Sex vytváří i ničí kariéry celebrit, vojevůdců a politiků. Je to známá věc. Adam a Eva, Samson a Dalila, Meneláos a Helena, Antónius a Kleopatra, Clinton a Monika, Chaim Ramon a jeho podřízená, Moše Kacav a dávná spolupracovnice...

Zvláště těchto dvou izraelských politiků je mi líto. Řadím je mezi jedny z prvních obětí sexyterorismu, v němž ženy působí jako pátá kolona. Co nezvládli arabští sokové, dokonaly mindráky puritánek podporované konkurenty vládní strany Kadimy. Běhá mi z toho mráz po zádech. Blíží se snad konec báječně jiskřivé signalizaci mezi muži a ženami, jež se stala základem lidské reprodukce? Skutečně podlehneme pokrytectví, stupidním žalobám pro harrasmentově sexuální obtěžování?

Proč tedy ženy investují tisíce za své účesy, silikonová ňadra, parfémy, šampóny, omlazovací kůry a protivráskové krémy? Aby se na ně nesměl žádný muž ani podívat? Když jsem byl v Torontu málem zatčený pro povyk mladé ženy, které jsem galantně otevřel dveře do domu a pak se slušně představil, přičemž jsem jí políbil ruku, nic jsem nechápal.

Potom jsem se dozvěděl, že v Kanadě není záhodno oslovovat na ulicích, v barech či v tramvajích cizí ženy. Hrozí za to přinejlepším odsouzení ke třem měsícům veřejně prospěšných prací. Napadlo mě jediné - může za to nepřiměřeně liberální multikulturní politika a přespříliš islámských azylantů, jejich galábie, burky a hidžáby, jež mohou být předzvěstí konce minisukní, bikin a rób s holými zády, konce ženského sexu.

Země javorového listu raději alibisticky veškerou ,nadstandardní´ komunikaci mezi ženami a muži na veřejnosti zakázala, než aby docházelo ke kamenování a jiným trestům podle koránu. A aby se radní mužům zavděčili a odměnili jejich strádání v zakázaném flirtování, nechali jim v Torontu otevřít na třicet velkých striptýzových podniků. V každém z nich se ve dne v noci svlékají desítky evropských dívek podle přání zákazníků.

Fuj, taková dvojí morálka, zhrozil se můj islámský známý, jehož rozčílilo, že egyptský muftí šajch Nasir Farid Muhammad Viktor na sebe přivolal vlnu kritiky, když prohlásil, že by se muslimské ženy neměly snažit dosáhnout na posty vládních činitelů. Podle muftího tím jednají proti své přirozenosti.

A feministky Egypta, sdružené ve Svazu pokrokových žen, se ostře proti těmto výrokům ohradily. Uváděly příklad, kdy jejich kolegyně - advokátka Naíma al-Ajubíová - vyhrála už před sedmdesáti lety důležitý soudní proces a bylo jí povoleno pracovat ve státní správě. Příliš zatím nepochodily.

Současné poměry v muslimských zemích zřejmě neznala 40letá Švýcarka Heidi Tregilderová, kterou policie zatkla nedaleko Káhiry zato, že měla za manžely současně dva muže. Žila tedy v polyandrii neboli mnohomužství. Jejími manžely byli 26letý řidič Muhammad Diá a 30letý řezník Ádil Hamíd. Ženevská nymfomanka byla za tento svůj přečin vypovězena ze země, protože v Egyptě s 60 miliony vyznavačů islámu je povoleno jen mnohoženství. Korán schvaluje mužům čtyři manželky, mít však víc než jednoho manžela se nepřipouští.

Dejme tomu, že pro začátek se izraelské feministky dočkají odsouzení ministra spravedlnosti Chaima Ramona i prezidenta Moše Kacava. Varovný precedens. Ženy se nám smějí vemlouvat do přízně svými holými bříšky, nahými ňadry pod průsvitnými halenkami či dlouhými nohami v obeplých džínách.

Jsme jim za to samozřejmě vděční, i když nesouhlasíme se zákonem, podle něhož může být znásilněna pouze žena, ale sotva plníme to, po čem tyto něžné bytosti touží, proč utrácejí své platy za kosmetiku, zkrášlovací operace a erotické oblečení a dáme jím najevo, jak jim to sluší - cvak a máme pouta na rukách za sexuální obtěžování.

Je to spravedlivé? Kdo to ale posoudí, když ministra spravedlnosti žene jeho kolegyně k soudu za jediný pokus o francouzský polibek. Možná to posoudí až budoucnost, v níž ženy přijdou o sex, jako ve fundamentalistických islámských zemích. A vůbec se nebudeme smát současné ,intelektuální´ protiizraelské kampani.

„...Už nenasazují americké stíhačky F-16 s bombami, ale izraelské prostitutky nakažené virem HIV, abychom vymřeli na AIDS. K tomu k nám pašují afrodiziakové pánské gumové ochrany, které obsahují speciální hormonální látku. Když s ní přijdou Egypťanky do styku, zachvátí je nekontrolovatelná sexuální extáze, takže se nedokáží ovládat a hrozí jim nymfománie a demoralizace. To samé dokáže i další zbraň - afrodiziakový make-up, který přivádí osobu, jež se ho dotkne, do smyslného vytržení," tvrdí jeden ze saudsko-arabských deníků.

