Úterý 18. února 2025, svátek má Gizela
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

KNIHA: Léčka

aneb Jak to je s tou nedokončenou knihou

Milí čtenáři, v prvním díle seriálu „Jak se rodí kniha“ jsem vám slíbil, že jednoho dne vydám ukázku z nikdy nedokončeného díla o budoucí francouzské občanské válce. Je pomalu čas, abych ten slib splnil.

Jelikož ale nejde o úplně samostatný text, nejdřív bych k němu měl dodat nějaký ten úvod – a toto je on. Koho úvody nebaví, může jej přeskočit; doufám, že to nebudou úplně všichni.

*****************************

Celý příběh je založen na otázce, kterou řeším už delší dobu: „Mohla by se v jižní Francii jednoho dne zopakovat alžírská občanská válka?“ Je to jedna z mých nočních můr, protože v současných poměrech světa nemůžu vyloučit odpověď znějící „Ano“.

road forest

Některé ingredience, které vedly v Alžírsku k osmiletému zabíjení mezi bývalými sousedy a skončily úplným zánikem – naštěstí vesměs jen vystěhováním – tamní evropské a židovské menšiny, se v dnešní jižní Francii opakují. Etnické a náboženské složení velkých měst je jedna z nich. Druhá ingredience je vzájemné odcizení, protože obyvatelé proslulých banlieues a rezidenti bohatších, dosud vesměs nativních čtvrtí se rozhodně navzájem nevnímají jako občané téže Republiky. Co se Republiky týče, spousta mladíků lelkujících po ulicích měst by si s potěšením zatančila na jejím hrobě. Zmenšující se „bílá“ populace, částečně vzešlá z francouzských uprchlíků z Alžírska, zase považuje současné směřování Francie za zásadně pomýlené. Nikde neslaví Marine Le Pen takové velké a trvalé úspěchy jako na jihu. Na Korsice nebo v okolí Marseille sice Macron loňské prezidentské volby také vyhrál, ale jen o desetinky procenta.

Pak je tu džihád, věčná vábnička násilnických myslí, kázaný nejen v některých (ne vždy legálních) mešitách, ale i po internetu. Občanská válka není referendum, nevyžaduje 50,1 % hlasů. K jejímu rozhoření stačí podstatně menší podíl lidí ochotných vzít do ruky zbraň.

Ani Macron, radikální centrista (dodnes vlastně nevím, co to znamená…), není tak naivní, aby o problému nevěděl. Potíž je v tom, že on vůbec nemusí mít řešení. Před pár dny představený „plán proti chudobě“ nicméně vypovídá o tom, že se Paříž ještě úplně nevzdala. Všimněte si těch opatrných formulací v článku: „deprivované distrikty“ jsou nejspíš ekvivalentem našich „sociálně vyloučených lokalit“. Ostřeji řečeno, jde o ghetta a o to, co z nich za pár let bude.

Možná dosáhne Macronův plán úspěchu. Možná ne. Jak by to mohlo vypadat v případě, že ne, o tom je slíbený text.

*****************************

Musím se ještě zastavit u postav příběhu. Mají svoji historii a některé z nich skoro vidím před sebou.

Charlesje úředník středního věku, jediný Francouz mezi Korsičany. Začátek nepokojů jej zastihl na neoficiální návštěvě u korsického spolužáka. Náhoda, která mění životy. No dobře, ona to není úplná náhoda; Charles má s korsickou mafií určitý obchodní vztah, protože spoustě problémů se dá předejít správným razítkem a úředníci z povolání vědí, jak to razítko získat, ať už je starostou města kdokoliv. Ostatně mafie dávno zjistila, že musí mít svoje lidi ve všech stranách. Pak je jedno, jak dopadnou volby.

Úmyslně jsem mu vybral běžné jméno, které nosili králové i pekaři. Nenese s sebou žádné stereotypy, ani hrdinské, ani negativní.

Ze začátku je Charles v chaotické občanské válce k nepoužití, protože o bojování neví nic. Korsičané by se jej možná i rádi zbavili, ale je jich málo a nemohou si moc vybírat. Má jedno velké štěstí (on i jeho spojenci): nepřítel na tom z hlediska bojových kvalit není o nic lépe. Mladíci z banlieues mají sice krutosti a lhostejnosti dost, nadšení pro svatou válku jim také neschází, ale z hlediska technických kvalit jsou to neškolení amatéři a na výsledcích se to projevuje. Občas vlezou do pasti, které by se profesionál vyhnul obloukem.

