Prodej audioknih stoupá raketově, čtu v médiích. Prý za rok o šedesát procent, ani se mi tomu nechce věřit. Zatím jsem k nim žádnou důvěru neměl. Dokonce mám kamaráda vydavatele takových zvukových knih. Úspěšně jsem odolal svodům k účasti na takovém projektu. Že bych měl svůj text číst a ještě by tam byli herci a pan režisér by to všechno dirigoval a z výsledku by pak byli všichni paf.

Odolal jsem. Dělalo se mi mdlo z představy, že bych měl nahlas číst do mikrofonu román, a ještě větší mdlo mne jímalo z představy, kdo to má poslouchat? Dnes jsou v módě tlustospisy. Můj tatínek říkal, že nemá smysl psát román pod čtyři sta stran rukopisu. To by musel dnes hodně přihodit, aby byl na úrovni doby! Osm set stran? Proč ne, dá se to učíst. Ale uposlouchat v audioknize? Nedovedu si to představit. Je ale na světe mnoho věcí, které si nedovedu představit a lidé to dělají.

V těchto dnech jsem přešel od teorie k praxi a CD přehrávač v mém autě spolkl první audioknihu, Bradburyho 451 Fahrenheita. Skvěle zpracované, s muzikou, je to skoro jako rozhlasová hra. Novela je z roku 1953, je to dystopická vize budoucnosti, ve které převládá bezduchá tele-kultura a knihy jsou zakázané a soustavně pálené. Já to četl v roce 1957, kdy kniha vyšla v českém překladu. Plály mi uši nadšením a byl to jeden z popudů, který mě postrčil na trajektorii spisovatele sci-fi. Pálení knih. U nás se tenkrát svážely celé knihovny do drtičky, ale proč by se měly knihy pálit v Americe, ptal se tenkrát dvanáctiletý kluk. Po šedesáti letech poslouchám ten text znovu. Je to až šílené, byť posunuté, jak přesně se Bradbury tehdy trefil. Dovolte citovat.

Kapitán požárníků (spalovačů knih) Beatty to tam jasně vysvětluje. Je to kvůli menšinám. Čím víc je obyvatelstva, tím víc je menšin, říká doslova. A aby se žádná z nich necítila dotčeně, je třeba, opět cituji doslova (z papírové knihy, mám ji doma), dát pozor, aby ses nedotkl něčích názorů. Je třeba šetřit nejvnitřnější cítění těch nejnepatrnějších menšin, vysvětluje kapitán Beatty, proč je nutno pálit knihy a ponechat jen obecně neškodnou limonádu zakletou do televizní stěny.

Šílená predikce? Předvídal Bradbury realitu prvních dekád jednadvacátého století? Předvídal, ale posunutě. Na jiném místě Beatty říká: Bělochům je proti srsti Chaloupka strýčka Toma. Spalte ji! Ona je ta Chaloupka strýčka Toma skutečně v Americe na indexu, ale ne proto, že je proti srsti bělochům, ale proto, že si pokrokoví běloši myslí, že by mohla být proti srsti černochům. Tak ji radši spalte.

Zatím vyřazujte z knihoven, na pálení teprve dojde. Budou se pálit taky audioknihy? Možná by stačilo nějaké vypípávání závadných pasáží. Pak bych jel v autě a z reproduktorů by znělo: blabla...píp,píp, blabla.

Něco jako dnes zní z reproduktorů našich televizorů.

LN, 26.11.2018