Stejně dojemně nás ,obohatí´, když si zalistujme v knize Manželství v islámu. Zjistíme, jak se mají k sobě chovat muslimští snoubenci. Snad poté pochopíme, k čemu nás může přízrak tak zvaného sexuálního obtěžování jednou přivést...

Muslimský snoubenec může ze své muslimské snoubenky vidět pouze její tvář, ruce jen po zápěstí a nohy pouze po kotníky. Snoubenka je na tom podstatně líp; může vidět na svém vyvoleném nohy od kolen dolů a vše od pasu nahoru. A pokud chtějí snoubenci odejít spolu na odlehlé místo, musí je doprovázet muhram, tedy strážce počestnosti, obvykle příbuzný ze snoubenčiny rodiny. Muslimka se může vdát pouze za muslima a musí být panna. Muslimovi je naopak dovoleno vzít si i ženu z lidu Knihy, tedy křesťanku či Židovku.

Co říct k feministkám? Všechno už na toto téma bylo řečeno. Snad ještě noticku - hodně připomínají muslimské ženy se zmrzačenými pohlavními orgány. Obřízka dívek se stále odehrává zejména v Africe, částečně pak u muslimů v Asii, na Středním východě a u ruské křesťanské sekty Skopců.

Podle Světové zdravotnické organizace je dnes na světě takto postižených asi 120 miliónů žen. Ne všechny mají těžší formu obřízky, tedy odstranění všech citlivých částí pohlavního ústrojí i malé stydké pysky. Do velkých pysků jsou provedeny řezy, aby se části kůže mohly k sobě sešít hrubými vlákny, které bez jejich odstranění vylučují pohlavní styk, anebo je možný při oboustranných bolestech. A lehčí typ obřízky? Odoperování části klitorisu...

Stejně ohroženy jsou i dívky v USA nebo ve Francii. Jde o potomky afrických přistěhovalců; v USA se jedná asi o 17 tisíc dětí, ve Francii zhruba o deset tisíc, jež zřejmě obřízka teprve čeká, i když často nelegální. Není však mnoho zemí světa, kde je obřízka dívek pod 18 let zákonem zakázána. Výjimku tvoří skandinávské země a státy západní Evropy. V USA je tento zákrok trestný jen ve čtyřech státech...

Na závěr dvě připomenutí, jež by mohly být vážným varováním. Heslo alžírských muslimů zní: „Zalidníme Evropu našimi dětmi. Porazíme bezvěrce dělohami našich žen!”

Tyto věty neřekl žádný středověký islámský sexuální maniak, ale v roce 1974 prezident Alžírska Boumedienne...

Když vyšel v nigerijském městě Kadun článek o tamním konání Miss World, rozpoutali muslimové, považující soutěž za rouhání, krvavou řež; výsledkem bylo 250 mrtvých a na dva tisíce zraněných...

Jak bylo řečno v úvodu; sex tvoří i boří kariéry velkých mužů. Newyorský Daily News přinesl šokující zprávu, potvrzující, že vůdce Organizace pro osvobození Palestiny a hnutí Fatáh Jásir Arafát zemřel na AIDS. List se odvolává na rozhovor Ahmeda Džibríla, vůdce palestinského teroristického hnutí Lidová fronta pro Osvobození Palestiny – Všeobecné velení, poskytnutý libanonské hizballáhovské televizi Al-Manar.

Džibríl připustil, že se stejně jako většina Arabů zpočátku domníval, že Arafáta otrávili Izraelci. Lékaři v pařížské vojenské nemocnici příčinu smrti však správně diagnostikovali, ale nezveřejnili ji. AIDS jako důvod Arafátovi smrti připustil i jeho osobní lékař. Džibríl uvedl, že mu skutečnost, že Arafát zemřel na AIDS, sdělil v osobním rozhovoru v Damašku současný předseda Palestinské správy a hnutí Fatáh Mahmúd Abbás.

Jásir Arafát (vlastním jménem Mohammed Abdul-Rahman Abdul-Ra'ouf Qudwa Al-Husseini) byl vzdáleným příbuzným známého přítele nacistů, velkého muftího jeruzalémského al-Hussejního. Už za Arafátova života se objevovaly spekulace, že ač ženatý udržoval četné homosexuální styky s mladými chlapci, kteří ho na cestách všude doprovázeli. Navíc krátce po svatbě a narození dcery ho opustila jeho manželka Suha, která se odstěhovala do Paříže.

A kolikrát se tento pravověrný muslim zapřísahal koránem, který má homosexualitu za smrtelný hřích. Arafata proto možná ani nebude mrzet, když se jako pofiderní mučedník v ráji nedočká slíbených dvaasedmdesáti černookých panen...

Snad je to řízením prozřetelnosti, že se potrhlému americkému harrasmentu říká česky harašení, k čemuž se dodává - ve věži. A u nás na Valašsku se už proto neříká obligátní klišé: God save the Queen!, ale spíš: Got safe the Sex a Slivovice! Být v bezpečí před AIDS a šárkou je přece otázkou života a smrti...

Převzato s laskavým svolením autora z Bretislav-Olser.enface.cz