28.11.2022 | Svátek má René


KNIHA: Další Zapomenuté příběhy jsou na světě.

6.10.2022

Vážení a milí, původně měly Zapomenuté příběhy 6 vyjít už 30. září, leč zasáhla nějaká náhoda a kamion dopravce je prostě v příslušný den nenaložil. Tím pádem jsem musel škrtnout původní plán – pobalit všechny předobjednávky přes víkend – protože jsem knihy jednoduše neměl v ruce. Ale teď už jsou tady, takže balím jako čert.

(Dá se čekat, že vyřízení všech předobjednávek potrvá zhruba do čtvrtka.)

Barva obalu je malinko jiná, než jsem původně čekal, míň do námořnicka a více do švestkova, ale na první pohled se nezdá, že by to něčemu vadilo. Inu, rozdíl mezi monitorem a realitou.

Pokud jste tedy až dosud váhali s tím, pořídit si knihu, která ještě neexistuje, teď už můžete směle objednávat. Ještě jsem nestihl upravit sadu všech knih a sadu samotných ZP, a to hlavně proto, že nemám správné obrázky. Pokud byste chtěli všechno, je potřeba přihodit do košíku sadu zvlášť a ZP6 zvlášť. Omlouvám se za tak nepohodlnou situaci, je toho nad hlavu. Do konce týdne snad nové obrázky budou a vše bude fungovat, jak má.

V souvislosti se sadami … začínají docházet téměř zároveň ZP1-ZP4 a Levandule. Tedy ještě to není kritické, nejméně je ZP2 (kolem pěti set), zbytek stále ještě kolem tisícovky. Ale je možné, že letošní Vánoce budou na nějakou dobu poslední, kdy půjde hladce objednat sadu všech knih.

Za normálních okolností bych to řešil dotiskem, ale ceny tisku poměrně výrazně vzrostly. A dělat dotisk pěti titulů naráz, to by byla slušná šestimístná částka, kterou by bylo nutno utratit předem a která by se vracela velmi dlouho, minimálně rok. Takže nevím, kdy si na to troufnu a zda vůbec. Nerad bych totiž, abych v dalším dílu série článků Černé díry v červených číslech musel psát o sobě.

Výtisků Zapomenutých příběhů 5, Zapomenutých příběhů 6 a To nejlepší z blogu je zatím dost. Mimochodem, myšlenka vydat „To nejlepší z blogu“ coby papírovou zálohu webu se docela osvědčila. Před několika měsíci totiž při aktualizaci WordPressu došlo k takovému rozhození databáze, že staré články se zdeformovaly do nečitelné podoby. Čitelné jsou stále ještě v archivu Neviditelného psa, díky bohu aspoň za to; opravovat totiž cca 700 textů po jednom ručně, na to nemám kapacitu.

Inu, člověk čeká cenzuru a ona dřív přijde technická závada. Tak jako tak, jsem rád, že ta „záložní“ kniha vznikla.

A nyní se s vámi, dámy a pánové, opět loučím a jdu znovu balit. Ještě totiž zbývá cca pět set objednávek k vyřízení.

Hudební epilog

Tahle hudebnice z Tchaj-wanu přepracovala pro tradiční čínské nástroje kdeco. Má dobrou náladu, já taky.