Peretti profesionál je, respektive dlouho byl, a to přímo v cizinecké legii, do které, proti všem mýtům, mohou běžně vstupovat i francouzští státní příslušníci. Takže ty pasti chystá. Představuji si ho jako poddůstojnické „malé pivo“, teď už s trochu šednoucí pěnou, pardon, vlasy; táhne mu na padesátku. Jak to, že takovému skrčkovi kdysi vůbec dali bílou čepici, képi blanc? Vrozená energie je jeden důvod, ale hlavně to opravdu dobře umí s výbušninami a prsty má ve svém věku ještě všechny, což je u pyrotechniků nejlepší důkaz kvality. Jak tuhle svoji odbornost uplatňoval později, při práci pro korsickou mafii, lépe nezkoumat.

Orsucci, druhý bývalý voják, je mladý. Vyrůstal na dietě videí Islámského státu a tweetů obránců syrského Kurdistánu. Svoje vojenské řemeslo ovládá dobře, ale podstatu ozbrojeného konfliktu vidí úplně jinde, než jeho starší kolegové. Je s ním přiměřená sranda, dokud nemusí někoho zabít.

Modestomá v mafii vysoké postavení, a nejen kvůli tomu, že se narodil v nejprominentnější rodině. Je to typ jedince, na kterém celá organizace v dobrém i ve zlém stojí; a to zlé je opravdu hodně zlé. Zalžete mu jednou. Podruhé … ó ano, nejspíš zůstanete naživu, ale veškerá chuť na podobné legrácky vás přejde. Už za míru to byl žralok chodící v obleku. Co se situace zhoršila, ani ten oblek nosit nemusí. Není hlupák a možná má i vysokoškolský titul z nějakého seriózního oboru (tipoval bych na inženýra-stavaře nebo dokonce architekta), ale je chodícím důkazem skutečnosti, že inteligence je morálně neutrální pojem.

Konečně vrána je opravdu jen vrána, trochu troufalá. Žádnou magii nečekejte. Nejsme u Sapkowského.

*****************************

Úvod a představení máme za sebou. Navnadil jsem vás? Poněkud se obávám toho, že si teď představujete nějaké veledílo. Není to veledílo a kvalitu nejsem ani schopen posoudit, k tomu nemám od své vlastní práce dostatečný odstup. Může být, že je to úplná blbost. Tenhle žánr moc nepíšu a někde to bude určitě skřípat.

Ale rozhodl jsem se vás pozlobit. Pro dnešek bylo čtení dost. Samotný text povídky se zjeví na tomto webu … ve čtvrtek 20.9. v 00:00 hodin středoevropského letního času.

Mezitím můžete číst Zapomenuté příběhy. Pokud je ještě nemáte, snadná pomoc, rád vám je vyexpeduji i s věnováním.

*****************************

Hudební epilog
I když ex-legionáře máme v úryvku jen jednoho, jeden je více než žádný. Podstatně více.

****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY
Toto je kniha nejen čtivá, ale hlavně chytrá. Škoda, že se nepředčítá na středních školách. Ve spoustě okamžiků stáli lidé jako my před složitými rozhodnutími. Jejich zapomenuté příběhy sepsal Marian Kechlibar a my se z nich můžeme poučit i dnes.
Objednat si ji můžete na této adrese.

Zapomenuté příběhy1

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora

Aston Ondřej Neff
18. 2. 2025

Kde je řešení? Co se stane, až utichnou na Ukrajině zbraně?

Bitva o ostrov Iwodžima začala vyloděním 19. února 1945.

Tomáš Guttmann
18. 2. 2025

Od USA se čeká, že budou Evropu financovat ale ne kritizovat.

Lucie A. Sulovská
18. 2. 2025

Ruský vyjednávací tým dostává konkrétní kontury, ten americký také.

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
17. 2. 2025

V těchto dnech prožíváme převrat v našich životech.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Drieu Godefridi
17. 2. 2025

Brusel vstoupil do éry divokého západu „každý sám za sebe“.

Chechtavej tygr
15. 2. 2025

Slečna je ctnost sama, a tak jde raději dál.

Martin Korbáš
17. 2. 2025

Porážku s týmem USA dokázali hokejisté Kanady napravit výsledkem 5:3 nad Finskem, díky kterému si...

Lidovky.cz, ČTK
17. 2. 2025

Na mezinárodním letišti v Torontu havarovalo v pondělí letadlo, uvedly kanadské úřady. Podle...

Ondřej Neff
17. 2. 2025

Projev J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci měl samozřejmě svůj obsah. Je široce a...

Lidovky.cz, ČTK
17. 2. 2025

Pražský dopravní podnik (DPP) zatím nesmí uzavřít smlouvu na nové vlaky metra za 86 miliard korun....

ČTK, Lidovky.cz
17. 2. 2025

Válka Ruska proti Ukrajině kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz