„… farem patřících lidem, kteří přišli do Ameriky hledat lepší život – Židům, Italům, Polákům, Irům i Arméncům, JEŽ se tu usadili koncem sedmnáctého století …“ (Carey, E.: Stalo se v New Yorku, Euromedia Group – Ikar 2022, s. 43, zvýrazňujeme) – Zájmeno JENŽ má v prvním pádě množného čísla mužského rodu životného opravdu tvar JIŽ, důrazně poučil Karel Oliva (O tom zájmeně, Lidové noviny 19.8.2021) korektorku svého listu (a svého předchozího článku) i veřejnost. V Olivových šlépějích se rozhlédněme po tuzemské knižní produkci. (Více k překladatelskému skvostu Stalo se v New Yorku viz minulý článek.)

„Zato sociální demokracie by dnes mohla zaznamenávat přímo raketový růst, kdyby v jejím čele stál někdo nezdiskreditovaný službou Babišovi, JEŽ by dokázal celek strany personálně pročistit …“ Ve sborníku Český restart (Zeď Praha 2023, s. 275, zvýrazňujeme) je v citátu Jakuba Patočky tvar JEŽ třeba nahradit tvarem JENŽ. Kdosi – možná politolog sám, možná korektor či editor – upřednostnil rádoby inkluzivní formu (společnou pro všechny tři rody v prvém pádě čísla jednotného, ba dokonce – jako u Careyové – též čísla množného) …

„Při jednoduché otázce, zda by v případě napadení našeho sousedního státu či dalších členů NATO podpořil jejich vojenskou pomoc, se vyhýbal jednoznačné odpovědi, KTEROU si naši zahraniční partneři vysvětlili jednoznačně tak, že odmítá naše členské závazky k NATO.“ Zmatečné souvětí Denisy Hejlové (Český restart, s. 119-120, zvýrazňujeme) dostane rázem větší smysl, nahradíme-li slůvko KTEROU slůvkem COŽ. Rozbor byl pravděpodobně vypracován anglicky, univerzální zájmeno which kdosi – politoložka sama, překladatel, editor či korektor – převedl nevhodným tvarem zájmena KTERÝ. Hleděl, pravda, důsledně nahradit archaicky se jevící výraz. Jenže to by jej nejprve musel pochopit ...

Politická analýza levicová a politická analýza pravicová byly na citovaných místech zglajchšaltovány – na úroveň výrazově, potažmo myšlenkově substandardní. Zrádné to sjednocování! Jednotící třeštění – delirium unificans! Citát Denisy Hejlové každopádně naznačuje propojenost esejističtiny s překladatelštinou. Jedno ovlivňuje druhé. Překladatelé jako by se ve sjednocovacím třeštění se vztažnými zájmeny trumfovali s tuzemskými esejisty a prozaiky: kdo bezhlavěji …

Nahrazování tvaru JENŽ v prvním pádě jednotného čísla mužského rodu rádoby univerzálním tvarem JEŽ prováděla běžně Simona Monyová (17.3.1967-3.8.2011). Ojediněle se přihodilo (asi překlepem) jinak brilantnímu stylistovi už dříve: „Mimořádně schopný inženýr Salivar záhy vytěsnil továrníkova syna Václava Pavlíčka juniora (JEŽ se pak věnoval hudbě a stále více zpěvačkám) a starcův podnik významně rozšířil.“ (Páral, V.: Muka obraznosti, Československý spisovatel Praha 1980, s. 72, zvýrazňujeme) Zdůrazněme: Běží o jediný výskyt (odborně: hapax legomenon) v celé Páralově knize a nejspíš v jeho dílech vůbec.

V literárních překladech k takovému nahrazování setrvaleji dochází nejméně od konce 90. let:

„ … šlo o malý záchvat, JEŽ ho bezprostředně neohrozil na životě.“ (Palmer, M.: Lék na život, Aktuell Bratislava 1999, s. 33, zvýrazňujeme)

„ … nad jeho hlavou se k němu občas hustými větvemi prodral paprsek, JEŽ vytvářel v korunách stromů malé, bílé oblouky ... „ (Bierce, A.: Zabit u Resaky, Toužimský & Moravec Praha 2007, s. 77, zvýrazňujeme)

„Je to rozkaz, JEŽ přečtou hned po budíčku …“ (tamtéž, s. 87, zvýrazňujeme, správně JEJŽ) Jednotící třeštění, jak vidno, zasáhlo i pád čtvrtý. Nešvar jako by expandoval. A s ním ruku v ruce zmatečnost …

„V dubnu škola pořádá den otevřených dveří, během kterého se seznámíme s profesory, JEŽ budou … vyučovat …“ (Feldmanová, D.: Unorthodox. Nakladatelství XYZ Praha 2020, s. 336, zvýrazňujeme) Kdo koho má vyučovat?!

Lidově vyjádřeno: Někdy aby se v tom pak prase vyznalo.

A třešnička na dortě: Vedlejším produktem sjednocovacího třeštění bývá občas výskyt nenáležitého tvaru KTERÝ tam, kde původně stál správný tvar JEŽ (většinou v jednotném čísle středního rodu): Vydavatel se stal obětí „ztřeštěného politického klimatu, KTERÝ dnes zahaluje celý svět …“ (Novák, J.: Kundera. Český život a doba, Argo a Paseka Praha 2020, s. 625, zvýrazňujeme, správně „JEŽ“, popř. „KTERÉ“) V takovém případě padá hlavní odpovědnost za chybu dost jednoznačně na korektora. Ne nadarmo bohemista Karel Oliva v burcujícím článku O tom zájmeně schválně ani jednou nepoužil zájmeno KTERÝ …

A někteří dokonce jako by pěstovali dvojí úzus zájmena JENŽ: spíše neformální (s rádoby univerzálním tvarem JEŽ) a spíše formální (s rádoby univerzálním tvarem JENŽ) …

Zakončeme epizodou z obrazovky. V kvízové soutěži kanálu Nova Na lovu dostal soutěžící za úkol v souvětí „Kotě, KTERÉ se zatoulalo, se ztratilo.“ nahradit zájmeno „KTERÉ“ jednou z těchto tří alternativ: a) JENŽ, b) JEŽ, c) JIŽ. Pod tlakem mimořádnosti okamžiku zvolil JENŽ. (A vypadl, vážení páni ředitelé tuzemských nakladatelských domů!)