo je tam?, známou z filmových adaptací jako Věc a v původní, ještě nezkrácené verzi jako Ledové peklo (česky 2021).

Kostra původního Lovecraftova příběhu je vlastně celkem prostá (na první pohled), a přece v zákulisí promyšlená a silně propracovaná. Koncem roku 1930 se vylodí na nejpříhodnější části pobřeží (a tedy tam, kde před nimi začínali pochody také Scott či Shackleton) pětapadesát spolehlivých aljašských psů plus dvacet prozatím živých a nerozpitvaných mužů.

Výprava vyslaná fiktivní univerzitou zkoumá zemské vrstvy a objeví zkameněliny, a to včetně trilobitů hlubin. V jednom kameni najde i stopy po záhadném organismu, který přece nikdy neměl existovat - v tak strašně dávných dobách. Kde se vzal na Zemi? Muži vystupují na Mount Erebus a pomocí telegrafu jsou občas ve spojení s novinami Arkham Advertiser. Později najdou jeskyni, kterou pojmenují Brána do minulosti, a objevují stvoření, které zanechalo onu rýhy v hlubinné břidlici. Ale to je výprava již rozdělena, přičemž Lakeův tým má 34 psů a tucet mužů. Ne, s těmi to nemá dopadnout dobře, a tušíme něco podobného už při jejich setkání s „věcmi“, které až příliš připomínají to, o čem se lze dočíst v knize Nekronomicon.

Což našli onu děsivou plošinu Leng - z pradávných textů?

Je příliš pozdě si přát, aby texty z knihovny nikdy neutkvěly v badatelově mysli. Už tam jsou zavrtány jako červi a je zrovna tak pozdě na slabošská přání. „Neměl jsem v naší knihovně o tomhle číst. Neměl jsem na ty zmínky vůbec narazit. Teď bych byl klidnější.“

Opakující se fata morgana ukáže znenadání i nepochopitelné, „kyklopské“ město, které přece nemůže mít předobraz nikde na zeměkouli. Anebo snad má. Anebo město čeká za Horami šílenství? Co znamenají geometricky přesné otvory v úbočí hor a jaké je tajemství života na Zemi? A proč se plazí to, co mělo být dávno mrtvé? Čeho jsou zuřivé reakce psů nejlepším důkazem? Badatel Lake, kterého od začátku vnímáme jako fanatika, ba snad šílence (a je tak i kreslířem záměrně zachycen) objeví v největší jeskyni podivnou hvězdici ze zeleného mastku. Její tvar brzy bude mít i pohřební mohyla, pod jejímiž cípy najdou lidé děsivé bytosti.

At the Mountains of Madness je mistrovské Lovecraftovo dílo a vrchol generovaných jím „kosmických hrůz“. Není to fantasy, je to sci-fi, avšak nebývalé děsivá. Pulpovým časopisem Weird Tales byla sice pošetile omítnuta, ale ještě před Lovecraftovou předčasnou smrtí se zveřejnění dočkala v časopise Astounding Stories. Nakladatelství Crew vydává komiks ve dvou svazcích, které se čtou po japonsku. Znamená to zprava doleva a od poslední stránky k první. Tak jsou i listy číslovány a strana s tím nejvyšším je tam, kde mají naše knihy začátek. Ujišťuji vás, že to nevadí. Postupovat „pozpátku“ při prohlížení je věcí jen několika vteřin či minut zvyku.

Gó Tanabe: V horách šílenství H. P. Lovecrafta. Kniha první. Z originálu KYOKI NO SANMYAKU NITE LOVECRAFT KESSAKUSHU přeložil Vít Ulman. Vydalo Nakladatelství CREW (šéfredaktor Jiří Pavlovský, ředitel Petr Litoš). Praha 2023. 592 stran

V horách šílenství H. P. Lovecrafta 1 - Gó Tanabe | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví